Bhagavadgíta/Ontologický aspekt Krišnova Učení Ontologický aspekt Krišnova UčeníZ ontologického hlediska dává Bhagavadgíta velmi vyčerpávající odpovědi na hlavní otázky filozofie: a) co je to Bůh, b) co je to člověk, c) jaký je smysl lidského života a jak máme žít na Zemi. Bůh je v Bhagavadgítě zvažován v těchto Aspektech: Íšvara Stvořitel, Absolutno, Bráhman a Avatár. Išvaru v jiných jazycích nazývají také Nebeský Otec, Bůh Otec, Jehova, Alláh, Tao, Prvotní Vědomí, v dávné historii Ho Slované nazývali Svarog atd. Je také Nejvyšším Učitelem a Cílem každého z nás. Druhý aspekt slova Bůh je Absolutno neboli Vše — tedy Stvořitel, soupodstatný se Svým mnohorozměrným Stvořením. Vývoj Absolutna probíhá v cyklech zvaných manvantary. Manvantara se skládá z Kalpy ("Dne Bráhmanu") a Pralaji ("noci Bráhmanu"). Každá Kalpa začíná "stvořením světa" a končí "koncem světa". Smyslem této cykličnosti je vytvoření nových podmínek pro pokračování univerzální Evoluce Vědomí (nebo, jinými slovy, Evoluce Absolutna). Třetím aspektem Boha je Bráhman, neboli to samé, co Duch Svatý. To je souhrnný název všech Božských Individualit, které vycházejí z Příbytku Stvořitele především proto, aby pomáhaly vtěleným lidským bytostem. Na Zemi existuje ještě jeden Projev Boha — Avatár, Mesiáš, Kristus — tj. Člověk-Bůh vtělený do lidského těla, slitý Vědomím se Stvořitelem. On — ze své Božské úrovně — pomáhá lidem najít Cestu ke Stvořiteli. Krišna, který nám dal Bhagavadgítu, Ježíš Kristus, Bábadží, Satja Sáí a mnoho Dalších v historii naší planety — to jsou konkrétní příklady Avatárů. … Člověk není tělo. Tělo je pouze dočasným hmotným nosičem samotného člověka. Člověk je vědomí, sebe si uvědomující energie. Velikost shluku vědomí se může u jednotlivých lidí značně lišit: od nepatrných "embryonálních" rozměrů až po kosmické. Závisí to na dvou faktorech: na psychogenetickém věku (tj. věku duše) a na intenzitě úsilí vynaloženého na duchovní Cestě. O souladu mezi lidským tělem a člověkem samotným se Krišna vyjadřuje takto: 2:18. Přechodná jsou pouze těla vtěleného člověka. Ale on sám je věčný, nezničitelný… 2:22. Podobně tomu, jako když člověk svlékne staré oblečení a oblékne si nové, — právě tak shazuje obnošená těla a obléká se do nových. Člověk je posledním stupněm evoluční řady vývoje vtělené puruši: rostliny — zvířata — člověk — Bůh. Jeho úkolem je usilovat o dosažení Božské Dokonalosti. Na této Cestě prochází určitými stádii, stupni. Jedním ze schémat tohoto vzestupu je popis vývoje podle gun. To jest, existují tři guny: první je tamas — temnota, nevědomost, hloupost, hrubost, Druhá je rádžas — vášeň, intenzívní hledání svého místa v životě, boj za své ideály atd., Třetí je sattva — čistota, harmonie. Krišna však řekl, že je třeba jít ještě dál — za hranice sattvy, ke Splynutí se Stvořitelem, což vyžaduje nové úsilí, nový boj se sebou samým. Je důležité mít to na paměti, protože sattva může být pastí: uchvátí člověka tou blažeností, které na tomto stupni dosáhne. "Uvolňuje" a nabízí člověku, aby se vzdal jakéhokoliv dalšího úsilí. Zaručuje ráj, ale člověk musí jít dál. Vždyť k tomu, aby se člověk stal Bráhmanem postižením Nirvány v Bráhmanu a následně splynul s Íšvarou, musí udělat ještě mnohem víc. Avšak vynechat gunu sattva nelze. Není možné splynout s Bohem, aniž by člověk ovládl vlastnosti, které jsou této guně vlastní. Nesmíme opomenout ani gunu rádžas, protože právě v ní si osvojujeme takové vlastnosti jako energičnost, soustředění, cílevědomost a sílu. … Druhým schématem vývoje člověka, které Krišna uvádí, je stupnice varn. (Zdůrazňuji, že tyto a mnohé další stupnice se navzájem dobře doplňují; jejich kombinované použití při aplikaci na sebe sama nebo na jakéhokoliv jiného člověka dává úplnější obraz.) Na stupnici varn se člověk na prvním stupni nazývá šúdra. Je ještě příliš mladý ve své psychogenezi a má příliš málo schopností. Jeho úkolem nyní je učit se od vývojově starších lidí a pomáhat jim v jejich práci. Druhým stupněm jsou vaišjové. Jsou to zejména obchodníci, řemeslníci a zemědělci. Pobyt v této varně znamená, že již máte dostatečně vyvinutý intelekt, abyste mohli začít tvořivě podnikat. Aby totiž člověk mohl samostatně podnikat, musí mít dobře vyvinutý intelekt. Právě díky těmto činnostem se příslušníci této varny zdokonalují. Další varnou jsou kšatrijové. Jsou to lidé, kteří vystoupili ještě výš ve svém intelektuálním vývoji, ve své energičnosti. Jsou to už vůdci, mají odpovídající "rozmach" mysli, odpovídající osobní sílu, tj. sílu vědomí. Mimochodem, na tento stupeň duchovního vývoje se člověk může připravit tím, že v sobě od útlého mládí rozvíjí osobní sílu a činorodost. To lze podpořit fyzickou prací, atletickými druhy sportů, energickým tancem na rytmickou hudbu. Pokud to vše člověk dělá s vyhýbáním se hrubým citovým stavům a má na paměti Boha a nutnost dodržovat etické normy před Tváří Boha, pak položí důležitý základ pro plodný duchovní rozvoj ve zralém věku. Potom se člověk musí zříci soutěživosti a vášně. Naopak musí přijít klid, harmonie, něžnost a laskavost, moudrost. To však už budujeme na základech velké osobní síly — energetické mohutnosti vědomí a intelektu. A nejvyšší varnou jsou bráhmani, tedy duchovní vůdci. V Indii a řadě dalších zemí se varnová příslušnost historicky dědí. Proto je pochopitelné, že zdaleka ne všichni lidé, kteří patří k nejvyšší varně, mají skutečně vysoké duchovní schopnosti. … Zde uvedu Krišnova slova o tom, jak si sám zvolit adekvátní metody práce na sobě — tedy takové, které odpovídají aktuálnímu stupni psychogeneze a ontogeneze: 12:8. Soustřeď své myšlenky na Mne, ponoř se jako vědomí do Mne, — pak budeš skutečně žít ve Mně! 12:9. Pokud však nejsi schopen pevně soustředit svou mysl na Mne, snaž se Mě dosáhnout jógovými cvičeními… 12:10. Pokud nejsi schopen ani neustálého cvičení, soustřeď se na sloužení Mně a vykonávej jen ty činnosti, které jsou potřebné pro Mne, — a dosáhneš Dokonalosti! 12:11. Nejsi-li schopen ani toho, pak usiluj o Splynutí se Mnou tím, že se budeš zříkat osobního prospěchu ze své činnosti; kroť se takovým způsobem! Sloužit Evoluci činností zbavenou egoistické složky (jinými slovy duchovní službou) — to je karmajóga. … Je také velmi důležité poukázat na význam, který Krišna přikládá intelektuálnímu zdokonalování lidí na duchovní Cestě. To má zvláštní význam, protože existuje řada náboženských sekt, které popírají význam intelektuálního rozvoje - až do té míry, že prosazují odmítnutí běžného vzdělávání dětí. Krišna naopak vyzdvihoval Moudrost: 4:33. Lepší než jakákoli vnější oběť je obětování vlastní moudrosti… Všechny činnosti… dosahují dokonalosti u moudrého. 4:34. Získej tedy moudrost skrze oddanost, zvídavost a sloužení! … 4:37. Stejně jako oheň, měnící palivo na popel, spaluje oheň moudrosti všechny falešné skutky na prach! 4:38. Na světě není lepšího čističe, nežli moudrost! Skrze ni zkušený v józe časem nalezne Osvícení v Átmanu! 4:39. Kdo je naplněn vírou, získává moudrost. Získává ji také ten, kdo ovládá řízení indrijí. Poté, co dosáhli moudrosti, oni rychle vstupují do vyšších světů. 7:16. Jsou čtyři druhy spravedlivých, kteří ve Mne věří…: ti, kdo hledají únik z utrpení, ti, kdo touží po poznání, ti, kdo hledají osobní prospěch a moudří. (Z posledních Krišnových slov vyplývá, že za spravedlivého považuje prakticky každého aktivního a nedémonického člověka, tj. toho, kdo v sobě nepěstuje hrubé neřesti. Za druhé, — že představitelé prvních tří jmenovaných skupin nejsou moudří: moudří jsou samostatná, vyšší skupina. Ani ti, kdo hledají vysvobození z utrpení, ani ti, kdo teprve touží po poznání, ani ti, kdo usilují o osobní úspěchy ve stádiu rádžas — ti ještě nejsou moudří). 7:17. Všechny převyšuje vyrovnaný a Mně bezvýhradně oddaný mudrc. Vpravdě, Já jsem nade vše drahý především moudrému a on je drahý Mně! 8:28. Studium Véd, vykonávání obětí, asketických skutků a dobrých děl — přinášejí plody těchto zásluh. Nad tím vším se však povznáší jogín, který ovládá pravé poznání — ten dosahuje Nejvyššího Příbytku! Koho můžeme nazvat moudrým? — Toho, kdo má široký záběr znalostí o všech nejdůležitějších věcech: o Bohu, o člověku, o Cestě člověka k Bohu? To je základ, fundament Moudrosti. Ale to ještě není Moudrost. Je to prostě plnost vědění, erudice. Moudrost je ještě k tomu také schopnost operovat nashromážděnými vědomostmi, schopnost intelektuálně tvořit. Jak to všechno v sobě rozvíjet? První a nejjednodušší cestou je studium v běžných vzdělávacích institucích: školách, vysokých školách, institutech… To trénuje, rozvíjí myšlenkovou činnost. A ještě k tomu — ovládnutí co nejvíce dovedností a specializací, komunikace s lidmi, s Bohem a spousta dalšího. Velmi důležité je zvládnout funkci grihasthy (hospodáře). Právě ve službě druhým lidem, v péči o ně — nejprve v rámci obyčejné rodiny, poté v "rodině" svých duchovních žáků — se v člověku formuje Moudrost. Ale hloupé Stvořitel do Sebe nevpouští: On je v Sobě nepotřebuje.
|
| ||||||||
|