---

Jak se poznává Bůh/Jak Dosáhnout Dokonalosti?

---

Jak Dosáhnout Dokonalosti?

Jak jsme už probírali, evoluční proces zdokonalování se skládá ze tří hlavních linií: intelektuální, etické a psychoenergetické. V časové prioritě stojí na prvním místě dvě počáteční složky. Podle toho, do jaké míry si je člověk osvojí, pak před ním Bůh — v přirozených podmínkách — odhaluje stupně psychoenergetické práce.

Avšak, pokud se někdo pokouší hrubě vměšovat do tohoto procesu tím, že zatahuje žáky, nezralé v etickém a intelektuálním aspektu, do vysokých stupňů psychoenergetické práce, porušuje tím zákony duchovního zdokonalování, — a žákům pak hrozí prohloubení jejich etických nedostatků a dokonce i psychické poruchy schizofrenického nebo paranoidního typu.

V psychoenergetice lidí jakéhokoliv věku a způsobu života bude mít příznivý účinek, pokud budou — na vlastní přání — pracovat s duchovním srdcem. Tato úroveň práce, zajišťující rozvoj bioenergetického orgánu, zodpovědného za produkci emocí srdečné lásky, je prospěšná a bezpečná pro všechny.

A tak je pro každou z následných etap psychoenergetické práce žádoucí stále důkladnější výběr žáků. Pro tento výběr, kromě osobních besed, můžeme žákům doporučovat vystupování na seminářích, prospěšné je také anketní dotazování. V anketách mohou být i politické otázky týkající se vztahu k té či oné politické straně, politickému činiteli (můžeme tak okamžitě zachytit, například, politicky nezralé kandidáty), mohou tam být i čistě všední otázky.

Uvedu některé příklady posledně jmenovaných:

"Co se stane, když rozmícháme cukr v čaji nožem?" Varianta správné odpovědi: Cukr se rozpustí." Ale lidé nízké intelektuální úrovně mohou odpovědět podle šablony, charakteristické pro jejich prostředí (přinejmenším v Rusku): "Nůž se ztupí".

Používal jsem i ekologické testy na intelekt. Například, jdeme podzimním lesem. Je listopad. Na zemi leží hromádka dvaceti dubových listů. Velké duby není nikde vidět. Ptám se skupiny: "Jak se sem dostaly ty listy?". Všichni se dívají nahoru — duby není nikde vidět: jenom břízy a smrky. Začínají hloupé dohady: "Někdo je nesl a upustil", "Přinesl je pták"… Ale odpověď je prostá: upadly z maličkého doubku, vysokého 50 centimetrů — a leží přímo pod ním. Ale šablonovité myšlení vylučuje taková řešení: vždyť, jestliže dub — znamená to jen vysoký, mohutný strom, se silným kmenem! Ale maličký stromek, ještě k tomu bez listů, — se za dub neuznává!

Člověku, zběhlému v duchovních problémech, je jasné, že se lidé, kteří se ještě nenaučili samostatně a kriticky myslet, nedokážou správně zorientovat ve spoustě nuancí duchovního vzestupu. Oni tedy budou zcela jistě svedeni lžiučiteli a falešnými učeními!

Příkladů by bylo možné uvést mnoho.

Třeba jen — činnost "Óm Šinrikjó". Její lídr oznámil, že všechny, kdo ho budou následovat, udělá dokonalými… Ale rozumný člověk chápe, že nikdo nikoho udělat dokonalým nemůže. Jenom člověk sám — cestou vlastních správně zaměřených úsilí a námahy může dosáhnout Dokonalosti!… Tragické finále je známé: ohromné částky peněz, vybrané od obalamucených stoupenců, Asahara utratil za nakoupení a výrobu zbraně na masové zabíjení lidí. Paranoia? — Zřejmě ano. Mně osobně bylo to, že je falešný učitel jasné od té chvíle, kdy jsem uviděl jeho fotografii v reklamě v časopisu: jeho energetika nebyla energetikou Osvíceného, za kterého se vydával. Já jsem všechny, koho jsem mohl, z těch, kdo se zabývají reklamou, — na to předem upozorňoval… Ale co jsem mohl ještě udělat? Pokusit se uveřejnit svůj názor v novinách? Ale kdo z redaktorů by mi uvěřil, že je podle fotografie možné dělat natolik závažné závěry?…

Jiný, ruským občanům blízký, příklad — fašistické "Bílé Bratrstvo" s kultem "Maria Déví Christos". Stačilo, aby se jeho vůdcové oblékli do extravagantních oděvů, vyhlásili svoji "božskost" a začali provádět tajemná mystéria s "iniciacemi", které v podstatě nic nepřinášely, — aby se k nim začaly valit davy duchovních slepců z řad mládeže. A přesto nikdo z nich nedokázal uvidět, že "učení" jejich lídrů neobsahovalo nic Božského, ale skládalo se jen z primitivních hesel…

Kde je východisko? Co můžeme poradit těm, kdo se snaží začít duchovní Cestu, jenom nevědí, jak to mají udělat a kde mají hledat Učitele…

Ale odpověď dával Bůh jak prostřednictvím Bhagavadgíty, tak i prostřednictvím Bible, i prostřednictvím Koránu: spoléhejte na Boha, studujte Boha, uctívejte Boha, milujte Boha, hledejte jmenovitě v Něm — Učitele, Pomocníka, Otce, Cíl; usilujte o kontakt s Ním, o Splynutí s Ním! A nehledejte tohle všechno v lidech! Pak bude všechno v pořádku!

A celkově to, jak zorganizovat svůj život na Zemi, nejvýstižněji a krátce zformuloval Bábadží:

Pravda — Prostota — Láska — Sloužení — Boj se svým nižším "já" kvůli poznání "Já" Vyššího a Splynutí s Ním.

Každý zájemce může začít svou Cestu — usilováním realizovat tyto principy.

Začínajícím mohou pomoci i takové knihy, jako [19,24].

A těm, kdo si budou přát zahloubat se do studia Cesty, — doporučuji knihy [20,22] a práce uvedené v bibliografiích těchto knih.

* * *

Je nezbytné se velice dobře naučit chápat, že všichni lidé největší část své osobní evoluce procházejí tak (a právě tak to i musí být; jinak to být nemůže!), že se rozvíjejí v obyčejných "pozemských" situacích, zdokonalují se v nich intelektuálně i eticky. Jejich hlavním úkolem v této etapě vývoje je dorůst do toho okamžiku, kdy se dokážou naplno orientovat v tom, co je to Bůh, co jsme my, lidé, a v čem spočívá Vůle Boha ve vztahu k nám?

A jenom tehdy získají možnost myšlenkově překonat všechna nesčíslná zkreslování a zvrácenosti představ o náboženské Cestě — a mohou vstoupit na cestu osobní orientace na Boha Živého, jsoucího ne v chrámu ani na obrazech, — ale ve vesmíru. Pak se začnou postupně odvracet od "pozemských" zájmů a přenášet stále větší a větší část svého vnímání — na Stvořitele.

A právě tehdy pro ně nastane čas intenzívní energetické práce, jejímž konečným výsledkem bude Splynutí s Bohem, a poté i projevení Své Božskosti.

Ale pokud se tato posloupnost naruší — pak budou vznikat jen zbytečné potíže.

Lidé, kteří se doopravdy důstojně snaží o duchovní vůdcovství, by se měli smířit s tím, že ze spousty žáků dorostou do vysokých duchovních zasvěcení vždy jen jednotlivci.

A "masovost" je účelná jen pro předávání vědomostí počátečních stupňů Cesty.

V souvislosti s tím bych chtěl upozornit na to, že přece ani jeden z Vyšších Božských Učitelů na Zemi nikdy neodhaloval, a ani v současnosti neodhaluje, před davy lidí — vyšší psychoenergetické techniky, třebaže je bezpochyby Oni všichni znají. Ale ve Svých kázáních se zabývají převážně etikou a obecným vykreslením Cesty. A vyšší zasvěcení dávají jen jednotlivým žákům.

Slyšel jsem takovou námitku proti tomu: že Bůh přivádí žáky do ezoterických skupin, ale že On je i odvede, když to bude zapotřebí; a moje starost je prý — jen předávat vědomosti.

Ano, Bůh právě takto postupuje, aby tím ochránil Své nejhodnotnější žáky. Ale On také dovoluje instruktorům dopouštět se chyb — na jiných žácích, a ponechává tím takovým učitelům svobodu vůle, svobodnou volbu — škodit či neškodit lidem. Proč? — aby oni sami uviděli svou nepravost.

