Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

EKOPSYCHOLOGIE/«Zvednutí» kundalíní

«Zvednutí» kundalíní

Ale vejití do Příbytku Tvůrce musí předcházet ještě jedna významná etapa práce — «zvednutí» kundalíní.

Kundalíní je Átmická (podle úrovně jemnosti Božská) energie vědomí, kterou si každý z nás nashromáždil ve všech nejlepších epizodách všech svých vtělení. Ona se vytváří a shromažďuje právě tehdy, když se nacházíme ve stavech něžné, zjemnělé lásky. Ale tato energie se nevtěluje pokaždé do nových těl spolu s vtělovanou částí duše (dživou), ale skladuje se v jakési «pokladničce», která připomíná vzduchovou bublinu, protaženou do téměř cylindrického tvaru.

Tato struktura, pokud je rozvinuta, má rozměry, měřitelné v kilometrech; rozkládá se v energeticky odpovídajícím jemnějším eonu uvnitř planety na úrovni jejího pláště. Velikost kundalíní koreluje se stupněm evoluční zralosti duše.

Kundalíní a dživa každého člověka vytvářejí celistvý systém, jsou spojeny speciálním energetickým kanálem, připojeným vepředu ke spodní části múladháry.

«Zvednout» kundalíní k tělu a využít ji v duchovní práci mohou jenom ti lidé, kteří nahromadili dostatečné množství této energie, — to znamená, evolučně zralí a hodní vejití do Příbytku Boha Otce a Splynutí s Ním.

Tudíž už čtenáři musí být jasné, že se kundalíní nenachází v čakře múladháře, a tím spíš nemá nic společného s kostrčí, o čemž se můžeme dočíst v některých literárních pramenech. A «vzestup» kundalíní nemůže být dosažitelný ani mlácením kostrčí o podlahu, ani tanci-třasáky. Cvičení pro «zvedání» kundalíní, která dával svým stoupencům Rajneesh (Osho), nebyla ničím jiným, nežli žerty: «jimiž by se děti utěšily — aby neplakaly».

Opravdový «vzestup» kundalíní se uskutečňuje po zvládnutí přípravných etap, popsaných v této knize, na speciálních místech síly (nebo bez nich) s pomocí kompetentního duchovního Mistra nebo přímo nevtěleného Božského Učitele.

Smysl «zvednutí» kundalíní spočívá v tom, abychom zaprvé, slili tuto nahromaděnou Átmickou energii s Tvůrcem (Paramátmanem), za druhé, provedli uzdravující a přeměňující «prožehnutí» tělesných buněk Átmickou energií, za třetí, vštípili si autoidentifikaci s Átmanem.

To poslední se stává možným, když kundalíní prošla skrz tělo (dělá se to vleže na zádech) a vytvořila nový energetický shluk za sahasrárou.

Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že předtím, nežli se pustíme do «vzestupu» kundalíní, musíme si předběžně všechno dobře promyslet.

Vždyť pokud je energie kundalíní převedena do Paramátmanu, pak ji člověk (jako individualita) ztrácí. A jako jediné správné východisko z této situace mu zbývá — vlít do Tvůrce také i dživu právě v tomto vtělení. Ale pokud k tomu nedojde, například proto, že adept v sobě ještě nerozvinul dostatečnou stabilitu v jemnosti, «je stržen» pod vlivem těch či oněch příčin do hrubých emocionálních stavů, což se každému nepodaří v sobě vypozorovat, — pak se příště vtěluje už bez tohoto nejcennějšího energopotencionálu, a musí ho začít hromadit nanovo.