Bhagavadgíta/Beseda 12. Bhaktijóga Beseda 12. BhaktijógaArdžuna řekl: 12:1. Kdo je v józe úspěšnější: ti, kdo jsou plně pohlceni láskou k Tobě, nebo ti, kdo důvěřují Nepoznanému Neprojevenému? Požehnaný řekl: 12:2. Ti, kteří s myslí upřenou na Mne neustále oddaně ke Mně směřují, jsou v józe úspěšnější. 12:3. Ti, kteří věří v Nezničitelné, Nevyjádřitelné, Neprojevené, Všudypřítomné, Nepoznatelné, Neměnné, Nezměnitelné, Věčné, 12:4. kteří přemohli své indrije, kteří zachovávají ve všem stejný klid, kteří se radují z prospěchu všech, — ti také přicházejí ke Mně. 12:5. Ale dosažení úspěchů je těžší pro ty, jejichž myšlenky jsou zaměřeny na Neprojevené; jejich pokrok je obtížnější. 12:6. Avšak ty, kteří se kvůli Mně zřekli máji, soustředili se na Mne a zcela se oddali józe, ó Pártho, 12:7. — ty Já rychle pozvedám nad oceán zrození a smrtí, neboť svou duší přebývají ve Mně! 12:8. Soustřeď své myšlenky na Mne, ponoř se jako vědomí do Mne, — pak budeš skutečně žít ve Mně! 12:9. Pokud však nejsi schopen pevně soustředit svou mysl na Mne, snaž se Mě dosáhnout jógovými cvičeními, ó Džanandžájo! 12:10. Pokud nejsi schopen ani neustálého cvičení, soustřeď se na sloužení Mně a vykonávej jen ty činnosti, které jsou potřebné pro Mne, — a dosáhneš Dokonalosti! 12:11. Nejsi-li schopen ani toho, pak usiluj o Splynutí se Mnou tím, že se budeš zříkat osobního prospěchu ze své činnosti; kroť se takovým způsobem! 12:12. Znalosti jsou důležitější než cvičení. Meditace je důležitější než znalosti. Ale zřeknutí se osobního prospěchu je důležitější než meditace! Po takovém odříkání totiž následuje klid. 12:13. Ten, kdo necítí nepřátelství k žádnému stvoření, kdo je přátelsky a soucitně naladěn, bez "pozemských" připoutaností a sobectví, vyrovnaný uprostřed radosti i smutku, všeodpouštějící, 12:14. vždy spokojený, usilující o Sjednocení se Mnou, odhodlaně uchopující Átman, zasvěcující Mi svou mysl i vědomí — tento Mě milující žák je Mi drahý! 12:15. Ten, kdo nezpůsobuje lidem utrpení a sám od lidí netrpí, kdo je osvobozen od úzkostí, nadšení, hněvu a strachu, — ten je Mně drahý! 12:16. Kdo nic nežádá od druhých, kdo je čistý, znalý, zbavený vášní a touhy po prospěchu, kdo se zřekl všech závazků* — ten, Mě milující žák, je Mi drahý! 12:17. Kdo nepodléhá zamilovanosti ani nenávisti, kdo nežije ve smutku ani v prospěchářství, kdo se povznesl nad zlo a dobro, kdo je naplněn láskou, — ten je Mi drahý! 12:18. Rovnocenně jednající s přítelem i nepřítelem, stejný ve slávě i potupě, v teple i chladu, uprostřed radosti i smutku, osvobozený od "pozemských" pout, 12:19. stejně vstřícný ke chvále i k pokárání, málomluvný, zcela spokojený se vším, co se děje, nelpící na domově, pevný ve svých rozhodnutích, plný lásky — takový člověk je Mi drahý! 12:20. Vskutku, všichni, kdo sdílejí tuto životodárnou moudrost, naplnění vírou, pro něž jsem Já — Nejvyšší Cíl — tito, Mě milující, jsou Mi nade vše drazí! Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá dvanáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná: Bhaktijóga.
|
| ||||||||
|