English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文 日本

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
O meditaci
 

Vladimír Antonov

O meditaci

Preklad: L. Bělousová
© V. Antonov, 1990.

 


 

V různých náboženstvích je meditace vyšší metodou mystické praxe. Právě meditace umožňuje postihnout Boha živého a nakonec dojít ke splynutí s Ním.

Meditace je práce vědomí, nikoli mysli. Mysl při meditaci musí mlčet a jsou speciální metody, které pomáhají zastavovat činnost mysli na potřebnou dobu. To se nazývá ovládnutí "mentální pauzy".

Vědomí (ve fundamentální psychologii a náboženství) je energie, která si uvědomuje sebe samu. Je to sám člověk, který se může nacházet ve vtěleném nebo nevtěleném stavu.

Mysl je funkce vědomí; a člověk, který opustil tělo, má mysl a paměť. Ale u vtěleného člověka je mysl činná v souvislosti s mozkem.

Vědomí může být rozvinuto od velmi malých rozměrů až po rozměry kosmické. Proces takového "pěstování" vědomí se nazývá krystalizace. Právě o meditaci a krystalizaci řekl Ježíš: "Bůh je duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v duchu a v pravdě." (Jan, 4,24). To znamená, že člověk si musí uvědomit sám sebe ne jako tělo, ale jako duchovní substanci, rozvinuté vědomí, a právě v kvalitě vědomí směřovat k vědomí Boha.

Počáteční etapy vývoje vědomí může člověk projít v rámci rádžajógy nebo jiných analogických systémů sebezdokonalování. Další pokrok probíhá na stupni, který Krišna nazývá buddhijóga — jóga vědomí (viz Bhagavadgítu). Známé školy, které působí v rámci buddhijógy, byly a jsou v Indii, mezi tibetskými buddhisty, čínskými taoisty, mexickými indiány a muslimskými súfijci.

V klasickém schematu duchovního růstu, který vytvořil Patandžálí, meditace (dhjána) zaujímá sedmé místo. Předchází jí osvojení etických principů, hygienických pravidel, ozdravení těla za pomoci speciálních souborů fyzických cvičení, očista a rozvoj bioenergetických drah, zvládnutí kontroly mysli a osvojení tak zvané "vizualizace" — schopnosti vytvářet zřetelné a stabilní obrazové představy. V tomto schematu meditace přivádí k samadhi, kde právě také začíná buddhijóga.

Na stupni samadhi člověk pozná pravdivost slov apoštola Pavla: "Duch Boží ve vás přebývá" (1.Korintským 3,16). Jinými slovy: Átman je část mnohorozměrného organismu člověka, existující v Příbytku Boha-Otce (Íšvary) t.j. v nejvyšším prostorovém rozměru. Potom za pomoci speciálních meditačních technik buddhijógy přichází adept k prvnímu poznání nirvány ve statickém aspektu, a potom si osvojuje další stupeň, dynamickou nirvánu, která je dostupná pouze pro vysoce krystalizované vědomí. Další etapa je přechod vědomí do stavu "ne-já" zvládnutím meditace totální reciprocity, což vede ke stavu, označovanému v tibetské józe jako nirodhi. Další zdokonalování v lásce ke Stvořiteli a v meditačních technikách přivádí ke splynutí individuálního adeptova vědomí s Vědomím Stvořitele.

Satja Sai Baba mluví o vyšší etapě osvojení meditace takto: "Správná meditace je splynutí všech myšlenek a citů s Bohem, ... když všechny činy pocházejí z Vědomí Boha, ne z mysli člověka (Hislop Z.S.: My Baba and I; Prasanthi Nilaym, 1985).

Tři aspekty dokonalosti jsou: Láska, Moudrost a Síla.

Osvojujeme si je ve třech odpovídajících směrech duchovní práce: v etickém, intelektuálním a psychoenergetickém. Přednost je třeba dát prvním dvěma. Meditace je základní metoda třetího směru. Právě tak je vedena práce ve všech nejlepších duchovních školách.

 

PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
PDF
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt