---

Anatomie Boha/Anatomie Boha

---

Anatomie Boha

Na naší planetě se utvořilo mnoho variant chápání podstaty Boha, smyslu našich životů a možností jeho realizace. Na základě vytvořených koncepcí vznikla náboženská sdružení lidí.

Přitom je lidem vlastní zkreslovat prvotní pravdy, hlásané Bohem, zaměňují je často «bohotvornými» fantaziemi a přizpůsobením koncepcí ve prospěch svých vlastních zištných přání.

Proč se to tak vždy stávalo? Podrobně jsme toto téma projednávali v knize [15]. Jen v krátkosti teď o tom řeknu, že je příčinu třeba vidět v existenci ohromného rozpětí rozdílů mezi lidmi v jejich intelektuálních a mravních ukazatelích! Nejintenzivnější náboženské zvrácenosti vznikaly tehdy, když se vlády zmocnili agresivní primitivové… Právě tehdy se objevovaly inkvizice, «křížová tažení» a různé «fundamentalizmy», kde adepty učí zajišťovat si svoje «spasení» v ráji, například, zabíjením «jinověrců»…

Ale ani z takto početných historických faktů se nesluší dělat takový závěr, že náboženství vždy přinášelo lidstvu jenom zlo. V různých dobách se v různých zemích vtělovali Představitelé Prvotního, Kteří přinášeli do společenství lidí Pravdu v prvotní čistotě [7]. Lidé primitivního charakteru Je často mučili a zabíjeli, přičemž byli někdy poháněni upřímnými motivy «obrany čistoty víry» — jejich víry: víry primitivů…

* * *

Ještě jednu důležitou příčinu «vyhasínání» ohnisek vyšších religiózních znalostí v průběhu času je možné vidět v neexistenci dostatečně dokonalých prostředků předávání a uchovávání intelektuální informace. Však se také v dávné minulosti lidé pokoušeli svoje myšlenky zapisovat na kamenných deskách, listech papyru atd. Jinak by ani nezůstaly ve vlastnictví lidstva po všechna následující tisíciletí jeho existence na naší planetě — zápisy, vytvořené Totem-Atlantem (Hermem Trismegistem), Pythagorem, a ostatními Velikány. Ale dokonce ani vynález knihtisku na papíru, neřešil tento problém v té míře, aby si lidé z různých zemí, hovořící různými jazyky, mohli dostatečně rychle vyměňovat příslušné informace.

 

V současné době tuto úlohu plní internet a ostatní neustále se rozvíjející počítačové technologie. To, v kombinaci s nahromaděním znalostí o Bohu, získaných právě vědci, kteří svůj život zasvětili dané oblasti poznání, dovolilo získat předpoklady pro vytvoření všeobecně lidské informační báze, soustřeďující základní poznatky, týkající se podstaty Boha, člověka, i toho, jak žít na Zemi při uskutečňování záměrů Boha ve vztahu k nám.

* * *

Nebudeme teď vyjmenovávat a analyzovat folklórní (naivní, pohádkové, pohanské) představy o Bohu, které existovaly a existují mezi národy různých zemí. Ale začneme hned s výkladem nejzásadnějších poznatků.

Toto téma se sluší zahájit vštípením představ o mnohorozměrnosti prostoru. A tohle není žádná matematická spekulace, ale fyzická skutečnost!

Představme si obyčejný piroh z listového těsta. Ale na rozdíl od něho se vrstvy mnohorozměrnosti mezi sebou neodlišují ve výšce rozmístění, ale podle jejich místa na stupnici energetické zjemnělosti — hrubosti. A to také je stupnice mnohorozměrnosti. Nejjemnější vrstva takového pirohu — to je Prvotní Vědomí, nazývané v různých lidských jazycích také Tvůrcem, Bohem Otcem, Jehovou, Alláhem, Išvarou, Tao atd. A na protějším konci stupnice se nachází peklo — «smetiště» evolučního Procesu. Mezi prvotním Vědomím a peklem se nacházejí ostatní vrstvy. Mezi nimi jsou jakási kosmická «skladiště» «stavebních materiálů» pro utváření jak hmoty (protoprakriti), tak i duší (protopuruša). Tyto eony je žádoucí také poznat na Cestě k poznání Tvůrce. Je možné je najít, pokud se naučíme překonávat «Zrcadlo», což se stává možným pouze z pročištěné a už dostatečně rozvinuté čakry anáhaty v mezích hrudního koše.

