---

Jak se poznává Bůh/Psychosomatika

---

Psychosomatika

V posledních pár desetiletích dvacátého století se v Rusku hodně mluvilo o krizi současné "západní" medicíny. Ta se projevovala v tom, že bez ohledu na zvětšování armády lékařů, vynalézání nových léčivých preparátů, zdokonalování zdravotnické techniky atd., se množství nemocných nesnižovalo, ale rostlo. Ve zdravotnickém světě se dokonce objevil hořký žert: "Více lékařů — více nemocných"… K příznakům této krize bychom ještě mohli přidat i to, že úroveň zdraví samotných lékařů byla sotva vyšší, než ostatní části obyvatelstva…

Na ospravedlnění této situace se zrodila koncepce, že nemoci jsou pro lidi něco zcela přirozeného.

Objevili se nemocní, kteří se zjevně pyšnili svými nemocemi, vyžadovali za to zvýšenou úctu k sobě a trávili "na neschopenkách" několik měsíců v roce…

Většina lidí ve vztahu ke svému zdraví zaujala pasivní hledisko. "Naše věc je být nemocní, vaše věc je nás léčit!", — říkali lékařům…

… Základní metodologický nedostatek "západní" medicíny spočívá v tom, že nezaměřuje hlavní úsilí na odstraňování příčin onemocnění, ale na "zahlazování" jejich symptomů.

Ale jakékoliv onemocnění má celý řetěz vzájemně podmíněných příčin. Například, teče nám z nosu. Rýma. Zjevnou nejpravděpodobnější příčinou toho je zánět sliznice nosní dutiny. Jednou z možných příčin tohoto zánětu je, že je vyvolán životní činností mikrobů nebo virů, kteří se rozmnožili. A jestliže my příčinu onemocnění najdeme v tom, že někdo v přítomnosti našeho pacienta kýchnul, a všechna úsilí zaměříme jenom na potlačení mikrobů nebo virů, — pak nebudeme mít pravdu a místo účinné pomoci můžeme nemocnému ublížit. A vždyť se to skoro pokaždé právě takhle děje.

Ale opravdu důležitá příčina této situace je ve skutečnosti ukryta hlouběji. Vždyť mikrobi, viry a další podobní paraziti napadají převážně potenciálně už nemocný, to jest, oslabený, zranitelný organizmus. Proto hlubší příčina nemocí může spočívat například ve znečištění organizmu špatnými energiemi a solemi kyseliny močové — což je výsledek výživy těly zabitých zvířat… Ale tento příčinný faktor má ještě hlubší příčinu — etickou — tu, která člověka přivedla k takovému způsobu stravování. A zde musíme mluvit právě o etice…

Také nelze pouštět ze zřetele ignorování metod "otužování" většinou lidí .

… Nebo jedním z faktorů, ničících zdraví, může být trvalý pobyt v zakouřených místnostech, kde je ještě k tomu špatná lidská energetika…

A tím spíš — vlastní škodlivé vášně — ke kouření, alkoholu atp.

Všechno tohle je narušení vlastní ekologie…

A kdo to zavinil?

… Nebo může být příčinou život ve vlastních hrubých emocionálních stavech, ničících organizmus…

Nebo — těsný kontakt s energeticky špinavými a hrubými lidmi…

… A jak často se těšíme uzdravující harmonií kontaktu s živou přírodou?

A jak často se obracíme k Bohu — s prosbami o radu, o vedení, s pokusy pocítit Ho, Jeho Vůli ve vztahu ke mně?

Vždyť ekologickou harmonii musíme hledat ve vlastních vzájemných vztazích — nejen s obklopujícím nás materiálním prostředím a žijícími v něm bytostmi. Ale i s Ním!

Ale On nás učí, že Cesta k Němu leží v rozvíjení DUCHOVNÍHO SRDCE, prostřednictvím LÁSKY a KLIDU!

Vždyť On Sám je LÁSKA! A přebývá v KLIDU, — ve Svém Příbytku! A to znamená, že i my, toužíme-li se přiblížit k Němu — Správci našich osudů — musíme pěstovat sami sebe — v KLIDU — jako LÁSKU!

… Jak velice často můžeme pozorovat, že člověk onemocní "na nervy" — když podléhá zbytečnému emočnímu zapojení do nějaké složité situace a vchází do stavu negativního emočního stresu!

Takové negativní emoce jako strach, rozčílení, úzkost, hněv, ale třeba jen vnitřní zmatek a neklid, vyvolávají v mnohých případech ztráty elektrického potenciálu organizmu a vedou ke zranitelnosti vnějšími nepříznivými vlivy, včetně energetických. A zde se nejedná jen o mrtvice a infarkty — ale dokonce i jen obyčejná angína může být vyprovokována emočním předrážděním… pouze jen ze spěchu!

