English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文 日本

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Beseda 18. Osvobození cestou odříkání
 

Bhagavadgíta/Beseda 18. Osvobození cestou odříkání


Beseda 18. Osvobození cestou odříkání

Ardžuna řekl:

18:1. Rád bych, ó Mocný, slyšel jednotlivě o podstatě odpoutaného způsobu života a odříkání!

Požehnaný řekl:

18:2. Zanechání činností vyvolaných osobními touhami mudrci označují jako odpoutaný život*. Činnost bez připoutanosti k osobnímu prospěchu se nazývá odříkání.

18:3. "Skutky je třeba odvrhnout jako zlo!" říkají někteří náboženští myslitelé. "Nesmíme se vzdát přinášení obětí, dobročinnosti a skutků sebeobětování!", — říkají jiní.

8:4. Poslechni si Mé závěry o odpoutanosti, ó Bhárato! Odpoutanost bývá trojí, ó tygře mezi lidmi!

18:5. Oběť, láska a skutky sebezapření nemají být opuštěny, ale musí být naplněny. Ony toho, kdo je rozumný, očišťují .

18:6. Ale i tyto činnosti by měly být vykonávány bez připoutanosti k činnosti samotné a bez myšlenky na odměnu, ó Pártho!

18:7. Vskutku, člověk by neměl odmítat předepsané činnosti! Takové odmítnutí pocházející z bludu se považuje za tamastické!

18:8. Ten, kdo se zříká činnosti ze strachu z fyzického utrpení a říká: "Bolí to!", dopouští se takovým způsobem rádžastického zřeknutí se, — ten nedostává plody takového zřeknutí se.

18:9. Ten, kdo vykonává nezbytnou činnost se slovy: "je to třeba vykonat!" a zároveň se zříká připoutanosti k činnosti samotné a vlastního prospěchu — ten, ó Ardžuno, vykonává sattvické odříkání.

18:10. Odpoutaný člověk, naplněný harmonií a čistotou, rozumný a osvobozený od pochybností, — necítí nenávist k nepříjemným činnostem a nepoutá se k příjemným.

18:11. Vskutku, vtělený se nemůže zcela zříci činnosti! Jen ten, kdo se zříká osobního prospěchu, — ten se skutečně odříká!

18:12. Dobrý, nedobrý a průměrný — to jsou plody jednání pro neodpoutané. Ale pro sannjásina neexistuje žádné ovoce!

18:13. Nauč se ode Mne, ó siláku, pět příčin, z nichž plyne každý čin, jak jsou vysvětleny v sankhje:

18:14. okolnosti, člověk sám, jiné bytosti, různá energetická pole a Boží Vůle — celkem pět.

18:15. Ať se člověk dopustí jakéhokoliv činu tělem, slovem nebo myšlenkou, ať už spravedlivého nebo nespravedlivého, — těchto pět je příčinou tohoto činu.

18:16. A proto ten, kdo se z nedomyšlenosti dívá na sebe jako na jedinou příčinu jednání, — ten ve své nerozumnosti nevidí!

18:17. Ale ten, kdo se zbavil takového egocentrismu, kdo je osvobozený vědomím — ten, dokonce i když bojuje v tomto světě, doopravdy nezabíjí a nespoutává se tím!

18:18. Sám proces poznání, poznávané a poznávající jsou tři příčiny vybízející k jednání. Motivace, akce a vykonavatel jsou tři složky jednání.

18:19. V termínech gun jsou poznání, jednání a konající rovněž definovány jako trojí. Poslechni si to ode Mne!

18:20. To poznání, které ve všech bytostech vidí Jednotnou Nezničitelnou Bytost, nerozdělenou na jednotlivosti — věz, že takové poznání je sattvické!

18:21. Ale to poznání, které považuje různé rozmanité bytosti za jednotlivé — věz, že takové poznání pochází z rádžasu!

18:22. Naproti tomu touha lpět na každé jednotlivé věci, jako by ona byla všechno, je nerozumná, úzkoprsá, nechápající skutečnost — takové poznání se nazývá tamastické!

18:23. Správná činnost, prováděná bez zájmu, bez touhy po odměně a bez připoutanosti k ní, se nazývá sattvická.

18:24. Ale činnost, prováděná pod tlakem touhy po jejím naplnění, s narcismem nebo s velkým úsilím — taková činnost se nazývá rádžastická.

18:25. Jednání, které je podniknuto pod vlivem klamu, bez ohledu na možné nepříznivé následky, za účelem zkázy, poškození, nebo hrubé, — se nazývá tamastické.

18:26. Osvobozený od připoutanosti k činům, zbavený samolibosti, plný sebedůvěry a odhodlání, neměnný uprostřed úspěchu i neúspěchu — takový činitel se nazývá sattvický.

18:27. Vzrušený, toužící po plodech své činnosti, chamtivý, závistivý, sobecký, nepoctivý, podléhající veselí i smutku, — takový činitel se nazývá rádžastický.

