EKOPSYCHOLOGIE/Átman a Kundalíní (přednáška)

Átman a Kundalíní
(přednáška)

Slovo Átman (v sanksrtu se vyslovuje jako Atma) se vysvětluje jako Hlavní Podstata člověka, jako jeho Vyšší «Já». «A» je v tomto slově záporná částice. «Tma» je to samé, jako ruské slovo ťma(pozn. přek. — rovněž i česky tma). Od toho samého slovního základu je slovo tamas — nevědomost, duchovní tma. Znamená to, «A-tma» neboli Átman — protikladný tmě, zářící. Z toho také pochází ruské ataman — zářivý, chrabrý vůdce.

Ale v podstatě, Átman je nejlepší, Božská část mnohorozměrného organizmu každého z nás.

Átman — to je i Bráhmanický Oheň, pokud se Jím stáváme, i Átmická energie kundalíní — jakoby drahocenný obsah «pokladničky», kde se schraňuje to nejlepší z každého z nás, co se podařilo nashromáždit ve všech předešlých vtěleních.

… Ukazuje se, že se při každém novém vtělení člověka do těla nevtěluje celá duše, ale především ta část, která potřebuje korekci a opravy. A to nejlepší, to znamená to, co si každý vypěstoval na podkladě emoce opravdové nejjemnější lásky, Bůh ukládá do úschovy do této «pokladničky». Veškerá kundalíní je při tom součástí mnohorozměrného organizmu člověka a podílí se na jeho důležitých životních činnostech.

Normální hmotné jídlo, kterým se živíme, je organizmem používáno na růst a obnovu tělesných buněk, ale také mu poskytuje: a) energii vynakládanou na práci svalů, nervového systému, žláz a dalších tělesných potřeb, b) energii, skladovanou v těle ve formě speciálních biochemických spojení na molekulární úrovni, c) energii čaker a dalších bioenergetických struktur a d) energii, zabezpečující bezprostřední růst organizmu.

A kvantitativní, i kvalitativní růst vědomí je takovýmto způsobem zabezpečován, na jedné straně kvalitou a množstvím materiální stravy, a na druhé straně, intenzívností a kvalitou života (to znamená, neduchovním nebo duchovním životem v pravém smyslu těch slov).

Na začátku «konce světa» se všechna kundalíní vlévá do Vědomí Tvůrce. A duše, které se nestihly sjednotit s Átmanem, se rozpadají do stavu protopuruši.

Ještě jednou se vrátíme k tématu transformace energie. Právě naše těla jsou jakési továrny na přepracování «materiálních» energií na energii vědomí. A kvalita rostoucího vědomí závisí především na tom, v jakých emocích žijeme: v jemných a nejjemnějších — nebo v «šedých» nebo «černých», hrubých.

Bůh, jak vidíme z vyloženého, «se živí» a «roste», evolučně se vyvíjí, — prostřednictvím transformace potravy v našich tělech, kterou On vytvořil z akáši. Energie, která se v našich tělech z této potravy vytváří, se v ideálním případě přeměňuje v Átmickou energii, kterou On potom «vlévá» do Sebe. Z toho je definitivně jasná role «stvoření světů» a místo všech živých bytostí, včetně nás, lidí, v Jeho Evoluci.

Takže, pokud milujeme Boha, — pojďme se tedy aktivně účastnit tohoto procesu! A jak vidíme, láska k Bohu se rozumně neprojevuje vymodlováním něčeho před ikonami, ale zvětšováním svých Átmických potenciálů prostřednictvím aktivního života v emocionální lásce.

… Zásoby energie kundalíní u lidí jsou různé. Závisí to na množství a kvalitě prožitých životů, a také na tom, jak žijeme v současném životě.

Naše kundalíní se obvykle nacházejí v akáše uvnitř tělesa naší planety.

Ohlasy poznatků o kundalíní zrodily pohádky o existenci «sestry-duše» každého člověka, se kterou je možné uskutečnit milé setkání.

Kundalíní je spojena s tělem každého z nás speciálním energetickým kanálem, připevněným k tělu v přední části čakry múladháry. Kundalíní se zúčastňuje životních projevů organizmu, konkrétně «vyživuje» vtělenou část vědomí. Čím více má člověk kundalíní, tím má bohatší duchovní potenciál a duchovní projevy.

