---

Původní Učení Ježíše Krista/Bůh Otec

---

Bůh Otec

«Existuje… jenom On jediný… On existuje od věčnosti, Jeho bytí nemá konce.

Neexistuje nic Jemu podobného ani na Nebesích, ani na Zemi.

Veliký Tvůrce se o Svou vládu nedělí s nikým,… vládne (jenom) sama Jeho všemohoucnost.» (Životopis Svatého Issy, 5:16-17)

«Odvěký Zákonodárce je jeden. Není jiných bohů, kromě Něho. Nedělí se o svět s někým jiným, nediskutuje s nikým o Svých záměrech.» (Tamtéž, 6:10)

«… Pán Bůh náš je… všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný, vládne veškerou moudrostí a veškerým osvícením. K Němu se musíte obracet, abyste obdrželi útěchu v zármutku, pomoc v obtížích, vyléčení z nemocí. Doufající v Něho — Jím nebude odmítnut.

Tajemství přírody jsou v rukách Božích, tak jako svět před svým vznikem (už) existoval v hlubině Božské mysli; a stal se hmotným a viditelným z vůle Nejvyššího.

Když se chcete k Němu obrátit — staňte se opět dětmi. Protože vy neznáte ani minulost, ani přítomnost, ani budoucnost; ale Bůh je Pánem času.» (Tamtéž, 11:12-15)

«(On) je Samovláda, nad Kterou není nic. On je Bůh pravý a Otec všeho, Duch neviditelný, Který je nad vším, Který je v nerozdělitelnosti, Který je ve světle čistém, Kterého žádné oko* nemůže zahlédnout.

On je Duch. Nesluší se přemýšlet o něm jako o bozích nebo něčem podobném. … Všechno existuje v Něm samotném. … On je neohraničený, protože není nic před Ním, co by Ho ohraničovalo. …On je nezměřitelný, protože nebyl nikdo před Ním, aby Ho změřil. … On je věčný. … On existuje věčně. … On není tělesný… Není možné říci, jaké je Jeho množství… On není uvězněn časem…

On je Život, dávající život, Blaženost, dávající blaženost, Moudrost, dávající moudrost a spasení…

… On je nehybný, On přebývá v mlčení, v klidu. … On směřuje Svoje přání do Svého potoku Světla. On je Zdrojem toho potoku Světla…» (Apokryf Jana, 2:25-4:25)

«On je Prvotní Duch» (Tamtéž, 4:35; 5:10, 15).

«Toť jest blažené zvěstování, které jsme slyšeli od… (Ježíše) a zvěstujeme všem: Bůh jest Světlo, a není v Něm žádné tmy» (1. Janova 1:5).

«Blahoslavený a jediný mocný Král…, věčný — (On) přebývá v nepřístupném Světle…» (1 Tm 6:15-16)

«Králi… věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu buď čest a sláva na věky věků! Amen.» (1 Tm 1:17)

* * *

Velká část těchto Ježíšových slov nebyla do Nového Zákona církevními vůdci na konci čtvrtého století po Ježíšově pobytu na Zemi zařazena. A to zapříčinilo odvrácení většiny křesťanů od monoteizmu. Vždyť Bůh Otec, přestože Učení o Něm a o Cestě k Němu tvořilo veškerou podstatu Ježíšových kázání, byl jimi téměř úplně zapomenut. A kvůli tomu se staly jejich ontologické, gnozeologické a metodologické názory neopodstatněnými.

A víc než to, v Rusku se objevila typicky pohanská — antropomorfní* — představa o Bohu Otci, zpodobněná na ikoně «Trojice». Na ní je Bůh Otec zobrazen v podobě stařečka, sedícího na obláčku. A «po pravici» (tj. zprava) od Něho sedí Ježíš. Taková představa vešla dokonce i do pravoslavného «Vyznání víry»: «Věřím… (v) Pána Ježíše Krista…, … sedícího po pravici Otce…».

Ale vždyť Bůh Otec není létající stařeček! On je Prvotní Vědomí, nezměřitelné ve své velkoleposti, a vůbec ne antropomorfní, ale zaplňující veškerý vesmírný prostor v Jeho Příbytku! On je opravdu nekonečný! Jak by bylo možné sedět zprava od Nekonečného?