A vždyť On přece právě tak dovoluje lidem porušovat i další zákony — nejen duchovního zdokonalování. A lidé je porušují, tím ovlivňují cizí osudy a budují si osudy vlastní.

Při tom jsou všichni, včetně učitelů ezoterických disciplín, povinni naučit se dodržovat hlavní princip etiky: "Neškoď druhému!"

* * *

Prvotně primitivní, ale také zdegenerované náboženské proudy se dívají na lidi — na jedné straně, a na Boha — na druhé straně, jako na dva rozdělené a nikdy se nespojující póly. My jsme hříšní a nemohoucí a naše úloha je jen v tom, abychom se cestou usilovných modliteb a přinášením obětí (někdy krvavých) — vyhnuli pádu do pekla. A Bůh je nějaká vzdálená a nepoznatelná strašná bytost (někdy fantazií zformovaná do tělesných tvarů člověka nebo nějakého zvířete), která trestá lidi a s proměnlivým úspěchem bojuje se "světovým zlem", někdy nazývaným ďáblem. Tato bytost nám může, ale nemusí, darovat pozemská blaha. V naději, že nám je přece jen, možná, daruje, je třeba ji o to velice umíněně prosit, například takhle: "Dej, Pane Bože! Dej, Pane Bože!"…

Lidem, kteří mají takové názory, je naprosto nepochopitelné přání Boha, abychom se sami — vlastním úsilím zdokonalovali a prostřednictvím Lásky k Němu — usilovali o Splynutí s Ním!

Ano, je to zajímavý paradox: převládající většina lidí, věřících v bytí Boha, naprosto nechápe, co by konkrétně měli dělat v souvislosti s tím, že existuje Bůh!

První, co musejí pochopit, je to, že pravda je protikladná spotřebitelskému vztahu k Bohu. Vůbec není pravda to, že Bůh-sluha je jakoby povinen "nám darovat milost"! Právě naopak: my lidé, musíme vnímat sami sebe jako sluhy Boží a sloužit Mu! To právě my — pro naše vlastní dobro — se musíme naučit milovat Jeho! A nemá žádný smysl prosit Ho, aby nás miloval: On nás miluje i bez toho!

Ale, abychom si to uvědomili, musíme přijmout všechny ty vědomosti, které jsou vyloženy v této a dalších knihách o Bohu, o nás, lidech, o smyslu našich životů a o zákonech našeho rozvoje.

My musíme sloužit Bohu! Ale jak?

A opět většinu lidí, kteří se nad tím zamýšlejí, napadá, že "sloužit Bohu" — znamená skládat poklony na znamení své pokory a úcty a opěvovat Boha v církevních písních.

Tohle je už lepší, nežli donekonečna žebrat! Protože to upevňuje víru a napomáhá k položení základu lásky k Němu.

Ale přesto, Bůh od nás chce nejen tohle…

On chce, abychom se na Zemi zdokonalovali prostřednictvím práce.

Nazývá se to karmajógou: zdokonalováním prací ve prospěch Boha, konkrétněji — ve prospěch Evoluce, a ještě konkrétněji — ve prospěch evoluce lidí na Zemi; přičemž osobní materiální zainteresovanost na výsledcích své práce nesmí při takové činnosti v žádném případě hrát vedoucí roli.

Někdo se může zeptat: k čemu je to zapotřebí? Cožpak se nesmíme zabývat vyššími formami meditací a vynasnažit se přímo teď, co možná nejrychleji, splynout s Ním a navždy opustit Zemi? Neučili právě tomu Gautama Buddha a Ježíš Kristus?

To je seriózní otázka, vyžadující podrobnou odpověď. A právě o tom vyčerpávajícím způsobem mluvil Krišna. Jeho odpověď je taková:

Od povinností sloužení lidem je osvobozen pouze ten člověk, který poznal Átman a nachází smysl své existence na Zemi — pouze v dalším osvojení Átmanu, a poté i Paramátmanu — Boha Otce.

Ale kolik je takových lidí na Zemi? — Krajně málo, jednotlivci z miliónů.

Krišna říká: ponoř se jako vědomí do Mne — a žij tak ve Mně!

Ale, opakuji: jen velice nemnozí mohou přímo teď vyplnit toto přikázání.

Kdo tohle nedokáže, říká Krišna, — ten ať se zdokonaluje v umění meditace.

