EKOPSYCHOLOGIE/Dhjána DhjánaDhjána je stupeň meditačních tréninků, vedoucích k Samádhi. Meditace je práce vědomí, zaměřená na jeho rozvíjení na cestě k Dokonalosti, ke Splynutí s Tvůrcem. Meditace se praktikuje na třech stupních projednávaného schématu. Na stupni dhárana se adept konkrétně učí rozlévat vědomím v nejjemnějším a nejkrásnějším ze světa hmoty. Takovým slaďováním se upevňuje v guně sattva. A prostřednictvím práce s Božským Jidamem se může pojednou dotknout Projevu Božského Vědomí, a tak poznat Samádhi. Na stupni dhjána je práce zaměřena na růst a zvětšování vědomí, na získávání síly v jemnosti. A na dalším stupni bude úsilí zaměřeno na vzájemnou součinnost individuálního vědomí s Vědomím Vesmírného Boha a Splynutí s Ním v Jeho Bezmeznosti. V rámcích dhjány je nejefektivnější meditativní práce na místech síly — pro člověka energeticky významných okrscích zemského povrchu. Ze spousty takových míst musíme vybrat ta, která způsobují rozšiřování vědomí v nejjemnějších eonech. Správně vybraná návaznost takových míst zabezpečuje snadnost a jednoduchost řešení složitějších úloh správné «krystalizace» — kvantitativního růstu vědomí. K tomuto účelu je možno využívat sportovní zátěž na podkladě speciálních meditativních technik, «morževanije» (potápění v ledové vodě), «meditativní běh». Strukturou organizmu, odpovědnou za meditaci, je spodní «bublina vnímání» (termín Juana Matuse; viz [10], jehož hlavní podstatou je čakra anáhata, energeticky vyživovaná spodním dantianem (komplexem třech spodních čaker). Od samého začátku meditativních tréninků až do úplného vítězství ve Splynutí s Prvotním Vědomím je třeba neustále pamatovat na to, že nejdůležitější přednost člověka spočívá v jeho rozvinutém duchovním srdci. Právě jím se člověk zpočátku slévá s Bohem a právě ono musíme proto ze všech sil udržovat v čistotě a rozvíjet. Všechno, co bylo výše řečeno, umožňuje tato slova přijmout ne jako krásnou metaforu, ale jako zcela konkrétní poznatky, jako praktický návod k činnosti. Uvažované stupně žebří ku duchovního vzestupu jsou vyznačeny konkrétně pro to, abychom se zpočátku naučili umisťovat vědomí úplně do pročištěné anáhaty, poté zajistit růst anáhaty uvnitř těla, a potom i za jeho hranicemi v rozměrech «kokonu», potom Země, a potom i za jejími hranicemi ve vyšších eonech. Tak pěstujeme sami sebe jako Lásku. Bůh je Láska, proto je možné s Ním splynout, jenom pokud se také staneme Velikou Láskou, Velikou Duší (Mahátmou), sestávající z Lásky! A jiná varianta rozvíjení sama sebe k Božskosti, kromě principiálních stupňů, které jsme teď prozkoumali, neexistuje.
|
| ||||||||
|