EKOPSYCHOLOGIE/Zničení svého nižšího "já" kvůli splynutí s "Já" Boha
Zničení svého nižšího "já" kvůli splynutí
s "Já" Boha
Tento článek Bábadžího Učení je závěrečný. Zahrnuje Splynutí individuálního vědomí člověka, který pronikl do nejvyššího eonu, s Prvotním Vědomím. Při tom dochází k rozplynutí sebepociťování v Nesmírném Oceánu Tvůrce.
Nekompetentní a značně škodlivé jsou pokusy lídrů některých sekt buď úplně zničit sebepociťování žáků bez poskytnutí nového podkladu pro autoidentifikaci, nebo jim naopak vsugerovat, že jsou stejně už… Bůh. Vždyť sebepociťování nemá být zničeno, ale konkrétně přeneseno. A poznání Tvůrce a Splynutí s Ním se neuskutečňuje prostřednictvím sugescí nebo autosugescí, ale postupným pronikáním správně rozvíjeného vědomí do stále jemnějších eonů, jejich prozkoumáváním, upevněním v nich a ovládnutím Splynutí, zpočátku s Vědomím Svatého Ducha a potom i s Vědomím Tvůrce. Všechna jiná nasměrování jsou slepá a vedou jenom k zastavení rozvoje, nebo ke kultivování hrubých neřestí, a zavádějí na diametrálně opačnou stranu od Boha, což má za následek ďábelizaci a pomatenost.
Práci v rámci uvedeného bodu Bábadžího formulace musíme začít základní korekcí svého chování a sebepociťování v kontaktu s druhými lidmi.
Například, z hlediska duchovního růstu vypadají značně karikaturně snahy mnohých lidí prosazovat svoji dominanci nad druhými, zdát se «důležitými», «váženými».
Násilnost, urážlivost, žárlivost, mstivost, hněvivost, usilování ovládat lidi a věci (kromě těch nejnutnějších), sexuální vášeň, právě tak jako libovolné intenzívní chtění něčeho od druhých lidí nebo od Boha — všechno to jsou nemravné projevy našich nižších «já». Musejí být odstraněny.
Mnoho hodnotných stručných formulací-přikázání na toto téma nám zanechali Ježíš Kristus a Jeho Apoštolové: nesedej si na přední místo, staň se sluhou druhých lidí, nemáš právo se urážet, mstít, každý ať považuje druhého za vyššího, nežli je sám atd. [10,18].
Přesně o tom samém — jasně a stručně — mluvili Lao'C a Juan Matus [10,18].
K tomu, abychom navždy vymýtili projevy svého «vyčnívajícího já», je zapotřebí důkladná sebeanalýza a pokání.
Ale musíme pochopit, že ve skutečnosti vůbec neexistuje žádné «odpuštění hříchů»: Bůh takový pojem nezná.
Cíl pokání není v tom, abychom dostali odpuštění za konkrétní vykonané přestupky — ale v tom, abychom se očistili od neřestí.
«Hříchy», to znamená naše chyby, jsou buď následky nezkušenosti, nevědomosti, nebo konkrétní projevy těch duševních vlastností, které nazýváme neřestmi.
Skutečně účinnými mechanizmy osvobození od neřestí jsou sebeanalýza, kajícnost a poté tvrdá sebekontrola.
Pokud nalezená neřest neodchází hned, pak je nezbytné prohlédnout a vzpomenout si na celou linii jejích projevů — až od dětství (a někdy dokonce i v minulých životech). A všechny špatně řešené situace je nutné myšlenkově prožít znovu, správně.
A více než to — efektivně dopředu «přehrát» ty možnosti v budoucnosti, kde by se neřest mohla znovu projevit.
Také je důležité pokusit se «zahladit svoji vinu» u lidí, kterým jsme ukřivdili, u zvířat a dokonce i u rostlin. Pokud už nejsou «naživu» na Zemi — obrátíme se k nim jako k nevtěleným duším. A budeme mít na paměti, že právě takové naše usilování o očištění sebe od neřestí, je doopravdy Bohem přijímáno.
«Opracování» pokáním je nutné podrobit všechny svoje projevy nelásky k druhým bytostem a k Bohu.
* * *
Mnozí tupě egoističtí lidé se pokoušejí nacpat do vagónu metra nebo vlaku hned, jakmile se otevřou dveře; nenechají nejdříve vyjít ty, kteří na té zastávce vystupují.
Nebo když čekají na autobus nebo trolejbus, zahrazují svými těly chodník — místo toho, aby měli také starost o ostatní, postavili se na kraj a nikomu tak nepřekáželi.
Nebo když lidé vcházejí do vestibulu stanice metra, jedni přidržují dveře a pomáhají tím vejít těm, kteří jdou za nimi, ale druzí se ani neohlédnou, dveře pustí a udeří jimi «bližního svého».
Egoističtí primitivové, kteří se dostanou do dobré duchovní školy, si vedou zrovna tak charakterně. Pokud probíhají cvičení — je jim výborně, jsou v blaženosti, ve štěstí. Ale sotva kurs skončí — a začne jim být špatně: vždyť už si zvykli, že jim tam dělají dobře, a teď najednou — přestali!… A — jelikož je jim teď «špatně» — začínají v nich vzrůstat negativní emoce na adresu lektora a školy…
Egoistický člověk zná jenom svůj osobní zájem a rozhořčuje se, pokud se na své cestě setkává s překážkou ve formě jakékoliv nutnosti čehosi jiného.
Jakékoliv intenzívní chtění něčeho od kohokoliv svědčí o nemravném projevování nižšího «já» chtějícího. Taková chtění spouštějí mechanizmus bioenergetického «vampýrizmu», stávají se příčinou nemocí těch, od koho chtějí [9], a ztěžují osudy těch, kdo chtějí.
Ale člověk lásky je vždy ohleduplný: stará se o to, aby nikomu v ničem nepřekážel, ale aby naopak, podle možností, každému pomohl; zájmy druhých staví výše, nežli svoje vlastní.
On se například nikdy nepohrne do dveří první, a nebude odstrkovat ostatní.
Je vždy zdvořilý, dobrosrdečný, stará se o to, aby nikoho, v ničem, a nikdy, bez nutnosti nerozesmutnil, ani svými vlastními nepěknými stavy: nemocí, únavou.
V sexu se nikdy nebude vnucovat, ale počká na ten moment, kdy se přání stane vzájemným.
… Velkou pomoc v sebeanalýze tohoto druhu mohou přinést podrobné pokyny Satja Sai na toto téma [10,18].
* * *
Dosažená očištěnost od hrubosti a schopnost ke slaďování se sattvickými jevy života, který nás obklopuje — dávají možnost začít meditace «rozplynutí» sama sebe v harmonii okolního prostoru. Zvlášť dobré je dělat to za tichých večerů, za červánků, v lese, ve stepi, na vodních nádržích. Schéma meditace je takové: je jenom harmonie prostoru: lesa, jezera, stepi, a já nejsem. Vědomí, které se rozšiřuje z anáhaty, se přitom slaďuje s jemností a čistotou světa přírody a splývá s ním.
Za touto základní etapou bude následovat splynutí se Svatým Duchem v meditaci Pranáva (viz níže) a poté i postupné osvojení «totální reciprocity» (Nirodhi) v eonech Svatého Ducha a Boha Otce.
Právě tak člověk navždy završuje svoji individuální evoluci, stává se Částí Prvotního Vědomí, Tvůrce. A pokračuje ve tvořivém životě už jako Jeho podstata.
Kniha v PDF
