Marie MagdalénaPodobenství o kameniZapsala Anna Zubkova Z ruského originálu přeložila "Nech umlknout všechno kolem, a pak uslyšíš Jak ti pod nohama kameny zazpívají: Hosanna! Hosanna!" Z opery "Ježíš Kristus — Superstar") ... Stalo se to dávno. Byl jeden obyčejný, malý kámen. Ležel na kraji cesty a klidně spal — nehybný, nevědomý... * * * Jednou na té cestě chtěli kamenovat ženu za její hříchy. A pohoršení v lidském davu vřelo, a zloba se rozlévala kolem a přibývala. ... Ale náhle se na prostranství začalo dít něco jiného. Ježíš z Nazareta vystoupil a zastal se té hříšnice. Začal k lidem mluvit slova o laskavosti a porozumění... Ale rozhořčení se po Jeho moudrých slovech hned neuklidnilo. A byly už ze země zvednuty kameny, aby hanbou a bolestí ocejchovaly tu ženu, co zhřešila i Toho, Kdo se za ni postavil. Hle — už byl hozen v nenávisti kámen lidskou rukou na tu ženu, aby se odsouzení a potrestání hříchu mohlo stát očividným pro všechny... Ale Ten, Který říkal slova Lásky — On tu nešťastnici zakryl Svým tělem! * * * Co může udělat obyčejný kámen, když do něho vložili nenávist a zlobu? Co může kámen? On není schopný zastavit svůj pohyb v prostoru svojí ještě nerozvinutou vůlí... On je jen kámen — a je nad jeho síly zmírnit svůj úder do živého těla... Ale zázrak z dotyku Mesiáše — ten se stal! V obyčejném kameni se tehdy přeměnily energie. A zloba, kterou do něho vložili, — zmizela! A láska — zazářila ve vědomí krystalů — a usídlila se v tom kameni navěky... * * * A lidé, co tam byli, — ti se také zastavili... A nenávist v nich vyhasla po slovech: "Nechť ji ten, kdo je bez hříchu, odsoudí, může-li..." A ruce poklesly, a kameny z nich vypadly. A v duších uhasl hněv. A každý se před Bohem zamyslel — sám nad sebou... A dav se rozešel... * * * A ten kámen, který se kdysi dotkl Ježíšova těla — on ještě nyní leží u té cesty a pamatuje si, a ochraňuje lásku. Tak se zloba přeměňuje Bezpodmínečnou Láskou! A legendy říkají, že dokonce i kameny, kterých se Ježíš dotkl na Své pozemské Cestě, i nyní ve zvláštním tichu zpívají: Hosanna! * * * Ale lidé... Lidé přece nejsou kameny... Jak mnoho staletí už pro ně znějí všechna ta slova, co jim říkal Mesiáš... Ať se tedy znovu dotknou duší — Jeho slova o Pravdě, která přeměňují vnímající srdce, a ať ožije a rozkvete LÁSKA! |
| ||||||||
|