Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

---

Bhagavadgíta/Beseda 18. Osvobození cestou odříkání

---

Beseda 18. Osvobození cestou odříkání

Ardžuna řekl:

18:1. Rád bych, ó Mocný, slyšel jednotlivě o podstatě odpoutaného způsobu života a odříkání!

Požehnaný řekl:

18:2. Zanechání činností vyvolaných osobními touhami mudrci označují jako odpoutaný život*. Činnost bez připoutanosti k osobnímu prospěchu se nazývá odříkání.

18:3. "Skutky je třeba odvrhnout jako zlo!" říkají někteří náboženští myslitelé. "Nesmíme se vzdát přinášení obětí, dobročinnosti a skutků sebeobětování!", — říkají jiní.

8:4. Poslechni si Mé závěry o odpoutanosti, ó Bhárato! Odpoutanost bývá trojí, ó tygře mezi lidmi!

18:5. Oběť, láska a skutky sebezapření nemají být opuštěny, ale musí být naplněny. Ony toho, kdo je rozumný, očišťují .

18:6. Ale i tyto činnosti by měly být vykonávány bez připoutanosti k činnosti samotné a bez myšlenky na odměnu, ó Pártho!

18:7. Vskutku, člověk by neměl odmítat předepsané činnosti! Takové odmítnutí pocházející z bludu se považuje za tamastické!

18:8. Ten, kdo se zříká činnosti ze strachu z fyzického utrpení a říká: "Bolí to!", dopouští se takovým způsobem rádžastického zřeknutí se, — ten nedostává plody takového zřeknutí se.

18:9. Ten, kdo vykonává nezbytnou činnost se slovy: "je to třeba vykonat!" a zároveň se zříká připoutanosti k činnosti samotné a vlastního prospěchu — ten, ó Ardžuno, vykonává sattvické odříkání.

18:10. Odpoutaný člověk, naplněný harmonií a čistotou, rozumný a osvobozený od pochybností, — necítí nenávist k nepříjemným činnostem a nepoutá se k příjemným.

18:11. Vskutku, vtělený se nemůže zcela zříci činnosti! Jen ten, kdo se zříká osobního prospěchu, — ten se skutečně odříká!

18:12. Dobrý, nedobrý a průměrný — to jsou plody jednání pro neodpoutané. Ale pro sannjásina neexistuje žádné ovoce!

18:13. Nauč se ode Mne, ó siláku, pět příčin, z nichž plyne každý čin, jak jsou vysvětleny v sankhje:

18:14. okolnosti, člověk sám, jiné bytosti, různá energetická pole a Boží Vůle — celkem pět.

18:15. Ať se člověk dopustí jakéhokoliv činu tělem, slovem nebo myšlenkou, ať už spravedlivého nebo nespravedlivého, — těchto pět je příčinou tohoto činu.

18:16. A proto ten, kdo se z nedomyšlenosti dívá na sebe jako na jedinou příčinu jednání, — ten ve své nerozumnosti nevidí!

18:17. Ale ten, kdo se zbavil takového egocentrismu, kdo je osvobozený vědomím — ten, dokonce i když bojuje v tomto světě, doopravdy nezabíjí a nespoutává se tím!

18:18. Sám proces poznání, poznávané a poznávající jsou tři příčiny vybízející k jednání. Motivace, akce a vykonavatel jsou tři složky jednání.

18:19. V termínech gun jsou poznání, jednání a konající rovněž definovány jako trojí. Poslechni si to ode Mne!

18:20. To poznání, které ve všech bytostech vidí Jednotnou Nezničitelnou Bytost, nerozdělenou na jednotlivosti — věz, že takové poznání je sattvické!

18:21. Ale to poznání, které považuje různé rozmanité bytosti za jednotlivé — věz, že takové poznání pochází z rádžasu!

18:22. Naproti tomu touha lpět na každé jednotlivé věci, jako by ona byla všechno, je nerozumná, úzkoprsá, nechápající skutečnost — takové poznání se nazývá tamastické!

18:23. Správná činnost, prováděná bez zájmu, bez touhy po odměně a bez připoutanosti k ní, se nazývá sattvická.

18:24. Ale činnost, prováděná pod tlakem touhy po jejím naplnění, s narcismem nebo s velkým úsilím — taková činnost se nazývá rádžastická.

18:25. Jednání, které je podniknuto pod vlivem klamu, bez ohledu na možné nepříznivé následky, za účelem zkázy, poškození, nebo hrubé, — se nazývá tamastické.

18:26. Osvobozený od připoutanosti k činům, zbavený samolibosti, plný sebedůvěry a odhodlání, neměnný uprostřed úspěchu i neúspěchu — takový činitel se nazývá sattvický.

18:27. Vzrušený, toužící po plodech své činnosti, chamtivý, závistivý, sobecký, nepoctivý, podléhající veselí i smutku, — takový činitel se nazývá rádžastický.

