Podobenství Lao-C’/Závěr ZávěrLao-C' získal Úplnou Nesmrtelnost — a po staletí pomáhal lidem poznávat Pravdu. Jeho tělo už dál neměnilo podobu a nepodléhalo nemocem a smrti. On neusiloval zachovat Svoje jméno navěky. Ale snažil se darovat lidem tu Moudrost, jejímž nositelem se stal, — veliké vědění o Tao a Te. Lidé o něm mnoho nevěděli… Ale to, co se teď nazývá taoizmem, zakořenilo a upevnilo se v Podnebeské díky Jemu. … Stávalo se, že vyslechl lidské rozhovory o Sobě — a musel se pousmát… … Jednou přišel ke skupině živě diskutujících lidí a uslyšel: — Ti, kdo viděli toho mudrce na bílém oslíkovi, říkají, že On na něm jezdí zády dopředu a ani se nedívá, kudy jede! — řekl jeden z diskutujících. — A ještě říkají, že ten oslík může za den překonat jakoukoliv i velmi velkou vzdálenost, třeba tisíc li, a že, když se mudrc zastaví na nocleh, — složí oslíka jako papírového, a když je třeba jet — znovu ho rozloží — a on obživne! — Ale kdepak, on jezdí na volovi! — protestoval druhý. — Ne na volovi, ale na buvolovi! — hádal se třetí. — Samozřejmě, že na volovi! A veze s sebou vůz rukopisů! — Ne! Jakýpak — vůz? Deset vozů! Je přece mudrc! — Ano, On je Dokonale moudrý! On čte myšlenky lidí, zná minulost i budoucnost, může vyléčit jakékoliv nemoci jedním a tím samým lektvarem, který vozí v tykvi, a dokáže dokonce i vzkřísit mrtvé! — vyhrkl jedním dechem první z hovořících, který se pyšnil svými hlubokými znalostmi o životě Nesmrtelných. — Jedni ho nazývají Čžan Go-Lao, ale druzí ho jmenují Lao-C'. — Ale ne! Lao-C' — ten jakousi jednu knihu napsal. Ale tenhle Lao, když se stal Nesmrtelným, vzletěl a zmizel, ale jeho oblečení spadlo na zem, a jeho žáci pohřbili to oblečení! — Ale proč ho kreslí s větvičkami ze stromu na hlavě? — Jeho tak nekreslí! Lao-C' přistoupil blíž k diskutujícím a pozdravil je. Oni se velice zaradovali a zeptali se: — Ty jsi, jak je vidět, učený člověk! Rozsuď nás: kdo z nás má pravdu? — Cožpak má nějaký význam: jezdil-li mudrc na oslíkovi nebo chodil pěšky? Důležité je to, čemu učil. Četli jste knihu o Tao a Te? — Ne, my neumíme číst… … A tehdy Lao-C' těm lidem pověděl něco málo z toho, co znal, — aby to mohli uskutečňovat ve svých životech. Ale nepředstavil Se jim. … A tak On žil, objevoval se a mizel v různých koutech Podnebeské; po troškách pomáhal mnohým, a nemnohé, už k tomu připravené, zasvěcoval do Cesty poznání Tao. … Jednou Lao-C' uslyšel, jak mládenci z taoistického kláštera posuzují jeho knihu o Tao a Te. Argumentovali, dlouho se přeli o slova. Lao-C' si skromně přisedl vedle a poslouchal. K diskutujícím přišla dívka a také začala poslouchat. Ale mládenci přestali probírat poznání Tao a řekli jí, že údělem žen je jen mýt nádobí a starat se o děti. A tehdy Lao-C' promluvil. Připomněl to, že Cesta poznání existuje stejně pro muže i pro ženy. A začal jim odhalovat první prosté kroky této Cesty. A mládenci, i dívka s rozechvělým srdcem naslouchali Jeho slovům — protože s každým slovem byla spojena Pravda, a to nebylo možné nepocítit. A pak si někteří z nich troufli na to stát se žáky Nesmrtelného Lao-C'. … Tak se to mnohokrát opakovalo, a velice mnohé tak Lao-C' provedl do Příbytku Tao. … Je možné, že je teď řada na vás?
|
| ||||||||
|