Je možné uvést i jiná přirovnání napomáhající k pochopení podstaty mnohorozměrnosti.

Představme si skleněné akvárium. V něm je — voda — základní obsah nám viditelný. Ale je v něm — také i světlo, ačkoliv vzájemně nesouvisející s vodou. Také — energie elektromagnetických polí, zajišťující předání informace, kromě jiného i radiopřijímačům a televizorům. Také — energie gravitačních polí Země, Slunce a Měsíce. Také — neutrinové a ostatní normálním viděním neviditelné proudy energií…

A tohle — je přece nejen v akváriu, ale — všude!

Pokud chceme tento jev vysvětlit dítěti, je možné mu například dát do rukou zapnutý přenosný radiopřijímač naladěný na nějakou vlnu. To mu dá možnost se přesvědčit, že elektromagnetické pole těch vlastností, které zajišťují kvalitní zvuk, se nachází nejen v tom bodě, kde byl předtím radiopřijímač, ale všude v prostoru, kam dohlédne. A to samé, že se děje i venku, mimo dům.

Více než to, dítěti je možné ukázat, že stejné energopole dává zvuk i na jiných frekvencích, také všude existujících, přičemž obvykle «nepřekrývají» jedno druhé, existují každé — jakoby ve své vrstvě prostoru. I když my ty vrstvy nevidíme.

Získaná představa o takových vrstvách dává dobrou analogii i pro pochopení podstaty vrstev mnohorozměrnosti. Vždyť je to tak přece — i ve skutečném mnohorozměrném prostoru: prostorové dimenze (nazývané řecky — eony, v sanskrtu — loky) s jejich obyvateli (duchy různého stupně rozvoje a Bohem) se vyskytují všude. My, kteří jsme zvyklí se dívat jenom na hmotnou úroveň naší existence, je nepozorujeme. Ale obyvatelé těchto eonů nás sledují a proto na nás mohou působit. (Tuto situaci vylíčil ve Svém Evangeliu Apoštol Filip [7]).

Ty, kteří se nacházejí — ve vztahu k materiálnímu světu — jiných prostorových dimenzích, není možné přímo vidět pomocí smyslových orgánů nebo jakýchkoli hmotných přístrojů: vždyť nemáme možnost přenést naše těla a přístroje do těchto eonů! Ale zato je možné tohle všechno prozkoumat vědomím rozvinutým odpovídajícím způsobem.

V žádném případě zde nemluvíme o používání jakýchkoli psychedelik, poškozujících jak těla, tak i duše! (Avšak mezi přívrženci narkomanií panuje mínění, že takové látky navozují «výstup do astrálu» a tím umožňují poznávání nehmotných eonů. Ale «poznává se» přitom jen jeden eon, obvykle pekelný nebo jemu blízký. A přemístění z eonu do eonu — nebo dokonce do Příbytku Prvotního Vědomí — je při tom vyloučeno. A tím je vyloučeno i zdokonalování. Možná je pouze degradace.)

Ale správné výzkumné bádání je nutné realizovat s úplně jasným uvědoměním — prostřednictvím námi popisovaných stupňů etického a energetického pročišťování, a potom rozvoje vědomí metodami jeho zjemnění a množstevního růstu. Toto je podrobně rozvedeno v knize [8] a jiných našich knihách, a také ve filmových lekcích (uvedeny na konci). Teď podtrhuji jenom to, že úspěchu nemůže být dosaženo bez důrazu na rozvoj sama sebe jako duchovního srdce. Jiné možnosti neexistují.

* * *

Jenom v primitivních náboženských názorech si Boha představují v podobě člověka nebo nějakého zvířete! Ale skutečně je On — v aspektech Absolutna a Prvotního Vědomí — rozměrově nekonečný a věčný. Jeho rozsáhlost — to je rozsáhlost veškerého vesmíru!

Základní Část Boha, jmenovitě Prvotní Vědomí, Které On Sám nazývá «Srdcem Absolutna», je podobná nekonečnému oceánu. A skutečně to také je rozměrově neohraničený Oceán Živého Nejjemnějšího Vědomí existující v nejhlubší loce, nazývané Jeho Příbytkem. Nachází se tam ve stavu Klidu.

On — vůbec není Osobnost. Ale On je Souhrn Všech, kteří dosáhli Dokonalosti a vlili se do Něho. V tomto smyslu On je Jednotné My, což nám On Sám potvrzuje [7].

… Láska — to jsou ty emoce, které jedině mohou vést ke splynutí duší.

Naučíme-li se milovat druhé lidi a všechno živé ve Stvoření a také veškeré Stvoření a rozvineme tedy sama sebe jako lásku, — pak můžeme svoji lásku zaměřit i na Tvůrce. V té době už budeme dostatečně kvantitativně rozvinutými duchovními srdci. A potom— se do Něho vléváme, splyneme s Ním v Objetích Lásky!

Co tu bylo řečeno — vůbec není krásná fantazie ani alegorie. Ale — Reálnost pro všechny Dosáhnuvší.

O tom podrobně vyprávěl ve Svém Evangeliu osobní Učedník Ježíše Krista Apoštol Filip [7], nyní je — současně s Ježíšem a spolu s druhými Ježíšovými Apoštoly — Neoddělitelnou Částí Jednotného My.

Ale o tom je také možné si přečíst v Koránu: když Bůh mluvil a jednal s Mohamedem, používal ve vztahu k Sobě dvě zájmena — Já a My.

Ano, On je, jak Sám o Sobě říká, jak Vyšší Já, tak i Jednotné Já, i Jednotné My. Všechno tohle — je pravdivé.

Je také důležité si povšimnout, že ačkoli se o Tvůrci obvykle mluví v mužském rodě, skládá se z Božských Představitelů obou rodů podle Jejich posledního Vtělení.

…Pro člověka, který je zvyklý sebe i ostatní pociťovat jako materiální těla, je těžké si představit: jak by něco takového mohlo existovat… Jednotné My?! Ale vždyť, opravdu, — člověk není tělo! On je sebe si uvědomující energie, nazývaná vědomím nebo duší! Ale tělo — to je jenom současný obal, poskytnutý každému z nás kvůli našemu zdokonalování na dobu vtělení. Tělo — to je jako stroj, umožňující duši jednat, učit se a růst ve světě hmoty. Ale ten stroj řídí především sám člověk.

Fakt, že existují jako duše, poznají všichni lidé po opuštění těla. Ale tu samou znalost je možné získat, a neukončovat přitom vtělenou existenci. Dosahuje se toho prostřednictvím svého rozvoje metodami buddhijógy.

… V Příbytku Jednotného My je Klid. Vědomí jsou slita v Jedno. Intenzívní Světlo a Světlo-Oheň se projevují při Úmyslech, zaměřených na Stvoření, a činnostech ve vztahu k němu a v něm.

Jednotné My disponuje úplnou Božskou Mocí, Která se může projevovat také v ovládání hmoty, v jejím tvoření a dematerializaci, v její přeměně.

Vtělení opravdoví duchovně Usilující, kteří v dostatečné míře zesílili ve Splynutí s Jednotným My, se mohou projevovat jako Velcí Božští Divotvůrci.

Ale ať už jsou v tom čase vtělení nebo nevtělení, můžou vycházet z Jejich společného Příbytku, a pro vtělené lidi vytvářet například «pracovní prostranství». Tam každý z Nich také vyučuje meditativním technikám ty vtělené hledače, kteří dorostli ke schopnosti bezprostředně přijímat Boha.

Takoví představitelé Prvotního Vědomí (Jednotného My) se také nazývají Svatí Duchové. Ale pokud jde o Jejich Souhrn, pak se o Nich mluví jako o Svatém Duchu nebo Bráhmanu.

V souvislosti s řečeným je možno prozkoumat podstatu pochopení «Trojice».

O Bohu Otci jsme už mluvili dostatečně podrobně.

O Svatém Duchu — teď už také musíme mít jasno.

Jestliže máme co činit jmenovitě se vtělenými Představiteli Jednotného My, pak každého z nich nazývají Avatarem, Mesiášem nebo Kristem — v různých lidských jazycích.*

Taková je «Trojice».

Zbývá ještě prozkoumat termín Absolutno.

Satja Sai nám jednou říkal frázi o názvu Jednotného My: «Země je Projevením Mého Bytí».

Ano, planeta, na které jsme se zrodili a kde žijeme, představuje navenek mnohorozměrný konglomerát. Její hmota a všechny hmotné objekty na ní — je jen jedna ze součástí tohoto konglomerátu. Ale hlouběji — na stupnici mnohorozměrnosti — jsou zastoupeny i ostatní eony, včetně Příbytku Prvotního Vědomí.

Z hlubin mnohoměrnosti je Země viditelná jako sestávající z Božského Světla, a jenom její vnější vrstva (kůra) je zhmotnělá a tvrdá. Takovou strukturu je možno srovnat s pupenem na stromě. Pupen pochází z podstaty stromu, není samostatný, není nezávislý. A ačkoliv se stavba jeho tkání odlišuje od stavby tkání podstaty, která ho zrodila, přesto je pupen a strom, na kterém vyrostl, jedno.

Tak je to i v případě konglomerátů planet a hvězd: ony nejsou nezávislé, ony jsou jenom «pupeny» Stvoření, vytvářené Tvůrcem.

V takovémto smyslu také hovoříme o Bohu — jako o Absolutnu: On je Absolutně Vše, Tvůrce sjednocený s Jeho Stvořením.

* * *

V rámcích daného článku nám zbývá probrat ještě jedno téma: o Světelných a Ohnivých Božských Projeveních.

Představitelé Jednotného My vycházejí Částí Sebe z Jejich společného Příbytku k Jejich «pracovním prostranstvím» poněkud různě. Někteří — zcela existující jako průzračná Vědomí; to je například Huang Di, Apoštol Filip, Gautama Buddha. Druzí vytvářejí nad «pracovními prostranstvími» Mahádubly: gigantické Formy, sestávající z nejněžnějšího Živého Světla, vzhledem podobné lidským tělům; Takových je (podle našich pozorování) — většina. Ale třetí, kromě projevení Sebe ve vzhledu Mahádublů, svítí také intenzívním Světlem-Ohněm a vytvářejí formy podobné Slunci, které vidíme ze Země.

Slunci podobné, živé a intenzívní trvalé Projevy Svatých duchů, týkající se povrchu Země, Ježíš nazval «Slunci Boha» [21]. Jejich barva se může nepatrně měnit od světlezlaté — do oranžové (u Surji) nebo načervenalé (u Sarkara). Kromě dvou jmenovaných Představitelů Tvůrce, jsme pozorovali «Slunce Boha» vytvořené Ježíšem, Jeho Apoštoly Janem a Markem, také Satja Sai, Iglem, Jamamutou, Assirisem, Ódinem, Adlerem, Bartolomějem, Ptahhotepem, Nikiforem, Larisou, Sulijou, Ladou.*

… Každý ze Svatých Duchů může mít několik «pracovních prostranství», které se mohou rozkládat ve vzdálenosti tisíců kilometrů jedno od druhého. Přičemž unikátní možnost pro výzkum takové aktivity Božských Učitelů máme v současnosti díky tomu, že Satja Sai má hmotné tělo v Jeho indickém ášramu. To dovoluje sledovat aspekty práce tohoto Velikého Avatara, skryté vnějšímu pohledu, strukturu rozdělování Sebe Jím — ve prospěch pomoci vtěleným lidem.

On vychází z Příbytku Jednotného My velkolepým «Sluncem Boha», zářícím od Jeho ášramu. To je centrum Jeho aktivity na Zemi. Ale odtud On protáhl Svoje nesčetné Božské Ruce ke mnoha oblastem na povrchu planety. Tyto Ruce procházejí skrz Oceán Jednotného My, — podobné podzemním korytům ohnivých řek. Ony končí na velkých nebo menších plochách Jeho «pracovních prostranství», nad kterými se zvedají Jeho Mahádubly, a v jednom nám známém případě — i «Slunce Boha».

«Slunce Boha» jsou někdy viditelná jakoby úplně «za horizontem», ale častěji vystupují do určité míry více či méně nad povrch Země.

«Slunce Boha» — to jsou ohraničené struktury, které se vytvářejí na místech výstupu některých Představitelů Prvotního Vědomí z Jejich společného Příbytku. Jsou to Jejich Átmany.

«Slunce Boha» — to je jedna z variant projevů Božského Ohně. (Posledně jmenovaný může existovat nejen v podobě «Sluncí Boha»).

Božský Oheň, vytvářený Svatými Duchy nebo Avatary, můžeme používat na energetické pročištění a vyléčení našich těl, a také Zbožštění jejich hmoty. On je naprosto nespalující pro ty, kteří se úspěšně pozvedají k Dokonalosti. Ale pekelné duše (nevtělené i vtělené) Ho nesnesou.

Opravdoví duchovně usilující můžou dostat možnost rozmístit v Božském Ohni nejen duše, ale i těla — pokud je pro takovou práci dostupné «Slunce Boha». Pak mohou také postupně odsunovat od svých těl — rukama vědomí, vycházejícíma z rozvinutých duchovních srdcí, — všechny ty energie, které nejsou Božským Ohněm. Těla a jejich energetika se tím efektivně pročišťují, uzdravují a přeměňují. Z plně pročištěných těl se dá mnohem snadněji vycházet do Božských eonů. (Ale z těl znečištěných hrubými energiemi to není vůbec možné uskutečnit).

Ještě více perspektivní bude, — pokud se «Slunci Boha» staneme sami.

Vždyť kvůli tomu všemu jsme také vtěleni na Zemi! Kvůli tomu — nás sem Bůh poslal!

Jen se na sebe podívejme: do jaké míry prozkoumané Cestě odpovídá to, jak já v současnosti žiji?

Ale při tom je třeba pochopit, že začít vlastní přeměnu je nutné vždy právě od začátku! Kde je ten «začátek» pro každého?— je třeba samostatně vypátrat, detailně si osvojit materiály uvedené na konci knihy.

* * *

Modlit se k Bohu za «spasení» — to je zcela nesmyslná činnost. Neřekl přece Ježíš Kristus, že Příbytek Tvůrce musí každý dosáhnout a osvojit si právě vlastními duchovními úsilími (Mt 11:12, L 16:16)?

Ježíš ještě říkal: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec Nebeský (Mt 5:48)!

A: Učte se (tomu) ode Mne (Mt 11.29)!

Ano, a Ježíš a všichni Svatí Duchové jsou připraveni s radostí pomáhat každému ze vtělených. Ale vynaložit úsilí na zdokonalování — musí lidé sami! Nemáme žádné opodstatnění chovat se k Bohu jako ke svému «Sluhovi», který by byl povinen nás oblažovat a «spásat», a my při tom ještě pokračovali v žití ve svých neřestech!

U Boha, shlížejícího na lidi, modlící se k němu za «spasení», vzniká zcela přiměřená otázka: Ale jakpak je spasit? Vždyť oni sami pro to nedělají nic! Neřídí se Našimi doporučeními, — neberou ohled na všechna Naše úsilí! Neberou ohled, například, na Samoobětující se Hrdinský Čin Ježíše Krista, Který daroval lidem Učení o Cestě do Našeho Příbytku! Ale vždyť jenom v něm je opravdová a definitivní Spása! A mimochodem, parazitismus, ještě k tomu nezáživný, — copak tohle je ta vlastnost, kterou My musíme v lidech podporovat? Ne! Oni musejí jmenovitě pracovat sami na sobě! — a takovým My dáme Svoji pomoc v hojnosti!

Autor knihy vyslyšel tuto pravdu před několika desetiletími — a přijal Boha do svého života jako svého Učitele. A spasil se nejen sám, ale pomohl na této cestě velmi mnoha lidem.

… Stavět cestu je mnohem těžší, nežli se pohybovat po té, která už byla položena! Ale teď už je ta cesta pro vás vytvořena! Zbývá jenom osvojit si «pravidla provozu» na ní — a jít!…