Ale, jak už jsme probírali v kapitolách této knihy, úspěšně praktikovat meditační techniky mohou také jen velice nemnozí. Většina lidí potřebuje vyspět, zesílit, prostřednictvím karmajógy. Vždyť právě práce — fyzická a intelektuální — připravuje tělo a mysl k tomu, abychom potom mohli efektivně a bez nebezpečí pro sebe vystoupit na stupně vyšších meditačních praktik — na "cílovou rovinku" ke Splynutí se Stvořitelem.

Takže, každý musí pracovat a svou práci přitom zasvěcovat Bohu; zřeknout se principu "pro sebe!".

Krišna nazýval tuto cestu — "cestou beze ztrát".

K sebeobětujícímu sloužení, zahrnujícímu vojenské hrdinské činy v boji za obhájení pravého monoteistického pochopení světa vyzýval Bůh prostřednictvím Muhammada. Jako slogan, vyzývající k sebeobětování, navrhl Bůh jeho prostřednictvím formuli: Není života, kromě života nadcházejícího!

Karmajógu — jako základ zdokonalování — znovu hlásal v současném věku Bábadží.

Tomu samému učí náš Současník Avatár Satja Sáí.

Právě takhle je třeba žít!

* * *

Nejsprávnějším a mohutným stimulem k duchovní práci je láska ke Stvořiteli.

Ale jestliže ji ještě nemáme (protože jak si zamilovat Toho, Kdo je ještě nepoznán, Kdo je ještě tak vzdálený pochopení?) — pak bude dobrou motivací, například, přání lépe pomáhat druhým lidem, usilování o sebezdokonalování, o poznávání, pevný záměr plnit ponaučení o nezbytnosti neustálé úporné práce na sobě, dané prostřednictvím Krišny, Ježíše Krista, Muhammada, Bábadžího, Satja Sáí a dalších Mesiášů a proroků, snažení dosáhnout Božskosti, stát se takovými jako Oni…

Ale zkontrolujte ještě jednou sebe: jak jsou hluboké moje vědomosti, nebylo by radno je nejdříve upevnit, rozšířit?

Anebo, jestliže si například myslíte,

— že hřešit — možné je, že je jen nutné potom zajít do kostela a tam se kát před "báťuškou",

— že Ježíš Kristus už vykoupil všechny naše hříchy; a nám stačí jen věřit v to, že On je Synem Božím; žádné úsilí není zapotřebí,

— jestliže jste se zatím seznámili jen s učením nějaké jedné náboženské konfese a zavrhujete všechny ostatní, –

pak není radno, abyste teď začínali psychoenergetickou práci.

A ještě intelektuální připravenost předpokládá stabilitu vlastního stanoviska. Například, co se stane, jestliže někdo, kdo se dozvěděl čím se zabýváte, na Vás začne řvát: "A ty co — chceš se stát svatým!? To je hřích pýchy! Okamžitě se kaj!"?…

… Základem etické připravenosti je dodržování principu Soucitu.

Ale, jestliže se například živíte těly zvířat, zabitých pro Vás, to znamená, že se spoluúčastníte na jejich zabíjení,

jestliže máte zvyk otrhávat a zahazovat listí a stébla trávy, a chováte se takovým způsobem bez patřičné úcty k životům rostlinných živých bytostí,

jestliže jste schopni šlapat po mravencích,

jestliže považujete za svou povinnost "dát co proto" tomu, kdo Vás urazil slovem nebo činem,

— pak Vám seriózní psychoenergetická práce přinese jen škodu.

Jestliže jste ještě nezanechali kouření a požívání lihových nápojů — pak v sobě nemáte tu sílu a houževnatost, které jsou nezbytné k tomu, abyste obstáli v bitvě za svoji Dokonalost. Raději se zatím zdokonalujte ve zcela "pozemské" poctivé práci ve prospěch druhých, a také v upevnění svojí víry!

A, jestliže Váš sexuální partner nepůjde spolu s Vámi cestou očištění organizmu a zjemnění vědomí, pak všechna Vaše úsilí po sebezdokonalování v psychoenergetice budou zbytečná. Poněvadž každé sexuální spojení je splynutí, sjednocení dvou energosystémů, v jehož výsledku dochází k "zprůměrování" množství a kvality energií…

No, ale pokud je u Vás všechno v pořádku — můžete zkusit začít. Jenže čím?