Ale kundalíní — i když je to Božská energie (to znamená, kvalitativně shodná s energií Tvůrce), ale je dosud ještě individualizovaná, ona je jako kapka, není ještě slitá s Oceánem Prvotního Vědomí.

Když člověk v řadě vtělení doroste do toho stádia, že se dané vtělení může stát závěrečným a když jsou odstraněny všechny nedodělky ve vtělené části vědomí, — pak přichází čas zvednutí kundalíní k tělu, její provedení skrz tělo a slití ostatních částí individuálního vědomí s ní. Pak je třeba se spolu s ní vlít do Paramátmanu (to znamená, do Vyššího Átmanu — Oceánu Vesmírného Prvotního Vědomí, Tvůrce v Jeho Příbytku).

* * *

Shromažďování kundalíní probíhá u lidí jenom tehdy, pokud přebývají v emocionálním stavu něžné lásky. Právě to potřebuje od lidí Bůh. Právě k těmto stavům nás On vyzývá. Například, Ježíš učil: «Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali!» (J 13:34), «Především však mějte jedni k druhým horlivou lásku!…» (1 Pt 4:8), «Milovaní, milujme jedni druhé!…» (1 J 4:7), «Bratrskou láskou srdečně milujte jedni druhé!…» (Ř 12:10).

Kde můžeme najít takové stavy? Především — při harmonických sexuálních vztazích, naplněných něžností, oduševnělých pochopením toho, že jemná a čistá harmonie lásky je právě to, co nejvíce ze všeho od nás chce Bůh, že je to důležitá součást Cesty k Bohu, že tím obohacujeme nejen sebe, ale i Jeho. Lásce se také učíme při radostném a něžném mateřství, při splynutí s něžnou harmonií přírody, při slaďování s jemnými uměleckými díly, nasycenými něžností.

Lidé, kteří se upevní v těchto stavech, jsou potom schopni zažívat velkou blaženost i v přímém obcování s Bohem.

Právě tyto stavy, označované společným termínem sattva, po nás chce Bůh — jelikož právě při nich přímo pěstujeme sami sebe (jako vědomí), připravujeme se k úplnému Splynutí s Ním, přímo se zúčastňujeme Jeho Evoluce.

Ale všechny naše protichůdné stavy to nepodporují, a proto jsou pro Něho nepřijatelné. A proto jejich kultivování v sobě z nás dělá «odpadky Evoluce», předurčuje nás na její «smetiště» — do pekla — nezávisle na naší příslušnosti k té či oné náboženské organizaci a na našem elánu při vykonávání jejích obřadů a «svátostí».

… Je příznačné, že právě představitelé guny tamas, charakterističtí agresivitou a násilností, mají nezadržitelné puzení udělat všechny ostatní lidi takovými, jako jsou oni sami.

Z toho pocházejí i války «za víru», rozšiřování opilství, stravování těly zvířat, znesvěcování krásy a hodnoty sexuálních vztahů.

Nebo si vezměme «náboženské» požadavky vstupovat do «zákonného» manželství «naslepo», bez vzájemného poznání partnerů z hlediska sexuální kompatibility.

Ale vždyť přece jsou lidé tak rozdílní ve svých sexuálních charakteristikách! A vydařené páry v tomto ohledu jsou spíš výjimka, nežli pravidlo! A tak se většina manželů «náboženských» manželství sama trápí, a trápí i jeden druhého v sexuální disharmonii…

Ale sekty obvykle všemožně brání rozvodu…

A teď se na to podívejme — vyhovuje tohle Bohu?

… Guna sattva (stav sattvy) — to je ten stav, ke kterému nás všechny vybízí Bůh.

Guna sattva je blaženost!

A stav Boha je také Blaženost!

Ti, kteří si dokonale osvojili blaženost na Zemi, — snadno vstupují do Blaženosti Tvůrce.

Avšak proces vejití do Příbytku Tvůrce vyžaduje řadu doplňkových úsilí. Sattva se pro nás nesmí stát «pastí», která nás uspokojí «pozemskou» blažeností a svede nás, abychom zanechali úsilí o aktivní poznání Tvůrce v Jeho Příbytku, vejití do něho a Splynutí tam s Ním.

