EKOPSYCHOLOGIE/Prostota ProstotaProstota je rozumně přirozený způsob života a chování, nenáročnost, absence nadřazenosti a namyšlenosti. Prostota je předpokladem Lásky. Proto je nezbytným atributem duchovně usilujících, takových, jakými nás chce vidět Bůh. Nejlepším způsobem se prostota formuje přibližováním k živé přírodě, prostřednictvím umění slaďovat se s její harmonií. A právě tady, v samotě lesů, polí, jezer, bez namalovaných řas a rtů, bez náušnic v uších, bez elegantního syntetického oblečení nebo dokonce úplně bez oblečení — můžeme milovat krásu Stvoření a Tvůrce, optimálně přijímat pomoc Boha a přitom se rozlévat vědomím v kráse Stvoření a ve Svatém Duchu. Prostota je překrásná v projevech lásky k druhým lidem: v úsměvu, v družnosti, v něžnosti, v otevřenosti k přátelům. Jenom je třeba mít všude cit pro přiměřenost. Tak například, pokud budete chodit nazí mezi lidmi, kteří vás nechápou a propagovat právě tak svoje pochopení «prostoty», — bude se to nazývat beztaktností; za harmonický duchovní skutek se to nedá uznat. A právě tak i v sexuálních vztazích: «prostota», která vede k venerickým nemocem a nechtěným těhotenstvím, spojená s násilností a egoizmem, — to vůbec není to, k čemu nás povolává Bůh. «Spontánnost» projevování jakýchkoliv svých rozmarů, potřeb a přání, propagovaná v některých současných pseudoduchovních sektách, také nemá žádný vztah k opravdové Prostotě. Pravdivá je jenom Prostota rozumných lidí guny sattvy a těch, kteří se pozdvihli ještě výše. Ale lidé guny tamas budou jako prostotu chápat buď úlisnost, nebo násilí, hrubost a rvačky, nebo opilé chrochtání ležících ve špíně. Opravdová Prostota — to je prvek učení «na Boha». Ona není pro ty, kteří jsou od Něho vzdáleni.
|
| ||||||||
|