Rub světa hmoty/O změněných stavech vědomí a meditaci O změněných stavech vědomí a meditaciVladimír pokračoval v naší besedě: — Abych nezapomněl — o opiu a dalších narkotikách. Vždyť je mnozí začínají používat nejen prostě «z nicnedělání», «kvůli partě», nebo aby zapomněli na noční můru života na Zemi, jehož smysl nechápou — ale kvůli tomu, aby prožili nové — mystické! — stavy vědomí. A při tom si narkomani ničí svoje zdraví — jak fyzické, tak i psychické, a uzavírají si pravou Cestu duchovního zdokonalování. Ale v této chvíli nechci mluvit o škodlivosti narkotik, ale o samotné tendenci hledání příležitosti zažívat nové stavy vědomí. Vždyť i v normálních podmínkách zažíváme nové stavy vědomí pod vlivem hudby, při sledování filmů, v kostelích, při těsném kontaktu s různými lidmi: od svatých — až k ďáblům v těle. Lidé modulují svoje stavy také s pomocí kávy, čaje, nebo uklidňujících lékařských prostředků dokonce i léků na spaní. Své stavy také měníme, když se jen jednoduše dosyta najíme, dáme si teplou sprchu nebo vanu, koupeme se v moři nebo jiných vodních nádržích… Ale existuje jedna skutečně důležitá možnost postupného přeměňování svých stavů — jsou to meditační tréninky. Ovládnutí techniky meditace je mnohastupňové úsilí, zaměřené na zdokonalování sama sebe rozvíjením vědomí. Tato práce začíná prvními kroky při očišťování energetiky svého těla — až do těch grandiózních rozměrů, které sis osvojovala ty v minulém a tomto vtělení. Ale proč jsem teď o tom mluvil? Abych tě předem upozornil na velmi častou chybu mnohých: myslet si, že jenom prožití nových potřebných stavů jednou nebo několikrát — už stačí pro úspěšný duchovní vzestup. Ale nestačí! Musíme se snažit pokud možno co nejčastěji a mnohokrát opakovat stále nové principiálně důležité techniky — do té doby, dokud se ty stavy nestanou právě přirozenými, obvyklými. A ještě jedna velmi důležitá poznámka, která, doufám, pro tebe není aktuální: vždyť jsi o tom mnohokrát četla v našich knihách a slyšela v našich rozhovorech. Mluvíme teď o tom, že meditační tréninky nesmějí «zabíhat dopředu», předbíhat konkrétní pochopení místa každého z osvojovaných stupňů — na jejich společném «žebříčku». A také ani etická sebekontrola nesmí nikdy zeslábnout. Vždyť podle míry psychoenergetického zdokonalování každého Božího žáka jsou učební tréninkové zkoušky z etiky, vytvářené Jím pro nás, stále složitější. A jestliže na to zapomínáme, můžeme u další zkoušky propadnout…
|
| ||||||||
|