18:28. Povýšený, hrubý, zlomyslný, tvrdohlavý, vychytralý, neopatrný, zákeřný, hloupý, pomalý, zachmuřený, zbabělý — takovému činiteli se říká tamastický.

18:29. Trojí je také rozdíl mezi úrovní rozvoje vědomí a zaměřením — v souladu se třemi gunami. Poslechni si o tom, ó Džanandžájo!

18:30. Kdo rozlišuje: co si zaslouží — či nezaslouží pozornost, co by měl — či neměl dělat, na co si musí — či nemusí dát pozor, co je otroctví — a co svoboda, — ten, kdo tohle rozlišuje, ten má rozvinuté vědomí a přebývá v sattvě.

18:31. Kdo nerozlišuje mezi správnou a špatnou cestou nebo tím, co by se mělo a nemělo dělat, — jeho vědomí je nerozvinuté a on přebývá v rádžasu.

18:32. Ten, kdo je zahalen temnotou nevědomosti, považuje nesprávnou cestu za správnou a pohybuje se nesprávným směrem — vědomí takového je tamastické, ó Pártho!

18:33. Neochvějné usilování, které umožňuje ovládat mysl, energie a indrije a neustále přebývat v Józe, — takové zaměření je sattvické.

18:34. Pokud však člověk směřuje svou snahu jak na pravou cestu, tak i k sexuální vášni a k zisku v podnikání, ó Ardžuno, pak taková jeho snaha v důsledku připoutaností a vlastnímu prospěchu, — pochází z rádžasu!

18:35. Stejná snaha, která neosvobozuje nemoudrého od lenosti, strachu, smutku, mrzutosti — taková snaha je tamastická, ó Pártho!

18:36. A nyní poslouchej o trojí povaze radosti, ó nejlepší z Bháratů, — o té, která přináší štěstí a zmírňuje utrpení!

18:37. Která je nejprve jako jed a pak se promění v nektar — o takové radosti se říká, že je sattvická a rodí se z blaženého poznání Átmanu vědomím.

18:38. Stejná radost, která pramení ze splynutí indrijí s pozemskými předměty, jež je nejprve jako nektar, a pak se stává jedem, — taková radost se nazývá rádžastická.

18:39. Radost, která je od začátku do konce iluzorní a vzniká z odmítnutí Átmanu, na základě nedbalosti a lenosti, — taková radost je tamastická.

18:40. Na Zemi není jediná bytost — dokonce ani mezi "bohy" — která by byla prosta tří gun, zrozených ve světě prakriti!

18:41. Povinnosti bráhmanů, kšatrijů, vaišjů a šúdrů jsou rozděleny podle gun v souhlase s jejich vlastní přirozeností, ó přemožiteli nepřátel!

18:42. Jasnost, sebeovládání, askeze, pravdomluvnost, odpuštění, a také prostota, moudrost, využívání vlastních znalostí (ve prospěch druhých), znalost Božského — takové jsou povinnosti bráhmana, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:43. Udatnost, nádhera, pevnost, rychlost a neschopnost utéci z bojiště, velkodušnost, přirozenost vládce — takové jsou povinnosti kšatrije, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:44. Zemědělství, pastevectví a obchodování jsou povinnosti vaišjů, které se zrodily z jejich přirozenosti. Vše, co souvisí se službou, je povinností šúdry, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:45. Člověk postupuje k Dokonalosti tím, že pilně plní své povinnosti. Slyš, jak Dokonalosti dospívá ten, kdo pilně plní své povinnosti!

18:46. Člověk, který plněním své povinnosti vyjadřuje úctu Tomu, z Jehož Vůle všechny bytosti vznikají a Jímž je všechno prostoupeno, — dosahuje Dokonalosti!

18:47. Je lepší plnit své vlastní povinnosti, byť by byly sebenepatrnější, než povinnosti druhého, třeba i sebevyšší! Plněním povinností, vyplývajících z jeho vlastní přirozenosti, se člověk nedopouští hříchu.

18:48. Vrozený osud, jakkoli obsahuje to, co není chtěno, by neměl být opouštěn! Věru, všechny riskantní podniky jsou zahaleny chybami, jako je oheň zahalen kouřem, ó Kauntéjo!

18:49. Kdo je — jako vědomí — svobodný a všudypřítomný, kdo postihl Átman, kdo zemřel "pozemským" touhám — ten dosáhne, cestou odříkání, Nejvyšší Dokonalosti a osvobození od všech pout svého osudu!

18:50. Jak člověk, dosahující Dokonalosti, dospěje k Bráhmanu, k nejvyššímu stavu Moudrosti, — to se ode Mne v krátkosti dozvíš, ó Kauntéjo!

