Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

Rub světa hmoty/Psychiatrie materialistická — a duchovní

Psychiatrie materialistická —
a duchovní

Zbýval nám ještě nějaký čas do příjezdu vlaku. A protože jsme ho nemohli utrácet nadarmo, navrhl Vladimír, abychom se s ním prošli a znovu si pohovořili o medicíně.

Začal mluvit, ale najednou… se zadrhl v půlce slova:

— Manuel mě «zabrzdil». Říká: «Táňa už tohle všechno zná. Obrať list!»

Bylo tak skvělé dozvědět se, že Svatý Duch poslouchá a účastní se dokonce i těchto našich rozhovorů!

Jak se mi teď chtělo zbavit se všech překážek, které mi brání vnímat Svaté Duchy — tak, jak to umí Vladimír! Vždyť Oni jsou pro něho právě tak skuteční jako vtělení lidé! Žije skoro neustále v jejich společnosti! A bylo možné pozorovat, jak čas od času přepíná svoji pozornost mezi kontaktem s námi — a kontaktem s Nimi! Bylo to takové, jako snadno přepnutelný kontakt mezi dvěma skupinami lidí za pomoci současných prostředků operativní telekomunikace!

… Rozhodla jsem se dotknout tématu psychiatrie. Vždy mě velice přitahovalo, ale když jsem se dozvěděla, že prakticky ani jedno psychické onemocnění materialistická medicína není schopná vyléčit, jenom tlumí příznaky, vzdala jsem se výběru této profese.

Vladimír odpověděl:

— Ano, pomoci psychicky nemocným lidem s použitím materialistické psychiatrie není vážně skoro možné. Co se týče konkrétně schizofrenie, musíme se především ujistit o správnosti stanovené diagnózy. Vždyť například v «sovětské» době bylo lékařům psychiatrům předepsáno prohlašovat za schizofreniky nejen lidi nábožensky založené, ale i jednoduše ty, kteří se chtěli dobrovolně a samostatně učit ten či onen východní cizí jazyk…

Zeptala jsem se na dětskou psychiatrii.

— Děti s psychickými úchylkami, například, se sklonem k pyrománii, se silně projevenou agresivitou, je lepší izolovat od společnosti, pod zdravotnickým dohledem, pochopitelně. Protože jsou to budoucí zločinci. Ale takové jevy, jako je autismus, se odstraňují snadno — prostřednictvím očištění čaker a rozvinutí anáhaty.

Postěžovala jsem si na těžkosti zápočtů, kdy jsem musela mít v hlavě hromadu klasifikací a podklasifikací psychických onemocnění.

— Ano, označování slovy těch či oněch forem takového druhu poruch je prostě jen «způsob jak mluvit», jak se vyjádřil Juan Matus. A sama materialistická psychiatrie je především způsob rozvíjení nadřazenosti u psychiatrů! Vždyť si zvykají dívat se «zvysoka» na každého druhého člověka, stanovují všem «diagnózy».

Vladimír se trochu zamyslel a pokračoval:

— Kdysi se mi podařilo se seznámit se statistickými údaji o četnosti psychických onemocnění mezi lékaři. Ukázalo se, že na prvním místě jsou právě psychiatři. Existují, pochopitelně, i ti psychiatři, kterým se podaří «obstát» před pokušením rozvinout v sobě tuto neřest. Ale stejně je třeba současnou málo užitečnou psychiatrickou diagnostiku výhledově nahradit diagnostikou Božskou, to znamená, hodnotit každého člověka tak, jak ho hodnotí Bůh! Mám na mysli několik paralelně existujících systémů psychotypizace, beroucích v úvahu především psychogenetický věk, a zároveň objevení zásadně důležitých neřestí duše každého pacienta. Jenom na tomto základě bude možné provádět konkrétní kreativní diagnostiku, umožňující nejen «lepit nálepky», ale s pochopením mechanizmu probíhajícího procesu, — léčit a uzdravovat.

Vladimír se chvíli odmlčel a potom začal znovu mluvit:

— Tuhle myšlenku můžu zformulovat ještě jinak: nezbytný je přístup ke každému člověku z evolučních pozic. Pak se rázem stane pochopitelným, že mnohé případy slabomyslnosti vůbec nejsou nemocemi, ale jsou to jednoduše raná stádia rozvoje myšlenkových schopností konkrétních evolučně mladých duší, že epilepsie je často vyvolána přivtělením běsa (primitivního ducha — člověka nebo zvířete) do těla nemocného, že příčinou paranoidních a mnohých psychopatických změn je nejčastěji pěstování v sobě groteskních etických neřestí, že schizofrenie je obvykle posedlost běsy následkem vážných etických chyb na podkladě intelektuální slabosti… Závěr — abychom byli zdraví, musíme studovat Vůli Boha ve vztahu k nám a učit se žít v souhlasu s ní, a ne s morálkou, nastolenou náboženskými lžipastýři a různě velkými zločineckými «autoritami».

— Ještě otázka: stala se mi příhoda, že na příjem přišel dospívající, který chtěl skončit se životem kvůli neopětované lásce. Jak je možné pomoci? Co můžeme v takových případech poradit mládeži?

— Ten dospívající musí obrátit pozornost na to, čím by on sám mohl pomoci druhým a čím by se on sám mohl druhým zalíbit, — aby oni sami hledali jeho lásku. Je třeba, aby se každý učil žít v režimu dávání, a ne usilování dostávat a dostávat od druhých! Musíme si uvědomit, že pro většinu dětí je totální egocentrizmus příznačný! Právě z toho, konkrétně, pochází i neschopnost představit si sám sebe na místě toho, koho okrádají, koho ponižují, bijí, zabíjejí.

Uslyšeli jsme hlasy racků na obloze, a Vladimír se rázem «přepnul» a navrhl meditaci:

— Hlasy racků vytvářejí pocit prostoru! Můžeme se dívat jejich očima na okolní svět…