Jak se poznává Bůh/Dobro a zlo

Dobro a zlo

Jednou jsem v dopise dostal otázku: "Ukažte nám, prosím, nějakou metodu "diagnostiky zla" — nejjednodušší a dostupnou pro každého člověka.

Odpověděl jsem takto:

"Zlo je příliš mnohostranné na to, aby mohl existovat jeden test na všechny možnosti jeho projevů.

Nejintenzívnějšími zly jsou agresivita, zloba, hrubost. Ale také existují ziskuchtivost, lživost, sklon ke zrazování, zbabělost, povýšenost, absence starostlivosti a mnohé další, například, nebezpečné projevy hlouposti, posedlost a zotročení narkotiky a další.

Proto je nejjednodušší z toho všeho chaosu zla v převážné většině lidí — vyčleňovat Dobro a všemožně mu pomáhat růst.

Ti, kdo si rozvinuli jasnovidění, mohou zlo vidět přímo — jako černotu duše a energií kokonu. (Ale je třeba mít na zřeteli, že ztmavlé kokony mohou mít i úplně normální lidé — v době prudkých onemocnění typu chřipky).

A dobro je jasnoviděním viděno jako rozvinutost duchovního srdce a jasnost, čistota svítivosti duše. (Třebaže ani tohle není absolutní příznak, poněvadž takové vlastnosti se někdy mohou spojovat se lživostí, hloupostí atp.).

Proto je nejdůležitější ze všeho — rozvíjet se sám. A podle míry vlastního růstu a nashromáždění zkušeností duchovní pomoci druhým lidem, — přichází schopnost lépe se v nich vyznat.

Hranicí zla je ďábelský status.

Absolutním Dobrem je náš Stvořitel a Jeho Projevy v podobě Svatého Ducha a Mesiášů.

Ale, zase znovu, abychom se v tom zorientovali hlouběji, nežli jenom slovně, musíme sami růst směrem k Božskosti.

Ještě je třeba chápat, že naše setkání se zlem jsou pro náš duchovní růst nezbytná. V tomto smyslu je pravdivý postulát: "Všechno je dobro!".

Proces našich střetů se zlem i dobrem řídí Bůh.

Přičemž všechno tohle probíhá uvnitř Vesmírného "Těla" Boha-Absolutna. My jsme v Něm.