Jak se poznává Bůh/O meditaci

O meditaci

Meditace je nejvyšší metoda náboženské praxe v různých náboženských směrech.

Právě meditace umožňuje postihnout Boha a — v konečném výsledku — dosáhnout Splynutí s Ním.

Meditace je práce vědomí. Mysl, starající se o pozemské problémy, musí při meditaci mlčet, a existují speciální techniky, umožňující naučit se zastavovat práci takové mysli na dobu potřebnou k meditaci. To se nazývá ovládnutí "mentální pauzy". [22]

Vědomí (v základní psychologii a v náboženství) je sebe si uvědomující energie. A tato energie je i samotný člověk, jenž se může nacházet ve vtěleném nebo nevtěleném stavu. Synonymem slova vědomí je slovo duše.

Rozumnému člověku musí být jasné, že takové výrazy, jako "moje (jeho, její) duše" a tím spíš takové, jako "ztratit duši" nebo "spaste naše duše" jsou založeny na naprostém nepochopení a nejsou správné. Opakuji: vždyť duše — to je sám člověk.

A mysl je funkcí vědomí, a člověk, který opustil tělo v souvislosti s jeho smrtí, má jak mysl, tak i paměť.

A jen u vtěleného člověka mysl pracuje ve spojení s mozkem.

Vědomí může být rozvinuto kvantitativně: od velmi maličkých rozměrů — až do rozměrů kosmických. Proces takového "pěstování" velikosti vědomí se nazývá "krystalizací". Právě o meditaci a "krystalizaci" mluvil Ježíš ve slovech: "Bůh je Duch a ti, kdo Ho uctívají, mají tak činit v duchu a v pravdě." (Jan: 4:24), to jest, že člověk si má uvědomit sebe sama ne jako tělo, ale jako duchovní substanci — vědomí — a jmenovitě jako rozvinuté vědomí zamířit ke Stvořiteli, Který je také Duch, Nejdokonalejší Vědomí.

Počáteční etapy rozvíjení vědomí může člověk absolvovat v rámcích rádžajógy.

A další vzestup zabezpečuje stupeň, který Krišna nazval buddhijógou — jógou aktivně se rozvíjejícího vědomí.

V klasickém schématu vzestupu po stupních duchovního zdokonalování, který vypracoval Pataňdžali [22], zaujímá meditace (dhjána) sedmé místo. Předchází ji osvojení etických principů, hygienických pravidel, ozdravení těla za pomoci speciálních komplexů fyzických cvičení (hathajóga), pročištění a rozvinutí čaker a bioenergetických kanálů, ovládnutí kontroly mysli a mnohé další. V Pataňdžaliho schématu meditace vede k Samádhi, odkud se skutečně začíná rozvíjet velká práce v rámcích buddhijógy.

Satja Sáí mluví o vyšší etapě osvojení meditace: "Správná meditace je splynutí všech myšlenek a citů s Bohem, … kdy všechna konání pocházejí z Vědomí Boha, a ne z mysli člověka" [20,60].

Jsou tři aspekty Dokonalosti: Láska, Moudrost a Síla.

Osvojují se v odpovídajících třech směrech duchovní práce: etickém, intelektuálním a psychoenergetickém. Priorita se musí dávat prvním dvěma. Meditace je základní metodou třetího směru. Jmenovitě tak se realizuje práce ve všech pravých duchovních školách.