Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

Rub světa hmoty/«Totální reciprocita»

«Totální reciprocita»

Ale tím naše práce na daném místě síly Ptahhotepa ještě neskončila. Čekalo mě začít si osvojovat meditaci «totální reciprocita» — tu, kterou jsem neovládala ve svém minulém vtělení.

Začali jsme tím, že jsme si sedli jeden proti druhému. Vladimír mi uložil, abych obešla vědomím jeho tělo, a až se ocitnu za ním, umístila svůj obličej jemu do hrudníku tak — abych se dívala z jeho anáhaty na své tělo. On současně prováděl to samé.

Na tuto meditaci jsem nemusela vynaložit ani nejmenší úsilí. Na toto dívání se jeden na druhého jsme určitě neztratili více než dvě minuty, a už Vladimír vykřikl:

— Chlapík! Zvládla jsi to výborně!

Následující úkol spočíval v tom, abych se ze stavu rozšířeného vědomí — jako duchovního srdce — dokázala dívat na svoje tělo současně ze všech stran.

Ale z únavy jsem už špatně zachycovala a chápala Vladimírova slova. A proto se mi dařilo dívat se na svoje tělo jenom z jedné určité strany.

Tehdy mi Vladimír pozval na pomoc… duchy, žijící zde, v nivě této maličké řeky…

Znenadání jsem pocítila napětí, vycítila jsem, že nás někdo obklopil. Vzpomněla jsem si na Castanedovy «olli»…

Ale Vladimír mě uklidnil a vysvětlil mi, že jsou to čistí duchové, kteří nám přišli pomáhat. Ukázal rukou, jak duchové na jeho prosbu kolem nás vytvořili kruh, a rozmístili se přibližně ve vzdálenosti pěti metrů od našich těl.

A já jsem se musela… naučit dívat na svoje tělo… z jejich anáhat!

Zeptala jsem se, kolik jich je a jak vypadají? Vladimír jich napočítal dvanáct, a řekl, že přišli všichni! A jak vypadají… jsou podobní sloupům skoro průhledného světla, velkým přibližně jako naše těla.

Chtěla jsem namítnout, že jsou průhlední úplně, poněvadž jsem je nedokázala uvidět vůbec. Ale ovládla jsem se.

Jenom podle pocitů jsem chápala, že kolem mě někdo je. Musela jsem se orientovat na ta místa v husté trávě, na která ukázal Vladimír. Natáhla jsem do nich dlaně…

… Jak Vladimír na závěr vyhodnotil, celkově se mi to moc nepovedlo. Ale v současnosti bylo hlavním úkolem pochopit samotný princip, aby potom už bylo možné kdykoliv jednoduše pracovat s touto meditací.

… Dosáhnout v tom úplného úspěchu se mi podařilo za pár týdnů, když jsem se jako obvykle rozplývala ve Svatém Duchu, a o principech «totální reciprocity» naprosto nepřemýšlela.

Proběhlo to v té době, kdy David velice intenzívně vešel do mého života a už mě neopouštěl ani na minutu, dokonce ani, když jsem přicházela na návštěvu k druhým Božským Učitelům. Ale o tom až později…

… Když jsme uviděli, že obloha začíná tmavnout bouřkovými mraky, začali jsme se chystat domů.

A co se týče «totální reciprocity» — pracovali jsme s ní potom ještě velice mnoho, postupně jsme rozšiřovali obsáhnutí stále větších objemů prostoru svým «nejá». Ukázalo se, že Vladimír má pro tento účel celý soubor míst síly, což umožnilo postupně přecházet «ze stupínku na stupínek»: od jednoduchých technik — ke stále více a více složitým.