18:28. Povýšený, hrubý, zlomyslný, tvrdohlavý, vychytralý, neopatrný, zákeřný, hloupý, pomalý, zachmuřený, zbabělý — takovému činiteli se říká tamastický.

18:29. Trojí je také rozdíl mezi úrovní rozvoje vědomí a zaměřením — v souladu se třemi gunami. Poslechni si o tom, ó Džanandžájo!

18:30. Kdo rozlišuje: co si zaslouží — či nezaslouží pozornost, co by měl — či neměl dělat, na co si musí — či nemusí dát pozor, co je otroctví — a co svoboda, — ten, kdo tohle rozlišuje, ten má rozvinuté vědomí a přebývá v sattvě.

18:31. Kdo nerozlišuje mezi správnou a špatnou cestou nebo tím, co by se mělo a nemělo dělat, — jeho vědomí je nerozvinuté a on přebývá v rádžasu.

18:32. Ten, kdo je zahalen temnotou nevědomosti, považuje nesprávnou cestu za správnou a pohybuje se nesprávným směrem — vědomí takového je tamastické, ó Pártho!

18:33. Neochvějné usilování, které umožňuje ovládat mysl, energie a indrije a neustále přebývat v Józe, — takové zaměření je sattvické.

18:34. Pokud však člověk směřuje svou snahu jak na pravou cestu, tak i k sexuální vášni a k zisku v podnikání, ó Ardžuno, pak taková jeho snaha v důsledku připoutaností a vlastnímu prospěchu, — pochází z rádžasu!

18:35. Stejná snaha, která neosvobozuje nemoudrého od lenosti, strachu, smutku, mrzutosti — taková snaha je tamastická, ó Pártho!

18:36. A nyní poslouchej o trojí povaze radosti, ó nejlepší z Bháratů, — o té, která přináší štěstí a zmírňuje utrpení!

18:37. Která je nejprve jako jed a pak se promění v nektar — o takové radosti se říká, že je sattvická a rodí se z blaženého poznání Átmanu vědomím.

18:38. Stejná radost, která pramení ze splynutí indrijí s pozemskými předměty, jež je nejprve jako nektar, a pak se stává jedem, — taková radost se nazývá rádžastická.

18:39. Radost, která je od začátku do konce iluzorní a vzniká z odmítnutí Átmanu, na základě nedbalosti a lenosti, — taková radost je tamastická.

18:40. Na Zemi není jediná bytost — dokonce ani mezi "bohy" — která by byla prosta tří gun, zrozených ve světě prakriti!

18:41. Povinnosti bráhmanů, kšatrijů, vaišjů a šúdrů jsou rozděleny podle gun v souhlase s jejich vlastní přirozeností, ó přemožiteli nepřátel!

18:42. Jasnost, sebeovládání, askeze, pravdomluvnost, odpuštění, a také prostota, moudrost, využívání vlastních znalostí (ve prospěch druhých), znalost Božského — takové jsou povinnosti bráhmana, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:43. Udatnost, nádhera, pevnost, rychlost a neschopnost utéci z bojiště, velkodušnost, přirozenost vládce — takové jsou povinnosti kšatrije, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:44. Zemědělství, pastevectví a obchodování jsou povinnosti vaišjů, které se zrodily z jejich přirozenosti. Vše, co souvisí se službou, je povinností šúdry, zrozené z jeho vlastní přirozenosti.

18:45. Člověk postupuje k Dokonalosti tím, že pilně plní své povinnosti. Slyš, jak Dokonalosti dospívá ten, kdo pilně plní své povinnosti!

18:46. Člověk, který plněním své povinnosti vyjadřuje úctu Tomu, z Jehož Vůle všechny bytosti vznikají a Jímž je všechno prostoupeno, — dosahuje Dokonalosti!

18:47. Je lepší plnit své vlastní povinnosti, byť by byly sebenepatrnější, než povinnosti druhého, třeba i sebevyšší! Plněním povinností, vyplývajících z jeho vlastní přirozenosti, se člověk nedopouští hříchu.

18:48. Vrozený osud, jakkoli obsahuje to, co není chtěno, by neměl být opouštěn! Věru, všechny riskantní podniky jsou zahaleny chybami, jako je oheň zahalen kouřem, ó Kauntéjo!

18:49. Kdo je — jako vědomí — svobodný a všudypřítomný, kdo postihl Átman, kdo zemřel "pozemským" touhám — ten dosáhne, cestou odříkání, Nejvyšší Dokonalosti a osvobození od všech pout svého osudu!

18:50. Jak člověk, dosahující Dokonalosti, dospěje k Bráhmanu, k nejvyššímu stavu Moudrosti, — to se ode Mne v krátkosti dozvíš, ó Kauntéjo!