Ale trénink v psychické autoregulaci umožňuje odstranit nejen tuto příčinu nemocnosti, ale i radikálně změnit svůj osud v budoucnosti — a to nejen ve smyslu zdraví svého těla!

Vždyť ti, kdo se učí žít v hrubých negativních stavech, — oni v těch samých stavech pokračují ve své existenci i po odloučení od svého materiálního těla. Ale to je přece peklo!

Ale stačí jen, pokud se budeme rozvíjet jako duchovní srdce, naučíme se stabilně a pevně žít v klidu a lásce, — a máme zaručený ráj!

… Je známé, že pravděpodobnost onemocnění mnoha druhy rakoviny je mnohem vyšší u těch, kdo holdují alkoholu a nikotinu, a také se živí zabíjenou stravou. Rakovina teď začala být natolik obvyklá…, že ji pojmenovali "nemocí století"… Ale cožpak její hlavní příčina neleží ve vlastní nezodpovědnosti lidí, kteří se nechali zotročit neřestnými vášněmi?

… Na základě osobní zkušenosti práce s tisíci lidí mohu potvrdit, že každý může být zdravý ze své vlastní vůle. Ale musí pro to vynaložit vlastní úsilí na cestě k duchovní Dokonalosti!

Mimochodem… Teď jsem se zamyslel: kdy jsem měl naposledy rýmu? Nemohu si vybavit: uběhlo-li deset, nebo dokonce dvacet let?…

A Vy si na něco takového o sobě — pamatujete?…

* * *

V medicíně existuje směr, nazývaný psychosomatika. Její základní koncepce, založená na dokázaných faktech, spočívá konkrétně v tom, že somatické (to jest, tělesné) nemoci mohou mít "nervový" (a pokud se na to podíváme hlouběji, — tak etický) původ.

Ale celkově daný směr nezískal všeobecné uznání, poněvadž v psychosomatice chyběla obecná teoretická báze, objasňující původ jmenovitě všech, a ne pouze několika nemocí.

A to je pochopitelné: vždyť psychosomatika vznikala jako ateistický myšlenkový směr…

Ale jestliže přijmeme do svého světonázoru ten fakt,

— že skutečně existuje Bůh — jako Hlavní Cíl našich snažení, jako náš Hlavní Učitel,

— že existuje jmenovitě náboženský smysl našich životů, spočívající v nezbytnosti se rozvíjet, zdokonalovat se — v souladu se záměrem Stvořitele,

— že On se neustále pokouší nás zaměřovat na pravou Cestu, a čas od času používá bolestivé techniky — když se chováme nesprávně, –

pak začne být všechno pochopitelné. Právě tohle je ta chybějící základní část teoretické báze psychosomatiky!

Na základě znalostí, vyložených v této a dalších našich knihách, můžeme vysledovat příčinnou závislost konkrétních onemocnění — na konkrétních nedokonalostech.

Přičemž jakékoliv onemocnění je konkrétní signál o etické chybě, nedodělku nemocného. A když je ta hlubinná příčina nalezena, — pak už zbývá si jenom naplánovat cestu k jejímu odstranění a v souladu s tím i k somatickému uzdravení.

* * *

Důležité je si také uvědomit, že zranitelnost tělesných orgánů pro řadu škodlivých faktorů významně vzrůstá při jejich nedostatečném zásobování energií. A za to odpovídají čakry — segmentárně příslušející daným orgánům.

Tak se dá například vysledovat zřetelná paralela mezi

— nerozvinutostí nebo defekty anáhaty — a srdečně cévními a plicními onemocněními,

— energetickými disharmoniemi v manipúře — a onemocněními orgánů trávícího systému,

— to samé ve svadhistáně — a chronickými nemocemi močového ústrojí a pohlavních orgánů,

— to samé v múladháře — a neurologickými projevy,

— ve višudze — a nemocemi krku,

— v čakrách hlavy — a poruchami v orgánech hlavy.

Procvičování práce s čakrami, spojené s etickými besedami a dalšími psychoenergetickými technikami, umožňuje efektivně prokazovat pomoc nemocným s různými těžkými onemocněními.

Jestliže se obrátíme k poznatkům o souladu stupně rozvinutosti čaker s rysy charakteru [22], pak začne být naprosto srozumitelná vzájemná souvislost mezi našimi etickými nedodělky — a předpoklady k těm či oněm nemocem.

Stav čaker a základních meridiánů — to je právě ten článek řetízku příčin a následků, který se nachází mezi etikou — a zdravím člověka.

* * *

Systém orgán a jeho funkce můžeme rozvíjet prostřednictvím jeho přirozeného fungování. (Nebo ho můžeme naopak oslabovat, nechat ho atrofovat nečinností).

Druhým přístupem jsou speciální "umělé" techniky rozvoje takových systémů. Jsou to například cvičení na pročištění a rozšíření čaker a meridiánů, která jsou zařazena v námi vypracovaném systému psychické autoregulace.

Oba uvedené přístupy mohou dávat kladný výsledek. Ale ten druhý ho dává mnohem rychleji.

* * *

Myšlenka dosažení ekologické harmonie každého člověka má na mysli především dobrosrdečnost z jeho strany a maximálně možné nepůsobení škody svou existencí — druhým lidem a všem bytostem. To se musí spojovat s aktivním tvořivým životním zaměřením.

Namáhavá a dlouhá (a zároveň i nekonečně radostná) je ta cesta přeměny sama sebe!

Na této cestě musejí vědomosti o duchovním zdokonalování přejít, jak to zformuloval G. I. Gurdžijev [62], — do bytí každého z nás. To jest, my se musíme pod vlivem vědomostí a praktických úsilí o změnu sama sebe skutečně přeměnit, a ne si jen zapamatovat nějaká krásná slova, citáty a výroky.

Přičemž hloubka úrovně pochopení etických principů je u různých lidí ohromně rozdílná! Bývalý vrah si může dát slib už víc nezabíjet — a v tom on bude vidět ideál dokonalosti. Ale druhý člověk neublíží nikomu ani činem, ani slovem, ani myšlenkou. Konkrétně, neodhodí na asfalt použitou jízdenku, nenechá v lese odpad — aby nezpůsobil druhým ani tuto malou škodu narušením čistoty a estetické harmonie okolního prostoru.

* * *

Dokonalost se skládá ze tří základních složek: z Lásky, Moudrosti a Síly. Přičemž všechny tři v nás musejí být dovedeny do úplné realizace.

Zaručená cesta duchovního zdokonalování bez velkých chyb začíná tím, že člověk v sobě rozvíjí aspekt Lásky. Jmenovitě Láska tvoří základ, fundament pravé Moudrosti a Síly.

A Moudrost se opírá o Lásku. Ona se skládá z rozsáhlých vědomostí o okolním světě, o Bohu a člověku, a ze schopnosti intelektuální tvořivosti. Projevuje se zejména ve schopnosti vést druhé lidi k Dokonalosti — s porozuměním k ohromné různorodosti cest konkrétních lidí.

A pravá Síla se musí opírat o Lásku a Moudrost. Ona vůbec nespočívá v síle svalů. A také se vůbec nejedná o agresívní snažení získat osobní převahu nad soupeři: to je falešná cesta pěstování vlastního ega. Pravá Síla je dokonalost Vědomí, zbaveného egocentrizmu Vůle, zformovaná na základě Lásky a Moudrosti.

… V souvislosti s tím se ještě podíváme na "odchod" ze společnosti do celoživotních "zátvor" (pousteven) v horách, lesích a pouštích, propagovaných některými náboženskými kazateli. Jedna věc je, jestliže člověk, rozhodnutý dobře si popřemýšlet o svém životě, stráví dovolenou v osamoceném rozjímání. Ale něco úplně jiného je bezvýhradný útěk ze společnosti jako od "nepřítele" duchovního zdokonalování. Pokus ovládnout lásku ke všemu, když jsme se nenaučili milovat zcela konkrétní okolní lidi, je iluzí! A jakou moudrost můžeme najít v sebeizolaci, jestliže je fundament moudrosti založen na seznamování se s vědomostmi, shromážděnými v knihách, na živém kontaktu s duchovně pokročilými lidmi, na rozvíjení svojí schopnosti prokazovat pomoc lidem, sloužit jim. A cožpak si opravdovou sílu rozvíjíme tím, že se spásáme před "světskými" těžkostmi? (S dobrým, lehkým humorem o takových mniších-zátvornících, bojících se žen a loupežníků, vypráví V. Svencickij — [43]).

… Pojem síly mají mnozí lidé spojen se sílou zbraně, s mocí pěsti, s klením a nadávkami, se schopností jakékoliv podlosti, s energetickými výbuchy zuřivosti. Ale pravá duchovní Síla — to je síla v Lásce a Moudrosti, v jemnosti a čistotě.