Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

Bhagavadgíta/Beseda 16. Rozpoznávání Božského a démonického

Beseda 16. Rozpoznávání Božského a démonického

16:1. Nebojácnost, čistota života, píle v józe moudrosti, štědrost, sebeovládání, obětavost, studium sv. Písem, asketizmus, prostota,

16:2. neubližování, pravdivost, absence hněvu, odpoutanost, mírumilovnost, bezelstnost, soucit s živými bytostmi, absence chamtivosti, jemnost, skromnost, neuspěchanost,

16:3. odvaha, odpuštění, čilost, upřímnost, absence závisti a pýchy — kdo má Božskou přirozenost, spojuje v sobě tyto vlastnosti.

16:4. Lživost, nadřazenost, pýcha, hněv, a také hrubost a nevědomost — náležejí tomu, kdo má démonické vlastnosti.

16:5. Božské vlastnosti vedou k Osvobození, démonické — k otroctví. Nermuť se: ty jsi se narodil pro Božský úděl, ó Pandávo!

16:6. Bytosti na tomto světě se projevují dvojím způsobem: jako Božské a démonické. Božské už ti bylo vysvětleno. Teď ode Mne, ó Pártho, uslyš, jaký je démonický projev!

16:7. Démoničtí lidé neznají ani opravdovou sílu, ani zdrženlivost, ani čistotu, dokonce ani slušnost. Není v nich žádná pravda.

16:8. Oni říkají: "Svět je bez pravdy, bez smyslu, bez Íšvary! Nevznikl s Velikým Cílem, ale jen z pohlavní vášně!"

16:9. Lidé takových názorů, kteří odmítli Átman, mající nerozvinuté vědomí, se stávají darebáky a ničiteli pomíjivého světa!

16:10. Oddávajíce se nenasytným pozemským přáním, které je vedou do záhuby, arogantní a domýšliví, jistí si, že tímto je i všechno vyčerpáno,

16:11. věnující se nesčetným zhoubným spekulacím, kladoucí si za nejvyšší cíl uspokojení svých chtíčů, — oni si myslí: "Existuje jen tohle!".

16:12. Spoutáni stovkami okovů očekávání, oddáni chtíči a hněvu, dosahují nespravedlivými způsoby nahromadění bohatství kvůli smyslným požitkům.

16:13. "Dnes jsem dosáhl tohoto, a zítra dosáhnu tohoto cíle! Toto bohatství je již moje, a toto bude moje v budoucnu!

16:14. Zabil jsem tohoto nepřítele a zabiji i další! Já jsem vládce! Já jsem ten, kdo si užívá! Dosáhl jsem dokonalosti, síly, štěstí!

16:15. Já jsem bohatý a vznešený, kdo se mi může rovnat? Budu přinášet oběti, budu dávat almužny, budu si užívat!". Takto bloudí nevědomí lidé.

16:16. Zbloudilí ve spoustě úmyslů, zaplétající se do sítě lží, oddávající se ukojení svých "pozemských" vášní, — upadají do pekla bezbožných.

16:17. Samolibí, tvrdohlaví, plní pýchy a opojení bohatstvím, — přinášejí pokrytecké oběti, odporující duchu Písem.

16:18. Ti, kdo se oddali sobectví, násilí, aroganci, chlípnosti a hněvu, Mě nenávidí* v jiných tělech.

16:19. Tyto nenávistné, plné zloby a krutosti, vždy vrhám do nepříznivých, démonických podmínek příštích zrození.

16:20. Poté, co upadají do těchto démonických stavů, život za životem se halí do klamu, nehledají Mě, ale klesají až na samé dno pekla.

16:21. Tři jsou brány tohoto pekla, kde člověk hyne: sexuální žádostivost, hněv a chamtivost. Proto se člověk musí těchto tří věcí vzdát!

16:22. Ten, kdo se osvobodí od těchto tří bran temnoty, vytváří své vlastní dobro, ó Kauntéjo, a dosahuje Nejvyššího Cíle!

16:23. Kdo však zavrhl sv. Písma a řídí se vlastními rozmary, nedosáhne ani Dokonalosti, ani štěstí, ani Nejvyššího Cíle.

16:24. Proto ať jsou ti sv. Písma vodítkem, co musíš a co nesmíš dělat! Když jsi poznal, co ti sv. Písma přikazují, musíš tomu přizpůsobit svá jednání v tomto světě!

Tak ve slavných upanišádách požehnané Bhagavadgíty, vědy o Věčném, Písma jógy, hlásá šestnáctá beseda mezi Šrí Krišnou a Ardžunou, nazvaná:

Rozpoznávání Božského a démonického.