EKOPSYCHOLOGIE/Ekologie člověka v mnohorozměrném prostoru

Ekologie člověka v mnohorozměrném prostoru

Ekologie a ekopsychologie

Ekologie je věda o vzájemných vztazích organizmu se životním prostředím.

Konkrétní směry této vědy se mohou nazývat, například, takhle: «Ekologie říčního bobra», «Ekologie jeseterovitých ryb» atd. Přitom objekt výzkumu může být zkoumán z pozice prostředí jeho výskytu, výživy, míst a podmínek rozmnožování, vzájemných vztahů s druhými jedinci svého biologického druhu, ale také s konkurenty, nepřáteli (dravci, parazity) nebo jednoduše se sousedy.

Objektem ekologických výzkumů je také člověk. Přitom člověka obyčejně zkoumají především z hlediska jeho pracovních podmínek (moře, uhelné šachty, kosmické lety atd.).

Zvláštním směrem ekologie člověka je ochrana prostředí, ve kterém žije. Ve mnohých zemích existují speciální ekologické služby, a také společenská Hnutí «zelených». Zelení zaměřují svoje úsilí především na boj se znečišťováním vodních nádrží, vzdušného prostředí, půdy, za záchranu lesů a živočišné říše. «Zelení» bojují proti jaderným výzkumům, za zničení jaderných, chemických a biologických zbraní, které mrzačí i mírumilovné obyvatele a zvířata, za zákaz kožešinového průmyslu, při kterém jsou zvířata, lovená do pastí, vystavována neobyčejnému utrpení.

Takové «aplikované» ekologické výzkumy životně důležitých činností člověka jsou také významné. Ale na stránkách této knihy se pokusíme pochopit, že to není zdaleka všechno, co musí zkoumat ekologie člověka.

Vždyť člověk není jenom tělo, ale především, — vědomí, duše. A člověk žije ve vzájemných vztazích nejen se vzduchem, vodou, zemí, druhými lidmi, zvířaty, rostlinami, mikroby, viry… Ale ještě také — s nevtělenými individuálními vědomími (duchy lidí a zvířat). A také — což je nejdůležitější ze všeho — s Bohem.

Tohle také tvoří předmět výzkumu ekopsychologie jako nejdůležitější části ekologie.

My reálně obýváme mnohorozměrné životní prostředí. Při tom materiální svět, který vnímáme našimi smyslovými orgány, — to je jenom nevelká část prostředí, které nás obklopuje. Ale další vrstvy mnohorozměrného prostoru normálně vůbec nevnímáme. I když jsou zaplněny životem, který nás vidí a působí na nás.

Pro úplné ekologické vnímání, které by dovolilo optimálně prožít svůj život na Zemi, je pro každého z nás nezbytné zahrnout do svého světonázoru Toho, Kdo je Nejdůležitější ve vesmíru, — Boha.

Ale pro to je třeba, především, mít znalosti o Bohu, o Evoluci Vesmírného Vědomí, o svém místě a své roli v tomto procesu.

Přičemž je třeba se přesvědčit, že ETIKA je tou částí filozofického poznání, která dovoluje člověku nacházet se v EKOLOGICKÉ HARMONII s Bohem a s veškerým životním prostředím.