Původní Učení Ježíše Krista/Láska k Bohu Láska k BohuHlavním etickým principem ve vzájemných vztazích s Bohem musí být láska k Němu. «Budeš milovat Pána, svého Boha!…» — toto přikázání Starého Zákona dal i Ježíš na první místo veškerého Svého Učení (Mk 12:28-34). Láska k Bohu je náklonnost k Němu: touha po setkání, kontaktu, Splynutí. Splynutí s Otcem Nebeským je Nejvyšší a Závěrečný Cíl. Bez toužící lásky k Němu je nedosažitelný. … Ale nebylo by správné, kdyby teď všichni začali dotěrně vyžadovat jeden na druhém: «Miluj Boha! Miluj Boha!» a začali by celé dny číst modlitby, a dělat poklony. To by bylo absurdní. Ačkoliv jsou lidé, kteří právě tak postupují. Mluvili jsme už o tom, že skutečně poznat Boha Otce jsou schopni jenom duchovní praktikanti, dozrálí podle intelektuálních a etických měřítek. Úkolem všech ostatních je vědomě se snažit dosáhnout této zralosti tím, že budou získávat vzdělání, pracovat pro blaho Boha a lidí, učit se lásce k nim a ke všemu ostatnímu. A navíc: Bůh se poznává pouze prostřednictvím meditační práce, ale jestliže do ní zapojujeme nezralé lidi, pak to vede k tomu, že oni tuto seriózní práci přeměňují v dětskou hru, která někdy vede k hrubým etickým zvrácenostem. A následkem toho může vzniknout i psychopatologie. Praktická pozorování ukazují, že by pro mnohé lidi bylo lepší, kdyby se zdrželi přehnané náboženské horlivosti: oni v ní stejně nic rozumného udělat nedokážou. Příklad — v Rusku se teď velice rozmnožily pseudoreligiózní skupiny a komunity, jejichž světový názor představuje směsici urinoterapie (to je, když lidé pijí moč) s fašizmem a astrologií; přitom u nich doma visí pravoslavné ikony, a oni na Velikonoce barví vejce a o Masopustu jedí koblihy, a sami sebe samozřejmě považují za křesťany. Pokud se ještě k tomu začínají zabývat spiritizmem nebo navazují «telepatické kontakty» s «představiteli mimozemských civilizací», a poté se poddávají mystickému strachu, což je v takových případech velice prosté, — pak už jim ani psychiatři nejsou schopni pokaždé pomoci. Druhý, pro Rusko charakteristický příklad cesty k schizofrenii je, když se lidé, kteří ještě v principu nejsou schopni pochopit cokoliv seriózního o Bohu, ocitnou v masově primitivním náboženském prostředí, a načerpají z informací o mystické stránce života jen to, že svět je plný démonů, upírů, čarodějů, «zombií»… Daleko lepší by už bylo, kdyby zůstali ateisty, nežli pronikali do takovéhle «víry»! Vždyť všem těmto nešťastníkům nikdo nevyprávěl jim přístupným jazykem o tom, co je to Bůh, kde Ho hledat, čemu nás On učí, a co dělat v souvislosti s tím, že On, přece jenom, existuje. A že máme hledat s rozumem právě Jeho, a ne démony a ďábly: vždyť o kom přemýšlíme — toho také k sobě naprosto reálně přitahujeme svým vnímáním. Tak co tedy máme dělat v souvislosti s tím, že Bůh existuje? Za prvé — snažit se alespoň to mít na paměti, vnímat Ho jako svůj Cíl, Cíl — zatím — intelektuálního hledání. Za druhé — snažit se o svoje zdokonalování kvůli tomu, abychom tím vyplnili Jeho Vůli («… Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec Nebeský» (Mt 5:48)). To zdokonalování zahrnuje, především, a) intelektuální rozvíjení všemi možnými prostředky, b) etické přeměnění sama sebe prostřednictvím osvojení Jeho Vůle vzhledem k nám, vědomé pěstování kladných vlastností v sobě a boj se svými neřestmi, a také láska-sloužení druhým lidem, pomáhání jim ve všem dobrém, snažení se ulehčit jim jejich pozemské životy a duchovní růst. Kupříkladu tím, že pomáháme druhým, se zdokonalujeme sami, učíme se pod vedením Boha Lásce, Moudrosti a Síle — třem hlavním aspektům Dokonalosti. Zvlášť úspěšně tento proces probíhá, pokud Boha neustále prosíme o pomoc v našem sloužení a projevujeme vnímavost k Jeho radám a ponaučením, přicházejícím ve formě Zjevení, snů, jednání a napovídání, dávaných nám Jím prostřednictvím druhých lidí, prostřednictvím knih… Ale co dělat, pokud lásku k Němu nemáme, ale chtěli bychom ji mít?… Vždyť zamilovat si neviditelného a nepociťovaného Boha je těžké, a pro většinu lidí — v nejbližší době — i nemožné… Právě proto také Ježíš doporučoval: naučte se zpočátku milovat jeden druhého, rozvíjejte prostřednictvím toho svoji schopnost milovat! Láska je emoce. Emoce je stav vědomí. Láska je, konkrétně, stav Vědomí Boha… Rozčílená rozzlobenost je stav obyvatel pekla. Nenávist nás přitáhne do pekla. Ale láska, jestliže ji budeme mít, nás může přitáhnout k Bohu. Co se tedy musíme snažit v sobě rozvinout?
|
| ||||||||
|