18:51. S naprosto očištěným vědomím ten, kdo nad sebou zvítězil odolností, kdo se odpoutal od vnějších věcí, kdo odvrhl vášně a nepřátelství,

18:52. v ústraní* žijící a zdrženlivý, kdo si podmanil řeč, tělo i mysl, přebývající neustále v rozjímání a nevášnivosti,

18:53. kdo odložil sobectví, násilí, povýšenost, pohlavní vášeň, hněv, chamtivost, je naplněn mírem a nesobeckostí — takový člověk je hoden stát se Bráhmanem.

18:54. Po dosažení Věčnosti ve Splynutí s Bráhmanem, se naplňuje nejvyšší Láskou ke Mně!

18:55. Skrze Lásku Mě poznává v Mé Podstatě: kdo jsem a jaký skutečně jsem! Když Mě takto poznal v samotné Mé Podstatě, ponořuje se do Mého Bytí!

18:56. Ačkoliv vykonává všechny (uložené činnosti), přesto důvěřuje ve Mne, a s Mou pomocí získává Věčný Nezničitelný Příbytek!

18:57. Poté, co jsi se myšlenkově zřekl všech činů pro sebe, spojil své vědomí se Mnou, uvědomil si Mě jako své Útočiště, — mysli na Mě neustále!

18:58. Když budeš myslet na Mě, překonáš s Mou pomocí všechny překážky! Ale pokud nejsi ochoten takto žít kvůli své samolibosti — ztratíš všechno!

18:59. Pokud, ponořen do egoizmu, řekneš: "Nechci bojovat!", je tvoje rozhodnutí marné: prakriti tě donutí!

18:60. Ó, Kauntéjo! Spoután svou vlastní karmou, stvořenou tvou vlastní přirozeností, budeš proti své vůli dělat to, co ve svém klamu dělat nechceš!

18:61. Íšvara přebývá v srdcích všech bytostí, ó Ardžuno, a silou Své máji nutí všechny bytosti nepřetržitě se otáčet, jako na hrnčířském kruhu!

18:62. Hledej u Něho útočiště celou svou bytostí! Z Jeho Milosti dosáhneš Nejvyššího Míru, Nepomíjivého Příbytku!

18:63. Tak jsem ti zjevil moudrost tajnější, než samo tajemství! Rozjímej o ní důkladně a pak jednej, jak si přeješ!

18:64. Slyš ode Mne znovu Mé Nejvyšší a nejtajnější slovo: jsi Mnou milován, proto ode Mne přijmi toto dobrodiní!

18:65. Stále na Mě mysli, miluj Mě, obětuj se pro Mě, důvěřuj jen Mně — a přijdeš ke Mně! Jsi Mně drahý, důvěřuji ti!

18:66. Opusť všechny ostatní cesty a přijď si pro Spásu jen ke Mně! Nermuť se, osvobodím tě ze všech tvých pout!

18:67. Nikdy o tom nemluv s někým, kdo není nakloněn konání askeze a není naplněn láskou! A neříkej to ani tomu, kdo není ochoten naslouchat nebo kdo o Mně mluví zle!

18:68. Kdo však bude tuto nejvyšší Pravdu odhalovat mezi těmi, kteří Mě milují, a prokáže (právě tím) svou věrnou lásku ke Mně, ten ke Mně jistě přijde!

18:69. A mezi ostatními lidmi nebude nikdo, kdo by vykonal cennější službu, nežli on! A nebude na Zemi existovat nikdo, kdo by Mně byl dražší!

18:70. A ten, kdo bude studovat tento náš posvátný rozhovor, — ten se Mě naučí uctívat obětí moudrosti! Taková je Má idea.

18:71. A pokud člověk plný víry jen naslouchá tomuto rozhovoru s posvátnou úctou, — pak i on bude osvobozen od zla a dosáhne světlých světů spravedlivých!

18:72. Vyslechl jsi to všechno soustředěně a pozorně? A byl tvůj klam, zrozený z nevědomosti, zničen, ó Pártho?

Ardžuna řekl:

18:73. Mé bludy jsou odstraněny! Díky Tvé Dobrotě jsem dosáhl poznání! Jsem pevný, mé pochybnosti mě opustily! Budu jednat podle Tvých slov!

Sandžája řekl:

18:74. Tento zázračný rozhovor mezi Vasudévou a velkodušným Párthou jsem vyslechl s rozechvělou duší!

18:75. Z Vjásovy milosti jsem o této tajné a nejvyšší józe uslyšel od Pána jógy — Samotného Íšvary, který to říkal před mýma očima!

18:76. Ó rádžo! Když si ve vzpomínkách připomenu tuto svatou besedu mezi Kéšavou a Ardžunou, znovu a znovu žasnu!

18:77. Když si ve vzpomínkách připomenu také ten nejzázračnější Krišnův obraz, znovu a znovu se raduji!

18:78. Všude, kde se nachází Krišna, Pán jógy, všude, kde je bojovník Pártha, — tam jsou prosperita, vítězství a štěstí zajištěny! To si myslím.

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá osmnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Osvobození cestou odříkání.

Tak končí Bhagavadgíta.

<<< >>>





Pri­poj se k nam:

PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt