Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

EKOPSYCHOLOGIE/Láska k lidem

Láska k lidem

Láska se může a musí projevovat jak v emocích, tak i v činnostech.

O emocionální lásce jsme už mluvili a budeme mluvit níže. Teď jenom zopakujeme a speciálně podtrhneme, že rozvoj emocionální lásky v sobě je nejdůležitější metoda duchovního zdokonalování. Právě jeho prostřednictvím přeměňujeme sebe (jako vědomí) zpočátku v Lásku Bohu podobnou, potom i v Božskou a sjednocujeme se, splýváme s Bohem.

Tuto lásku se nesluší plést si s chtíčem — sexuální egoistickou vášní.

Opravdová láska také vůbec není podobná úlisnosti — parodii na lásku, vznikající právě při pokusech o vnější demonstraci lásky při prázdném duchovním srdci.

Příznakem opravdové lásky je nepřítomnost v ní dokonce i prvků násilnosti, donucování. Jinak se stává už ne láskou, ale znásilňováním.

Láska je jemná, něžná, neobsahuje příměsi egoizmu, egocentrizmu, spočívá ve starostlivosti o druhého nebo o druhé, ale ne o sebe.

Ona musí dozrávat za pomoci opravdových znalostí o Bohu a o smyslu života člověka.

Obohacená znalostmi a zkušenostmi se taková láska stává moudrou.

V pomoci druhým, zahrnující i boje za jejich blaho, a také prostřednictvím speciálních meditativních technik — se stává silnou.

Láska, Moudrost a Síla — to jsou tři vlastnosti Boha. Ten, kdo je v sobě přivede do Božské úrovně, — ten se snadno vlévá do Prvotního Vědomí a završuje tak svoji osobní lidskou evoluci. Dále už začíná život jako aktivní Část Boha Otce.

Ale tuto Cestu k Božskosti není možno projít jenom rozjímáním o ní. Je to dlouhá a těžká práce při přetváření sama sebe. Je do jisté míry podobná práci atletů, kteří léty usilovných a těžkých tréninků vedou k dokonalosti svoje těla. Přitom tady, tak jako ve sportu, člověk zpravidla nemůže dosáhnout velkých výsledků bez pomoci učitele. Na duchovní Cestě se takovým učitelem může stát vtělený člověk-Guru — ten, kdo už prošel celou nebo téměř celou Cestu a už osobně zná Cíl Cesty. Nebo se tím Guru může stát Sám Bůh, jako to bylo v mém životě [9,15].

Univerzální metodou rozvoje sama sebe na Cestě k Dokonalosti, kterou nám neustále doporučuje Bůh, je karmajóga — zdokonalování sebe prostřednictvím služby Bohu, která se uskutečňuje pomocí lidem v jejich evoluci. Konkrétně to může být přinášení duchovních znalostí, výuka elementární gramotnosti, práce ve vědě, v pedagogice, medicíně, umění, ve stavbě obydlí, výrobě oděvů, jídla, v obchodu, průmyslu, v ochraně klidu lidí před ohrožením zločinnou lidskou hanebností — odpadů Evoluce. Důležité je, aby se jakýkoli druh takové činnosti vykonával ne kvůli sobě, to znamená zištně, — ale kvůli pomoci lidem na jejich postupu k Dokonalosti, včetně zabezpečování jejich života na Zemi, v této Boží Škole.

Princip karmajógy vůbec nemá na mysli bezpodmínečně bezplatnou práci — to by bylo absurdní. Ale ti, komu byla ve formě daru prokázána pomoc, jsou povinni pomýšlet na dary na oplátku. Lidi, kteří neoplácejí obdržené dary — dary vlastními, nazývá Bůh zloději (viz Bhagavadgítu v [10,18]).

Ještě je důležité poznamenat, že druhy činností, které škodí lidem, nejsou karmajógou, a v žádném případě nemohou být spravedlivé. Je to například výroba a rozšiřování alkoholických nápojů, tabáku a dalších psychedelik (nazývaných ne úplně adekvátně «narkotiky»), účast v agresívních válkách, jakákoli propagace nenávisti a agresivity, jakékoliv vyvolávání strachu u lidí, zabíjení zvířat kvůli pojídání jejich těl nebo používání kůže z jejich těl stažené, zbytečné ničení rostlin atd.

To znamená, že karmajóga, jako služba Bohu, má na mysli pomoc jenom v dobrém, v dobru.