Ano, pokud pěstujeme sami sebe (jako vědomí) tak, že přebýváme ve stavech nejjemnější lásky a «přikládáme» do «topenišť» svých těl potravu adekvátní duchovní Cestě — «nezabíjenou», bez alkoholu, narkotik a ostatních jedů, obsahující dostatek vitamínů, mikroelementů, plnocenných bílkovin, — v takovém případě úspěšně splňujeme před Tváří Boha svůj osobní program-minimum.

Ale On má pro nás také program-maximum. Spočívá v tom, abychom se už teď vynasnažili přivést k Dokonalosti tu část sama sebe (dživu), která žije u těla, vně kundalíní. Pak budeme schopni vejít do Něho vcelku, a uchovat si v Něm plné uvědomění. To nám potom umožní aktivně pomáhat vtěleným lidem z Vyšší Božské úrovně, jako to dělají, mnou často připomínaní, naši Božští Učitelé.

… Ale vraťme se k posuzování práce s kundalíní.

Termín «vzestup kundalíní», známý z okultní literatury a z literatury, zabývající se jógou, označuje techniku přivedení této energie k tělu a poté její provedení skrz tělo.

Samotné slovo kundalíní označuje hada. Původ tohoto termínu bude jasný z dalšího vysvětlení.

Už jsme probírali, že přivedení kundalíní k tělu může být uskutečněno jenom Božským Učitelem. Ale následné etapy procesu se konají za účasti samotného adepta.

Při tom má Bůh potíž, o čemž mluví On Sám, spočívající v tom, že znalosti o práci s kundalíní byly — v důsledku vlády lidské nevědomosti na Zemi — lidmi ztraceny.

Proto práce s kundalíní zůstala možná jenom v rámci nemnohých duchovních škol, které dosáhly vyšší úrovně kompetentnosti.

Dodávám, že všechny pokusy «probudit kundalíní» například, mlácením kostrčí o podlahu, což je doporučováno různými pseudoguru, nemají nic společného s pravdou. Vždyť oni se domnívají, že se kundalíní nachází právě tam, v čakře múladháře jakoby umístěné v kostrči. Ale ve skutečnosti múladhára a kundalíní nemají ke kostrči žádný vztah. Takové pokusy mohou vést jen k bioenergetickým a psychickým poruchám.

… Takže, Bůh na počátku přibližuje kundalíní k tělu Svého důstojného učedníka. (Při tom dodávám, že rozvinutá kundalíní má rozměry mnoha kilometrů).

Dále na něj čeká velice jemná práce při jejím provádění skrz tělo.

Ale předběžnou podmínkou pro to je úplná čistota a rozvinutost všech nezbytných energostruktur organizmu: všech čaker, sušumny, čitriní, předního a středního meridiánu, a také ovládání jasnovidnosti.

Proces «vzestupu kundalíní» obvykle trvá mnoho dní, řádově měsíce i déle. (I když při použití odpovídajících míst síly je možné tuto lhůtu radikálně zkrátit).

Práce se provádí při poloze těla vleže, po mnoho «pokusů».

Procházení kundalíní skrz tělo pokaždé iniciuje sám praktikující: prostrčí ruku vědomí skrz múladháru do kundalíní přivedené k tělu a jakoby pohybuje zvednutou hlavou hada, který je tam stočený. Tehdy energie kundalíní začíná protékat skrz tělo — promývá ho a pročišťuje Átmickou sílou, léčí jeho zbylá poškození. Adept jako pohostinný pán domu musí vpouštět tekoucí energii tím či oním meridiánem, do všech čaker, do všech segmentů těla.

Kundalíní, která prošla skrz tělo, se vylévá navrch přes čakru sahasráru, a koncentruje se za hlavou. Je třeba se naučit být jí, splynout s ní v tom jejím nahromadění. Tak si přivykáme k přebývání v Átmickém stavu podle úrovně jemnosti.

Átmická energie kundalíní provedená takovým způsobem skrz tělo se poté vlévá do Paramátmanu (Vyššího Božského Átmanu, Srdce Absolutna). A praktik se Tam také ocitá — velmi podstatnou částí sama sebe.