English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文 日本

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Beseda 5. Jóga odpoutání
 

Bhagavadgíta/Beseda 5. Jóga odpoutání


Beseda 5. Jóga odpoutání

Ardžuna řekl:

5:1. Sannjásu* chválíš, Krišno, stejně jako jógu! Které z těchto dvou bychom měli dát přednost? Řekni mi to určitě!

Požehnaný řekl:

5:2. Jak sannjása, tak i karmajóga tě dovedou k nejvyššímu dobru. Ale popravdě, karmajóga by měla být upřednostňována!

5:3. Považuj za pravého sannjásina toho, kdo vůči nikomu necítí nenávist a netouží po "pozemských" věcech. Osvobozen od duality, ó mocně ozbrojený, se takový člověk snadno se zbaví svých pout!

5:4. A také to nejsou mudrci, ale děti, kdo mluví o sankhje a józe jako o něčem rozdílném: ten, kdo se pilně věnuje alespoň jedné z nich, — dosáhne plodů obou!

5:5. Úrovně pokroku, jaké dosáhli stoupenci sankhji, dosahují i jogíni. Kdo vidí, že sankhja a jóga jsou jedno a totéž, ten má pravdu!!

5:6. Ale bez jógy, ó mocně ozbrojený, je vskutku obtížné dosáhnout sannjásy! Mudrc zaměřený na jógu však rychle dosáhne Bráhmana!

5:7. Ten, kdo vytrvale pokračuje v józe, kdo si tím pročistil cestu k Átmanu a utvrdil se v Něm, kdo přemohl své indrije a poznal jednotu Átmanů všech bytostí — ten ani při činnosti neupadá do marnosti.

5:8. "Já nevykonávám nepotřebné činnosti!", musí vědět ten, kdo dosáhl harmonie a poznal pravdu tím, že se dívá, naslouchá, dotýká se, čichá, jí, pohybuje se, spí, dýchá.


5:9. Když mluví, dává, bere, otevírá a zavírá oči, musí si uvědomovat, že to — jen indrije se pohybují mezi předměty.

5:10. Ten, kdo všechny své činy zasvěcuje Bráhmanu a vykonává je bez připoutanosti, nebude nikdy poskvrněn hříchem, stejně jako lotosové listy nejsou smáčeny vodou!

5:11. Poté, co se zřekl připoutanosti (k činnostem ve světě hmoty a jejich plodům) jedná jogín tělem, myslí a indriemi — včetně indrií mysli — ve prospěch postižení svého Átmanu.

5:12. Člověk, který je vyrovnaný a odložil touhu po odměně za svou činnost — nachází dokonalý klid. Nevyrovnaný člověk, hnaný svými "světskými" touhami a připoutaný k odměnám, je v okovech!

5:13. Obyvatel těla, který se rozumově zřekl zbytečných činů, přebývá v klidu v tomto městě devíti bran, aniž by jednal nebo někoho nutil k jednání.

5:14. Ani vztah k předmětům jako k majetku, ani zbytečná lidská činnost, ani připoutanost k jejím plodům nejsou stvořeny Vládcem světa. Ale dělá to seberozvíjející se život ve hmotě.

5:15. Pán není zodpovědný za skutky lidí — ať už jsou dobré, nebo zlé. Tato moudrost je zahalena nevědomostí, v níž lidé bloudí.

5:16. Ale u koho je nevědomost zničena poznáním Átmanu — tomu tato moudrost, zářící jako Slunce, odhaluje Nejvyššího!

5:17. Ten, kdo poznal sám sebe jmenovitě jako buddhi, kdo se ztotožnil s Átmanem, kdo spoléhá pouze na Všemohoucího, kdo nachází útočiště pouze v Něm — ten je na Cestě k Osvobození, očištěný spásnou moudrostí!

5:18. Vědoucí se dívá stejně na Bráhmana, ozdobeného učeností a pokorou, jako na slona, krávu, psa, a dokonce i na toho, kdo jí psa.

5:19. Zde na Zemi nad zrozením a smrtí vítězí ten, kdo má klidnou mysl! Bráhman je čistý, bez hříchu a přebývá v klidu. Proto ti, kdo zůstávají v klidu — chápou Bráhmana!

5:20. Ten, kdo dosáhl Bráhmana a je v něm usazen s ustáleným jasným vědomím, se neraduje z příjemných věcí a nermoutí se, když přijímá věci nepříjemné.

5:21. Ten, kdo není připoután k vnějšímu uspokojování smyslů a nachází útěchu v Átmanu — takový, po dosažemí Jednoty s Bráhmanem, zakouší nepomíjivou Blaženost.

5:22. Radosti vznikající ze styku s hmotnými předměty jsou vskutku lůnem utrpení, neboť mají počátek a konec, ó Kauntéjo! Moudrý v nich radost nenalézá!

5:23. Ten, kdo je schopen ještě zde, na Zemi, před svým osvobozením od těla, odolat síle "pozemských" pudů a hněvu — ten dosáhl harmonie, ten je šťastný člověk!

5:24. Ten, kdo je šťastný uvnitř, kdo se neraduje z vnějšího, kdo se ozařuje (láskou) zevnitř, — takový jogín je schopen pochopit podstatu Bráhmana a Nirvány v Bráhmanu!

5:25. Nirvány v Bráhmanu dosáhnou ti rišiové, kteří se očistili od neřestí, osvobodili se od duality, poznali Átman a zasvětili se blahu všech.

5:26. Ti, kdo se zbavili "pozemských" puzení a hněvu, kdo se věnují duchovní askezi, kdo zkrotili svou mysl a poznali Átman — ti získávají Nirvánu v Bráhmanu.

5:27. Poté, co člověk odpoutal indrije od "pozemského", zaměřil svůj pohled do hloubky*, věnuje pozornost vtékající a vytékající energii*,

5:28. ovládne indrije, mysl a vědomí, přijme za cíl dosáhnout Osvobození, zřekne se "pozemských" puzení, strachu a hněvu — takový člověk dosahuje úplné Svobody.

5:29. Kdo Mě zná jako Velikého Íšvaru, radujícího se z obětavosti a duchovních činů — Dobrodince všech bytostí, — ten, kdo Mě takto zná, dosahuje naprosté spokojenosti!

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá pátá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Jóga odpoutání.

<<< >>>





Pri­poj se k nam:

PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt