---

Anatomie Boha/«Třetí oko» a «Slunce Boha»

---

«Třetí oko» a «Slunce Boha»

Úvahy o potencionální existenci «třetího oka», které může být «otevřeno» za pomoci speciálních technik, což dovoluje získat jasnovidnost, — se poprvé objevily, jak se zdá, díky jednomu z dávných vyprávění Krišny, zachycenému v Bhagavadgítě [8,11]:

 

8:9. Kdo zná všechno o Věčném Všudypřítomném Vládci světa, o Tom, Kdo je jemnější než nejjemnější, o Základu všeho, nemajícím formu, zářícím jako slunce v temnotě,

8:10. kdo se v čase odchodu neodklání myslí a láskou, přebývá v Józe (tj. ve Splynutí s Išvarou — Bohem Otcem, Tvůrcem, Prvotním Vědomím), kdo také OTEVÍRÁ PRŮCHOD ENERGIE MEZI BRVAMI — ten dosahuje Nejvyššího Božského Ducha!

8:11. Tuto Cestu, kterou vědoucí nazývají Cestou do Nepomíjejícího, po které se snaží jít duchovně usilující prostřednictvím sebeovládání a osvobození od vášní, kterou jdou bráhmačárijové, — ti stručně vysvětlím.

8:12. Kdo zamkne brány těla (tj. smyslové orgány), uzavře mysl do srdce, k Nejvyššímu zaměří Átman a upevní se nepohnutě v Józe,

8:13. bude vykonávat mantru Bráhmana ÓM a uvědomovat si Mne, pak kdokoli, opouštěje tělo, dosáhne Nejvyššího Cíle.

 

A následně velmi mnozí lidé, přilákáni cílem dosažení jasnovidnosti, ale zároveň nechápající podstatu Božího Učení, se věnovali sebemrzačení koncentrováním v bodě mezi obočím… To vedlo prvotně k aktivaci jedné z nejhrubších čaker — ádžni. A jako následek postupný vznik «ostrého», «pronikavého» nepříjemného pohledu a zhrubnutí celého vědomí… Více než to: čakra ádžňa (její název, mimochodem, má v překladu smysl «nemoudrá», tj. jednoduše «hloupá») — to je přece ohnisko lidského «nižšího já»! Proto koncentrace v ní vyvolává urychlený růst egocentrizmu — jako protipól realizace Bohocentrizmu, nezbytného na duchovní Cestě… Tak se lidé vydávají na opačnou stranu od Dokonalosti…

Ale o Dokonalost je třeba usilovat úplně jinými metodami! Je to — rozvoj sebe jako duchovního srdce, jako lásky! O tom nám říkal nejen Krišna, ale i všichni ostatní Božští Učitelé (viz v [8])!

Ostatně, vždyť přece i na základě uvedeného krátkého úryvku z Bhagavadgíty je možné uvidět, že vůbec není radno začínat svoje duchovní úsilí koncentrací v čakře hlavy!

Podívejme se: o čem zde mluvil Krišna:

Je třeba:

1. poznat všechno o Išvarovi, Který je právě nejjemnější formou vědomí — ze všech existujících,
2. naučit se vidět Ho, také, v podobě Božského Slunce,
3. umět už žít koncentrací vědomí v Átmanu,
4. přebývat ve Splynutí s Išvarou,
5. umět žít s myslí, fungující ne v hlavě svého materiálního těla, ale v rozvinutém duchovním srdci, které začíná svůj růst z pročištěné a rozvinuté hrudní čakry anáhaty,
6. být osvobozenými od připoutanosti k pozemským vášním.

 

Opakuji, že obyčejná koncentrace nepročištěným a hrubým vědomím v čakře ádžně vede pouze k narůstání hrubosti celého vědomí (duše) a růstu egocentrizmu. Ale Cesta k poznání Išvary — je právě protichůdná: ona spočívá, především, v rozvoji sebe jako lásky a zjemnělosti! Bez rozvinutí těchto dvou vlastností v sobě není možné poznat Boha a vejít do Splynutí s Ním. Přičemž získat vyjmenované vlastnosti nelze bez usilovné práce na úplném pročištění a principiálním zvětšení duchovního srdce (podrobněji — v [9 a dalších]).

