English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文 日本

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Beseda 17. Trojí rozdělení víry
 

Bhagavadgíta/Beseda 17. Trojí rozdělení víry


Beseda 17. Trojí rozdělení víry

Ardžuna řekl:

17:1. Jaký je stav těch, kteří jsou naplněni vírou, ale zanedbávají pravidla, předepsaná sv. Písmy? Nacházejí se ve stavu sattvy, rádžasu nebo tamasu?

Požehnaný řekl:

17:2. Víra vtěleného bývá ve své podstatě trojí: sattvická, rádžastická a tamastická. Poslechni si o všech třech!

17:3. Víra každého člověka odpovídá jeho podstatě. Člověk odpovídá své víře: jaká je jeho víra — takový je on sám.

17:4. Sattvičtí důvěřují Božskému, rádžastičtí — bytostem démonické povahy* a tamastičtí — mrtvým a nižším duchům.

17:5. Věz, že ti, kdo vykonávají kruté asketické skutky, nepředepsané svatými Písmy kvůli sebelásce a s pýchou, jsou v ten samý čas přemoženi pohlavním chtíčem, náklonnostmi a násilností,

17:6. tito nerozumní, trýznící prvky, z nichž se skládají jejich těla, a také Mne, nacházejícího se uvnitř jejich těl, — věz, že jejich rozhodnutí jsou démonická!

17:7. Také i jídlo, které se líbí každému z nich, bývá třech druhů, stejně tak i oběť, jakož i asketické skutky a dary.

17:8. Jídlo, které zvyšuje dlouhověkost, sílu, zdraví, veselost a jasnou náladu, šťavnaté, mastné, výživné a chutné — takové jídlo je drahé sattvickým.

17:9. Vášniví lidé touží po jídle, které je hořké, kyselé, slané, příliš pepřené, povzbuzující, suché a pálivé, tedy takové, které způsobuje smutek, utrpení a nemoc.

17:10. Zkažené, nechutné, zapáchající, shnilé, z odpadků a špinavé jídlo je drahé tamastickým.

17:11. Oběť, kterou člověk přináší bez myšlenky na odměnu, v souladu se sv. Písmy, s pevným přesvědčením, že je to povinnost, — taková oběť je sattvická.

17:12. Oběť, přinášená s myšlenkou na odměnu a také pro sebeuspokojení, — věz, že taková oběť pochází z rádžasu!

17:13. Oběť, která je v rozporu s náboženskými přikázáními, která se koná bez toho, aby nasytila potřebné, bez posvátných slov, bez štědrosti a bez víry, — taková oběť se nazývá tamastická.

17:14. Úcta, prokazovaná Božskému, bráhmanům, učitelům a mudrcům, čistota, prostota, zdrženlivost a nepoškozování (těla) — taková je askeze těla.

17:15. Řeč, která nevyvolává nelibost, pravdivá, příjemná a užitečná, a opakování posvátných textů — to je askeze řeči.

17:16. Jasnost myšlenek, pokorná moudrost, málomluvnost, kontrola myšlenek, přátelskost ke všem, a také přirozenost života — to je askeze mysli.

17:17. Tato trojí askeze, pokud ji vykonávají lidé vyrovnaní, naplnění nejhlubší vírou, bez myšlenky na odměnu — taková askeze je považována za sattvickou.

17:18. Kvůli cti, poctě a slávě a také s pýchou vykonávaná askeze je od přírody rádžastická, nestabilní a křehká.

17:19. Askeze prováděná pod vlivem klamu, se sebetrýzněním nebo s úmyslem zničit druhého — taková askeze je ze své podstaty tamastická.

17:20. Dar, který je dán bez myšlenky na navrácení, s pocitem splnění své povinnosti, ve správný čas a na správném místě, toho hodné osobě — takový dar je považován za sattvický.

17:21. To, co je darováno s myšlenkou na navrácení nebo odměnu, s lítostí, — takový dar se nazývá rádžastický.

17:22. Dar, dávaný na nepatřičném místě, v nesprávný čas, nedůstojným lidem, neuctivě, s pohrdáním, — takový dar je tamastický.

17:23. "AUM — TAT — SAT" je trojí označení Bráhmanu ve Védách, které se ve starověku používalo také při obětováních.

17:24. Proto ti, kdo znají Bráhman, začínají slovem "AUM" konat obětní skutky a akty sebeovládání, jak předepisují sv. Písma.

17:25. Když bez myšlenky na odměnu přinášejí různé oběti a očistné úkony sebeomezení, a také přinášejí sattvické dary těm, kdo usilují o Osvobození, — pak to vykonávají se slovem "TAT".

17:26. Slovo "SAT" se používá k označení pravé skutečnosti a dobra, stejně jako spravedlivých skutků, ó Pártho.

17:27. A neustále se v obětování, sebeovládání a dobročinnosti vyslovuje také "SAT". I samotné akce jsou za tímto účelem také označovány slovem "SAT".

17:28. Avšak to, co se vykonává bez víry — ať už je to oběť, milodar, asketický skutek nebo něco jiného — je "ASAT", tj. "NIC" — zde i po smrti!

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá sedmnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Trojí rozdělení víry.

<<< >>>





Pri­poj se k nam:

PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt