---

Původní Učení Ježíše Krista/Muž a žena na duchovní Cestě

---

Muž a žena na duchovní Cestě

Zde bude vhodné mluvit zejména o psychologii pohlaví.

Začneme tím, jestli má pohlaví Bůh?

Pokud nakreslíme stařečka na obláčku a řekneme: «Podívejte — tohle je váš Bůh Otec, klaňte se Mu! — pak je On samozřejmě muž, dokonce s vousy. A jistá skupina lidí určité evolučně-věkové kategorie se bude této ikoně klanět a vědět, že Bůh je muž. Tak se to i stalo v Rusku.

Ježíš Ho také nazýval Otcem, tj. v mužském rodě. Ale vždyť v tradici judaizmu se Bůh objevoval právě jako Otec.

Ale ve skutečnosti je On — ve stejné míře Otec, jako i Matka. To znamená, že On nemá pohlaví. Vždyť On není člověk, On je Vesmírné Prvotní Vědomí!

A mají pohlaví duchové?

Duchové nemají tělo, kterému by příslušelo to či ono pohlaví, ale udržují si do nového vtělení to sebepociťování, které měli v posledním těle, a také mohou udržovat podobu, na kterou si zvykli. «Mezi duchy… existují mužští, a existují i ženští», — psal Apoštol Filip (Filipovo Evangelium, 61).

Avšak při následujícím vtělení se může stát, že bude pohlaví úplně opačné. Na čem to závisí? Je to určeno tím, jaké vlastnosti v sobě musí konkrétní člověk rozvíjet a jaké potlačit. Protože jedny vlastnosti snadněji získáme, pokud budeme mít mužské tělo, jiné — když budeme mít ženské. A právě tak je to i s potlačováním záporných rysů charakteru.

Vždyť tělesné pohlaví jsou zejména pohlavní hormony: androgeny, estrogeny, progesteron… A to zajišťuje nejen pociťování příslušnosti k tomu či onomu pohlaví (což je předurčeno úrovní androgenů ještě v době embryonální fáze vývoje). Pro téma našeho rozhovoru je nejdůležitější to, že na veličině stabilní úrovně pohlavních hormonů u dospělého člověka přímo závisí energičnost a další jeho vlastnosti.

Právě kvůli tomu se muži — s jejich vysokou úrovní androgenů — vydávají do neznámých dálek, zkoumají nepoznané, bojují za svoje ideály, dominují nad méně energickou polovinou společnosti — ženami. A to, že muži převládají na vedoucích pozicích, není hloupá tradice, není to utlačování ženských práv ani ukazatel jejich «neplnohodnotnosti», ale zcela přirozený proces rozdělení sociálních rolí v závislosti na schopnosti k té či oné činnosti.

Ale na úroveň inteligence nemají přímý vliv ani hladina androgenů, ani pohlaví obecně.

Vysoká úroveň androgenů při mužském vtělení je příznivá rozvíjení energičnosti v člověku, výzkumné aktivity ve vědě, včetně nauky o Bohu. Tím se stává jasným přirozené usilování zralého muže stát se vůdcem, vést lidi za sebou, pomáhat jim, obětovat se kvůli nim.

Typická žena je protikladem takového muže. Ona, která v tomto životě vyrostla pod vlivem ženských hormonů, hledá klid, harmonii, útulnost, krásu. A snaží se i muže uklidnit, zmírnit, zharmonizovat. Bouřlivý, nezkrotný, věčně se někam deroucí muž se jí příliš nelíbí: může ji to uchvacovat… ale… je těžké s takovým žít v harmonii a v klidu…

A jemu energičnost v ženě nestačí, pokouší se ji «rozhýbat»…

Plnohodnotná žena je připravena s radostí darovat mužům svoji harmonii, něžnost, krásu, snaží se jim pomoci, «zušlechtit» je, přiblížit svému ideálu, občas i za cenu oběti… A zralí a plnohodnotní muži jsou také připraveni vést ženy, aby je naučili tomu, čemu se naučili oni sami… A tak prostřednictvím pomoci jednoho druhému, a vzájemného učení toho, čeho se druhému nedostává, mohou jít spolu ke společnému Cíli — Dokonalosti.

Ježíš jednou, obraceje se k mužům, říkal:

«Ctěte ji, ochraňujte ji; když budete tak jednat, získáte její lásku… a budete milí Bohu!…

Milujte také vaše manželky a važte si jich, neboť zítra budou matkami, a později — pramatkami celého rodu!