18:51. S naprosto očištěným vědomím ten, kdo nad sebou zvítězil odolností, kdo se odpoutal od vnějších věcí, kdo odvrhl vášně a nepřátelství,

18:52. v ústraní* žijící a zdrženlivý, kdo si podmanil řeč, tělo i mysl, přebývající neustále v rozjímání a nevášnivosti,

18:53. kdo odložil sobectví, násilí, povýšenost, pohlavní vášeň, hněv, chamtivost, je naplněn mírem a nesobeckostí — takový člověk je hoden stát se Bráhmanem.

18:54. Po dosažení Věčnosti ve Splynutí s Bráhmanem, se naplňuje nejvyšší Láskou ke Mně!

18:55. Skrze Lásku Mě poznává v Mé Podstatě: kdo jsem a jaký skutečně jsem! Když Mě takto poznal v samotné Mé Podstatě, ponořuje se do Mého Bytí!

18:56. Ačkoliv vykonává všechny (uložené činnosti), přesto důvěřuje ve Mne, a s Mou pomocí získává Věčný Nezničitelný Příbytek!

18:57. Poté, co jsi se myšlenkově zřekl všech činů pro sebe, spojil své vědomí se Mnou, uvědomil si Mě jako své Útočiště, — mysli na Mě neustále!

18:58. Když budeš myslet na Mě, překonáš s Mou pomocí všechny překážky! Ale pokud nejsi ochoten takto žít kvůli své samolibosti — ztratíš všechno!

18:59. Pokud, ponořen do egoizmu, řekneš: "Nechci bojovat!", je tvoje rozhodnutí marné: prakriti tě donutí!

18:60. Ó, Kauntéjo! Spoután svou vlastní karmou, stvořenou tvou vlastní přirozeností, budeš proti své vůli dělat to, co ve svém klamu dělat nechceš!

18:61. Íšvara přebývá v srdcích všech bytostí, ó Ardžuno, a silou Své máji nutí všechny bytosti nepřetržitě se otáčet, jako na hrnčířském kruhu!

18:62. Hledej u Něho útočiště celou svou bytostí! Z Jeho Milosti dosáhneš Nejvyššího Míru, Nepomíjivého Příbytku!

18:63. Tak jsem ti zjevil moudrost tajnější, než samo tajemství! Rozjímej o ní důkladně a pak jednej, jak si přeješ!

18:64. Slyš ode Mne znovu Mé Nejvyšší a nejtajnější slovo: jsi Mnou milován, proto ode Mne přijmi toto dobrodiní!

18:65. Stále na Mě mysli, miluj Mě, obětuj se pro Mě, důvěřuj jen Mně — a přijdeš ke Mně! Jsi Mně drahý, důvěřuji ti!

18:66. Opusť všechny ostatní cesty a přijď si pro Spásu jen ke Mně! Nermuť se, osvobodím tě ze všech tvých pout!

18:67. Nikdy o tom nemluv s někým, kdo není nakloněn konání askeze a není naplněn láskou! A neříkej to ani tomu, kdo není ochoten naslouchat nebo kdo o Mně mluví zle!

18:68. Kdo však bude tuto nejvyšší Pravdu odhalovat mezi těmi, kteří Mě milují, a prokáže (právě tím) svou věrnou lásku ke Mně, ten ke Mně jistě přijde!

18:69. A mezi ostatními lidmi nebude nikdo, kdo by vykonal cennější službu, nežli on! A nebude na Zemi existovat nikdo, kdo by Mně byl dražší!

18:70. A ten, kdo bude studovat tento náš posvátný rozhovor, — ten se Mě naučí uctívat obětí moudrosti! Taková je Má idea.

18:71. A pokud člověk plný víry jen naslouchá tomuto rozhovoru s posvátnou úctou, — pak i on bude osvobozen od zla a dosáhne světlých světů spravedlivých!

18:72. Vyslechl jsi to všechno soustředěně a pozorně? A byl tvůj klam, zrozený z nevědomosti, zničen, ó Pártho?

Ardžuna řekl:

18:73. Mé bludy jsou odstraněny! Díky Tvé Dobrotě jsem dosáhl poznání! Jsem pevný, mé pochybnosti mě opustily! Budu jednat podle Tvých slov!

Sandžája řekl:

18:74. Tento zázračný rozhovor mezi Vasudévou a velkodušným Párthou jsem vyslechl s rozechvělou duší!

18:75. Z Vjásovy milosti jsem o této tajné a nejvyšší józe uslyšel od Pána jógy — Samotného Íšvary, který to říkal před mýma očima!

18:76. Ó rádžo! Když si ve vzpomínkách připomenu tuto svatou besedu mezi Kéšavou a Ardžunou, znovu a znovu žasnu!

18:77. Když si ve vzpomínkách připomenu také ten nejzázračnější Krišnův obraz, znovu a znovu se raduji!

18:78. Všude, kde se nachází Krišna, Pán jógy, všude, kde je bojovník Pártha, — tam jsou prosperita, vítězství a štěstí zajištěny! To si myslím.

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá osmnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Osvobození cestou odříkání.

Tak končí Bhagavadgíta.