---

Vladimír Antonov

O lásce

Přednáška

 

Preklad: L. Bělousová
© V. Antonov, 1990.

 

---

 

Abychom směřovali k Bohu, musíme v sobě rozvíjet srdečnou lásku. Vždyť co může sblížit, spojit a sjednotit dvě vědomí? Pouze láska. Právě ona je tím prostředkem, který spojuje člověka s člověkem a člověka s Bohem. Proto je zapotřebí v sobě nejrůznějšími způsoby rozvíjet schopnost milovat.

Na cestě k Bohu je třeba se zpočátku naučit milovat prvky Jeho stvoření: lidi, všechny živé bytosti, všechny ostatní součásti projeveného světa.

Bůh říká v Bhagavadgítě, abychom se naučili milovat Jej v Jeho projevené podobě ( v materiálním stvoření).

Začněme si osvojovat Lásku láskou k lidem, ke všem, k všelijakým, a pouze tehdy se dokážeme naučit milovat Boha, zdůrazňuje Ježíš Kristus.

Boha si nelze zamilovat okamžitě. Je nutno zpočátku rozvinout v sobě schopnost srdečné lásky.

Navíc musíme umět milovat vášnivě. Musíme se umět zamilovávat, abychom se jednou byli schopni zamilovat do Boha.

Zamilovanost do Boha je podstatou súfismu, je to vysoká bhaktijóga a pravé jádro všech zdravých náboženství.

Ano, musíme umět být vášniví. Tuto schopnost v sobě rozvíjíme zde, na Zemi, dlouze a dramaticky. Zamilováváme se do sebe navzájem, do svých disertací, automobilů, pozemských titulů a společenského postavení, do svých idolů. Objektivně to není špatné (jako dočasný jev), ačkoli je to bolestné, neboť plodem pozemských vášní je utrpení.

Pozemské vášně, to je radžas. Avšak minout radžas a vstoupit do guny sattvy nelze přímo z tamasu. Pouze ta sattva je silná a pevná, která stojí na osobní síle, rozvinuté v guně radžas.

Všimněme si, že Krišna řadil ke spravedlivým tři kategorie lidí: ty, kteří se snaží vytrhnout se z utrpení, hledající osobní úspěchy a moudré. Znamená to, že první a druzí ještě nejsou moudří, ale jsou na rozdíl od lidí démonického typu na cestě k Dokonalosti.

Musíme se stát vášnivými ve své lásce, abychom obrátili svou vášnivost k Bohu, až dozrajeme. Dozrát znamená dorůst do etapy, kdy se pro nás stane aktuální buddhijóga. Právě technika buddhijógy umožní reálně se obrátit tváří k Bohu. Právě vášnivost v lásce k Němu poskytuje možnost upevnit se v tom stavu a pokračovat dále.

V různých náboženských knihách se mluví o nevášnivosti. Mnoho pozornosti jí věnuje Bhagavadgíta. Avšak v sanskrtu toto slovo má poněkud jiný význam než v češtině. V Bhagavadgítě se chápe pod pojmem nevášnivost za prvé zbavit se záporných emocí, jako je zármutek a hněv v různých podobách, za druhé zbavit se chtíče, tj. sexuální vášně, která zotročuje člověka a za třetí vyloučit bouřlivé projevy kladných emocí (například jásotu) při udržení klidného láskyplného emocionálního ladění. Je to jeden z cílů na cetě sebepřetváření, k němuž dojít není pro začátečníka vůbec snadné.

Může vzniknout otázka: K čemu je to zapotřebí? Je to nutné právě proto, abychom zaměřili veškerou svou vášnivou lásku, všechnu sílu svých emocí, kterými nemrháme na jiné věci, na jediný objekt své lásky, na Íšvaru (jazykem křesťanství na Boha-Otce — pozn. překl.).

Existuje mnoho ezoterických způsobů, jak se připravovat k výstupu na vyšší stupně náboženské praxe. Jsou to ásany, pránájáma, práce s obrazovými představami (vizualizace), zvláštní způsoby tance, meditační běh, mantry, jantry atd. Nekompetentní lidé to vše zahrnují pod pojem jóga. Není to správné. Člověk, který pilně cvičí ásany hathajógy, vůbec nemusí být jógin. Totéž mohou dělat okultisté i lidé, kteří se neskrývají s tím, že provozují černou magii. Ne nadarmo se křesťanské církve v naší zemi stavějí celkem podezřívavě k těm, kdo o sobě mluví jako o jóginech.

Kdo je jógin? Jaká jsou kritéria?

Jsou dvě. První je religiozita. Jóga je cesta k Bohu, ke splynutí s Ním. Druhým kritériem je Láska, snaha vypěstovat a rozvinout ji v sobě.

Kdo cvičí ásany, dělá pránájámu atd. kvůli duchovnímu zdokonalování, kvůli sblížení s Bohem, je jógin, i když má před sebou pouze první z řady úkolů, nápravu tělesného zdraví. Avšak lidé, kteří provádějí stejná cvičení, a neodpovídají prvním dvěma uvedeným kritériím, jsou sportovci, okultisté nebo mágové, ale ne jógini. Ateistická jóga stejně jako jóga bez lásky neexistuje.

To ovšem neznamená, že ateisté nemohou cvičit ásany. Jen ať cvičí a zlepší si zdravotní stav. Ale mystická neduchovní pseudojóga může přivést k hrůzným důsledkům nejhlubší duchovní degradace. Takové pseudojóginy můžeme snadno poznat. Jejich charakteristickým příznakem bývají kultivované etické nectnosti a vyzařování hrubého, tvrdého energetického pole. Jsou to démoničtí lidé v pravém slova smyslu, neboť se připravují k peklu, k roli démonů.

Zapamatujme si: jestliže vše, co děláme v přirozeném životě a ve speciálních ezoterických tréninkových systémech, je oduševněno Láskou k Bohu a zaměřeno k Němu, pouze tehdy je to pravé, pouze tehdy je to jóga.