S čakrou ádžňou je skutečně potřebné pracovat. Ale — úplně jinými metodami: ne jednoduchou koncentrací v ní a pokusy dívání se skrz bod mezi obočím. Mimochodem, co je to, ten bod? To je — střed «okna» čakry ádžni. Ale «okno» samotné zaujímá celou lebku, oči a oblast nosu. A tohle «okno» opravdu musí být «otevřeno» a pročištěno — spolu s celou čakrou. (To samé musíme udělat i se všemi ostatními čakrami a jejich «okny»).

Jak? Počáteční praktické techniky jsou popsány, také, v knize [9]. Ale završení této práce se uskutečňuje Ohněm «Božského Slunce» («Slunce Boha»).

«Slunce Boha» — to je, podle slov Ježíše Krista [19], viditelná (očima duše rozvinuté jako duchovní srdce) struktura, rozměrově tisícinásobně převyšující obyčejný kotouč Slunce námi viditelný na obloze. «Slunce Boha» se objevuje v místě výstupu z Příbytku Išvary do světa Stvoření — každého z takových největších Božských Učitelů, jako je Krišna, Ježíš, Satja Sai, Adler, Surja, Sarkar, Lada, Jamamata, Igl a Druzí (viz [8]).

Aby bylo možné pročistit ádžňu a její «okno», je třeba se naučit nejen vidět «Slunce Boha», ale i vstupovat vědomím do Něho, splývat s Ním, přistupovat Jeho Ohněm ke svému materiálnímu tělu, vstoupit zezadu do anáhaty, vystoupit po středním meridianu do ádžni — a poté se vylévat proudem Božského Ohně z ní dopředu.

Ale jak se tomu naučit? Jediná možnost je — směřovat po těch principiálních metodologických stupních, které jsou popsány v knize [9].

A co nám to přinese? Kromě úplného odstranění všech defektů v těle na cestě procházení Ohně, nám to přinese také úplnou čistotu myšlení.

Ale další podobná práce s Božským Ohněm v závislosti na celém těle — může přinést přeměnu veškeré energie, tvořící hmotu těla, a možnost libovolně ovládat jak ji, tak i hmotu jiných objektů.

* * *

Tak co: provádění Ohně skrz ádžňu — je to «otevření třetího oka»?

Není!

Jde o to, že se opravdové «třetí oko» vlastně vůbec nenachází v ádžně, ale v jiné čakře — anáhatě!

Pokud člověk rozvíjí sebe jako duchovní srdce, pak taková duše získává orgán zraku, schopný vidět v jemnějších prostorových dimenzích (lokách, eonech). To znamená, že takový duchovní adept se stává schopným snadno vidět především Svaté Duchy — konkrétní Božské Učitele pro každého z nás! Bůh — v těchto Jeho Projevech — se stává viditelným natolik zřetelně, jako když vidíme hmotné objekty obyčejnýma očima našich hmotných těl!

A je třeba se vynasnažit Božským Ohněm, vytvářeným už samotným duchovně Usilujícím, «spálit» ve svém těle všechno, co vyhlíží více hmotným, nežli tento plamen. Potom se nejen vědomí (duše) stává postupně Božským, ale i tělo.

To také je, mimochodem, stejný «vnitřní oheň» (the Fire from within), o Kterém Juan Matus (don Juan) vyprávěl Carlosu Castanedovi [22].

Ale začínat je třeba, opakuji, rozvíjením sebe jako duchovního srdce, skutečného orgánu té lásky, kterou se můžeme naučit milovat zpočátku Stvoření, a potom i Tvůrce.

Krišna o tom mluvil takhle:

 

11:54. … Jenom Lásce je dáno Mně nazírat v mojí utajené Podstatě a splynout se Mnou!

13:10-11. … Neochvějná a čistá láska ke Mně… — to je přiznáno za opravdové.

12:14. … Usilující ke Sjednocení se Mnou, dosahující s rozhodností Átman, věnující Mně rozum i vědomí — takový Mě milující učedník je Mně drahý.

12:20. … Všichni…, pro které jsem Já — Nejvyšší Cíl, — … jsou Mně drazí nade všechno!

Takže si myslím, že za získání takových «třetích očí» musíme všichni bojovat! Nemám pravdu?