Za prvé — měli byste toho ještě velice mnoho přečíst. Měli byste správně pochopit všechno, co říkal Bůh lidem v různých dobách, měli byste se seznámit s koncepcemi různých duchovních škol: uvidět jejich přednosti a chyby.

V etickém směru je dobré s literaturou pracovat takto: z různých děl si okopírujeme pro sebe nejdůležitější citáty a doporučení. Potom si je týdny pročítáme v klidné atmosféře a pokaždé o nich hluboce přemýšlíme, "vtiskáváme je do sebe". Tak se "popoháníme" k etalonu Dokonalosti. Postupně se v každém soupisu počet nejaktuálnějších citátů zmenšuje: ostatní se už vtiskly do vědomí, změna už proběhla. Pak si označíme pole se zbylými citáty a dále už pracujeme jen s nimi.

Je dobré mít větší kontakt se živou přírodou, slaďovat se s její harmonií a krásou. Ticho, klid, jemnost, něha — to je to, co z ní musíme do sebe vstřebat.

Také pomáhají i odpovídající díla umění různých žánrů [35,36,49].

Ještě byste se neměli účastnit těch "pozemských" situací, kde můžete zhrubnout. Musíte se nejdříve stát silnými v jemnosti — a pak můžete bezpečně vstupovat do jakékoliv společnosti, bez obav, že se znovu sladíte s hrubostí.

Kontrolujte svoje emoce. Měli byste se zříci všech hrubých stavů, žít jenom v jemných! Laskavost a něžnost ve vzájemných vztazích jednoho s druhým velice pomohou. "Milujte se navzájem bratrskou láskou s něžností!" (Římanům 12:10) — tak nás tomu učí Nový Zákon.

Velice dobrá pro správnou orientaci své emoční činnosti jsou psychofyzická cvičení, uvedená v [22].

Prospěšné je také ovládat několik relaxačních cvičení a pránájámy. A potom můžete začít práci s duchovním srdcem. (Viz také tam).

* * *

Průběh další psychoenergetické práce, zahrnující cvičení na očištění a rozvoj čaker a základních meridiánů, meditace na místech síly na pronikání do vyšších prostorových dimenzí a vzrůstání rozměrů zjemnělého vědomí — to všechno je popsáno v knize [22]. Tam je také uvedeno obecné schéma studia stavby Absolutna, principy jeho úplného poznání a výstup ze Stvoření — do Vědomí Stvořitele. O tom samém se pojednává v knihách [20-22] a v našich filmech.

Popsat nejobecnějšími slovy metodologii duchovní seberealizace můžeme následujícím způsobem:

1. Zpočátku je zapotřebí se naučit koncentrovat vědomím ve své čakře anáhatě uvnitř fyzického těla — a z ní spolupůsobit s okolním prostředím.

2. Potom se osvojuje rozšíření duchovního srdce za hranice těla — ve stále vzrůstajících objemech. Trénuje se přetékání takovým způsobem rozvíjeného vědomí do všech jemných prostorových dimenzí, a také rozplynutí sebe v nich.

3. Když je osvojen bod 2 — je vědomí rozvinuto natolik, že může vejít do Příbytku Stvořitele a začít se v něm zabydlovat ve Splynutí s Ním.

Velice naléhavě zdůrazňuji, že nás Stvořitel k Sobě nechává přiblížit a tím spíš vpouští do Svého Příbytku — jenom v tom případě, jestliže se k Němu přibližujeme ve stavu bezchybně rozvinutého Duchovního Srdce. Jiné varianty jsou vyloučeny. Poněvadž On Sám je Vesmírné Duchovní Srdce. A vpouští do Sebe jen Sobě podobné.

Řečeno jinými slovy, my můžeme vejít do Příbytku Stvořitele pouze prostřednictvím rozvíjení středního dantianu. Ale strukturně-funkční systémy vrchního a spodního dantianu jsou tam poté vtahovány následně za středním. Takovým způsobem se nic cenného neztratí — zejména rozum a nashromážděné znalosti.

To všechno nejsou hypotézy nebo fantazie. Je to Cesta, kterou jsme my prošli.

Ale předtím, nežli přistoupíte k osvojení technik s čakrami a následných stupňů psychoenergetického "žebříku" duchovního vzestupu, — naléhavě radím, abyste si důkladně prostudovali a přijali intelektuální informaci i etické principy, vyložené v knihách, uvedených v soupisu literatury.