---

Bůh promlouvá/Apoštol Filip

---

Apoštol Filip

— Jsem rád, že jsi přišla právě sem…

Vzpomínáš, tady, na tomto místě, když vás sem Vladimír poprvé přivedl, jsi dokázala uvidět Ježíše očima duše a dostala jsi Jeho požehnání k pokračování tvého snažení?… Stále jsi tehdy na samém počátku Cesty k Bohu Otci…

— Vzpomínám…, do nejmenších podrobností vzpomínám!…

Filipe, pověz, jak jsi Ty poprvé uviděl Ježíše?…

— Dobře…

Tenkrát jsme už dlouho čekali na příchod Mesiáše… A jednou, Moje sestra náhle vběhla do domu se slovy:

— Filipe, On — přišel!…

Dál nedokázala pronést ani slovo…

Mnozí lidé zamířili na prostranství za vesnici, kde měl On mluvit.

Shromáždilo se mnoho lidu, ale nebyl tam obvyklý křik a shon, všichni očekávali… Náhle zavládlo podivuhodné průzračné ticho.

A Ježíš začal mluvit.

Nemluvil hlasitě, ale zdálo se, že Jeho měkký hlas nezní zvenku, ale uvnitř každého posluchače… A, ať už stáli lidé jakkoliv daleko, všichni slyšeli každé Jeho slovo…

… Já jsem potom ještě mnohokrát zažíval ten podivuhodný stav, kdy Ježíš ponořoval všechny posluchače do Sebe-Vědomí — a mluvil s každou duší tak, jakoby — mezi čtyřma očima — ať už bylo kolem sebevíc lidí!… A každý věděl, že Ježíš mluví právě k Němu…

… Když kázání skončilo, lidé se rozcházeli, přeplněni tím, co uslyšeli. Šli potichu, jako by se báli poztrácet to drahocenné, čím je Ježíš naplnil… A já… jsem dál ani jít nemohl: nohy jako by Mi přirostly k zemi…

Nevěděl jsem, jak dokážu dál žít bez Něho!… Všechno, co jsem dělal předtím, ztratilo smysl… Ale to, o čem On mluvil, Mě mohl naučit jenom On…

Ježíš ke Mně Sám přistoupil a oslovil Mě jménem, jakoby Mě znal… Zeptal se, jestli Ho chci následovat?…

Odpověděl jsem:

— Chci, Pane! Tam, kam Ty půjdeš, vezmi i mě!…

Ježíš se dotkl Mého ramene a řekl:

— Pojďme, můžeš Mě následovat…

* * *

— Filipe, vyprávěj nám o tom, jak učil Ježíš, jestli je to možné!…

— To je složité předat na úrovni slov… On učil — celým Svým životem, On učil každým činem a každým Svým slovem!… On v nás odhaloval to, co bylo nedokonalé. On nás učil vykořeňovat v sobě neřesti — poněvadž se nepřiblíží k Otci ten, kdo se nestal Světlem Čistým!

On učil meditace: učil je tak, že ponořoval do Svých stavů, učil je tak, že vysvětloval, jak do nich vcházet, a jak je udržovat, ať už by při tom bylo našim tělům jakkoliv těžko.

Přikázal-li připravit nocleh nebo shromáždit lidi, přikázal-li někomu pomoci nebo tvořil Božské zázraky před našima očima… — každé Jeho slovo a konání něco změnily v těch, kdo Ho chápali a následovali.

Od té doby, kdy jsme začali následovat Ježíše, už pro nás neexistoval jiný život, nežli život s Ním! Každý opustil všechno, co měl, všechno co měl v «pozemském» světě, — aby následoval Pána!

Ale tohle ještě nestačilo k tomu, aby bylo možné stát se Jedním s Otcem, jak učil Ježíš. Každý ještě musel opustit «sám sebe»…

On neměl mnoho času…

… Ukončovat přeměnu Sama Sebe a dosáhnout úplného bytí ve Splynutí s Otcem Nebeským jsme museli, až když jsme se už rozešli do různých zemí, a přinášeli tam Jeho Učení. A Ježíš byl vždy s každým z Nás…

— … Ještě bys chtěl něco povědět, Filipe?

— Chtěl bych, ale ve světě není slov, která by to mohla vypovědět… Chtěl bych vyprávět o Lásce k Ježíšovi… Povím o tom beze slov každému, kdo se ke Mně obrátí…

Ještě chci vyprávět o Kristově Srdci. Mnozí lidé ta slova používají, aby poučili druhé… Ale chápou oni sami, o čem mluví? Vždyť Tohle je jedno z největších odhalení, které může sám pro sebe udělat hledající křesťan!

Srdce Kristovo je největší ze všeho, s čím se každý z nás, kdo jsme jen prostými lidmi, setkal ve svém životě!

Proto, pokud Ho budeme posuzovat pouze slovy, nemůžeme o Něm ani v nejmenší míře získat představu!

Je to Srdce, které Svou Láskou obemyká všechno! Je v Něm nekonečný Zdroj Lásky a životní Síly! Podobné nekonečně velikému Slunci — září pod celým tímto světem!*

Kdo pocítí toto Srdce, může opravdově pocítit i tu Kristovu Lásku, se kterou On šel k lidem! Ale až když pocítíš toto Srdce jako svoje, pochopíš konečně úplnost tohoto Poznání…

A proto říkám: povinností každého pravého křesťana je snažit se stát Kristovým Srdcem, aby se v tom doopravdy stal podobným Jemu!

… Já jsem připraven pomáhat všem, kdo hledají Ježíše, kdo hledají Otce!

… Ježíš a mnozí druzí Synové a Dcery Jednotného Otce vdechli život do těch vašich počátků, které budou vytvářet nové duchovní jaro na planetě Zemi! My Všichni vám rádi darujeme Svoji pomoc!