Uctívejte ženu; její láska zušlechťuje muže, změkčuje jeho kruté srdce, krotí dravce a dělá z něho jehňátko!

Manželka a matka jsou neocenitelné poklady, které vám dal Bůh; ony jsou nejlepšími ozdobami vesmíru, a z nich se rodí všechno, co osídluje svět!

Tak jako kdysi Bůh… oddělil světlo od tmy a pevninu od vod, tak i žena vládne božským darem oddělovat v člověku dobré záměry od zlých úmyslů.

Proto vám říkám, že po Bohu musí vaše nejlepší myšlenky patřit ženám; žena je pro vás božský chrám, ve kterém velice snadno získáte naprostou blaženost! Čerpejte v tomto chrámu mravní síly; tam zapomenete na svoje smutky a nezdary, navrátíte ztracené síly, které nutně potřebujete, abyste mohli pomáhat bližnímu!

Nevystavujte ji ponížením; tím ponížíte jenom sami sebe před Bohem a ztratíte ten cit lásky, bez kterého tady na Zemi nic neexistuje!

Podporujte svoji ženu — a ona ochrání vás i celou vaši rodinu; všechno, co uděláte svojí matce, manželce, vdově nebo jiné ženě v zármutku, — uděláte pro Boha!» (Životopis Svatého Issy, 12:13-21).

… Vše, co bylo řečeno v této kapitole, se zatím týkalo dostatečně evolučně rozvinutých mužů a žen. Ale ti, kteří se ještě vědomě nezačali pokoušet stát se lepšími, dávají často přednost «utvrzování se» v nadřazenosti a přezíravosti k představitelům druhého pohlaví.

Dovolím si uvést takovou ilustraci. Žili-byli v ruském městském komunálním bytě stařeček se stařenkou. Stařečkovi ve stáří zeslábl zrak. A on začal čurat mimo záchodovou mísu. Stařenka musela pokaždé hlídat s hadrem před záchodem a hned za ním vytírat: vždyť před sousedy by to bylo nepříjemné. Jednou to už nevydržela a odvážila se říct:

— Tak si sedni na mísu! Pak nebudeš — mimo!

— Posadit se?! Jako… baba?! — stařečkovi se až dech zastavil rozhořčením nad tou potupou, a chytil se, chudák, za srdce…

A vydržel až do konce svého mužského vtělení čurat mimo mísu, ale vestoje! — jako opravdový chlap!

… Do Nového Zákona proud mužské pohlavní nadřazenosti vnesl Apoštol Pavel: jak jsme už posuzovali, on se nedokázal hned ve všem předělat. Napsal kupříkladu tohle:

«Ať se žena učí v tichosti a s veškerou poddaností. Ženě pak nedovoluji učit ani ovládat muže, ale ať je v tichosti. Vždyť nejdříve byl stvořen Adam, potom Eva…» (1 Tm 2:11-13)

«Vaše ženy ať při shromážděních mlčí, neboť se jim nedovoluje mluvit, ale mají být poddány… Je přece hanba, aby ženy při shromáždění mluvily!» (1 K 14:34-35)

«Manželky, poddávejte se svým mužům jako Pánu. Vždyť muž je hlavou své ženy!…» (Ef 5:22-23)

«Posuďte sami mezi sebou: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená?» (1 K 11:13)

Ale Ježíš to posuzoval jinak:

«Šimon Petr jim řekl: "Ať od nás Marie odejde, protože ženy nejsou hodny Života (Pravého)!". Ježíš řekl: "Podívejte, Já ji upravím, aby z ní byl muž! Neboť každá žena, která se stane mužem, vejde do Království Nebeského!"» (Tomášovo Evangelium, 118).

Muž, jdoucí k Dokonalosti se musí doplnit ženskostí, nejlepším z toho, co je vlastní nejlepším ženám. Žena, jdoucí k Dokonalosti se musí doplnit mužskostí, nejlepším z toho, co je vlastní nejlepším mužům. Na závěr jak muž, tak i žena zapomínají na pohlaví svého současného těla, a stávají se čistým vědomím, směřujícím ke Splynutí s Vědomím Tvůrce. «Až uděláte muže a ženu jedním, aby muž nebyl mužem a žena nebyla ženou,… — pak vejdete do Království (Otce)!» (Tomášovo Evangelium, 27)