Vladimir AntonovJóga AtlanťanůZ ruského originálu přeložila © Antonov V. V., 2014 Atlantida je zmizelé dávnověké souostroví, skládající se ze dvou velkých ostrovů, v Atlantickém oceánu nedaleko Středozemního moře. Žili tam Atlanťané, kteří vytvořili vysoce rozvinutou civilizaci. Ale nedůležitější zvláštností Atlantidy bylo to, že tam po dlouhý čas převládal systém pravdivých filozoficko-náboženských poznatků, který umožnil velice mnoha lidem rychle pokročit v jejich vývoji k Božskosti a završit tím jejich osobní lidskou evoluci. Nicméně, časem duchovní kultura v Atlantidě zdegenerovala v důsledku toho, že se k vládě v zemi prodrali agresivní primitivové, kteří dávali přednost černé magii a hrubé nadvládě nad lidmi před principy opravdového duchovního zdokonalování. A tehdy Bůh ponořil ostrovy Atlantidy do oceánu. Ale nejvyšší duchovní vědomosti byly Atlanťany, kteří dosáhli Božskosti, přeneseny do Egypta a dalších zemí, kde tyto vědomosti ještě nějaký čas přežívaly a vytvářely základ duchovní kultury místních lidí. * * * Při výzkumu pyramid Jižní Ameriky byly nalezeny starověké runové nápisy, sepsané Atlanťanem Tótem. Nazývaly se Smaragdové desky. A co tam bylo napsáno?* Na začátku textu Atlanťan Tót popisuje příčinu zániku Atlantidy: tajné vědění se dostalo do vlastnictví nedůstojných, a ti je začali používat ke zlu. Začali také provádět krvavá obětování — a to vedlo k tomu, že se mezi lidmi začali masově objevovat duchové pekla. V době zničení Atlantidy (dva ostrovy se z Nejvyšší Vůle jeden po druhém ponořily do oceánu), se Atlanťan Tót se skupinou Atlanťanů, kteří dosáhli Božskosti, přepravil na lodi do Khemu (tj. Egypta). … Dále Tót vypráví, jak On Sám dříve prošel celou Cestu k Splynutí s Prvotním Vědomím. A tuto Cestu může projít každý. Ale Cesta je naplánována tak, aby jdoucím poskytovala nesnáze: tyto potíže zastaví slabé, eticky nedůstojné a intelektově neschopné. «Jděte! Ale neberte s sebou nemoudré, neupřímné, slabé!» — poukazuje Tót. Tót také dává jednoduchá doporučení pro počáteční harmonizaci systému čaker. Slibuje, že výsledkem jen pouhé této činnosti bude dobré zdraví a dlouhověkost. (To je úroveň práce na stupni rádžajógy). Avšak na nejvyšších etapách meditačních praktik, tj., v rámcích buddhijógy, Tót učí nořit se vědomím do Hlubin mnohorozměrného prostoru, poznávat tam konkrétně «hvězdné světy» a Světlo Velikého Ohně na Cestě do Příbytku Prvotního. Jsou tam i další «prostory», «ony jsou na pohled prázdné, ale skrývají se v nich klíče». Dále Tót objasňuje jednu z nejvyšších meditací — «Chrám» a její dílčí variantu — «Pyramidu». … O historii vlastního duchovního vzestupu Tót vypráví následujícími slovy: «Kdysi, v časech dávno zapomenutých, jsem Já, Tót, otevřel bránu, pronikl do dalších prostorových dimenzí a prozkoumal tam skrytá tajemství. Často jsem putoval dolů temnou cestou* do toho prostoru, kde vždy plane Světlo*. Dlouho jsem v tom Chrámu Prvotního přebýval, dokud jsem se, nakonec, nestal jednotným se Světlem.» * * * Tót dává duchovním hledačům následující ponaučení: «Chraňte a opatrujte příkazy Prvotního: Vyhledej nepořádek ve svém životě a zlikviduj ho! Uveď do rovnováhy a uspořádej svůj život! Znič veškerý chaos svých emocí — a pak získáš harmonii v životě. Pokořuj mlčením — zvyk mnohomluvnosti. Zaměřuj vždy pohled ke Světlu! Zapamatujte si Moje přikázání! Ochraňujte je a uskutečňujte je — a Já pak budu s vámi, a budu vám pomáhat a doprovázet vás do Světla! Ze tmy povstaň, staň se jednotným se Světlem! Člověk se musí snažit stát se Božským Sluncem*. Následuj touto Cestou — a staneš se jednotným s Celkem!* Světlo přichází k těm, kdo vynakládají úsilí. Těžká je Cesta, vedoucí k Moudrosti, těžká je Cesta, vedoucí ke Světlu. Mnoho kamenů najdeš na své cestě, mnoho hor budeš muset zdolat na Cestě ke Světlu. Ale věz, člověče, že vždy kolem tebe kráčejí Vyslanci Světla. Jejich Cesta je otevřená pro všechny, kdo jsou připraveni vstoupit do Světla! Oni — Vyslanci Světla, Zvěstovatelé Jitra — září mezi lidmi. Oni jsou podobní lidem — ale zároveň, v té samé chvíli, jsou jim nepodobní.* Mnoho temných stínů dopadne na tvoje světlo, a bude se snažit uhasit stíny tmy světlo duše, co touží být svobodná. Spousta nástrah na tebe čeká na této Cestě. Avšak snaž se vždy poznat Nejvyšší Moudrost! Pochop — a pak také poznáš Světlo! Světlo je nekonečné, a tma je pomíjivá. Avšak usiluj, ó člověče, vždy ke Světlu! Věz, že jakmile Světlo zaplní tvoji podstatu, tma pro tebe zmizí! Otevři duši Vyslancům Světla! Dovol Jim vejít a naplnit tě Světlem! A ať tvoje osoba vždy směřuje k tomuto Cíli! … Otevři duši, ó člověče, celému vesmíru! A ať «teče» skrz tebe, a sjednocuje se s duší! Evoluce člověka spočívá v procesu přeměny na formy, které nejsou z tohoto světa. Člověk roste, a přitom se postupně přeměňuje v nezformované, — pro život na vyšší úrovni. A věz, že se musíš stát nezformovaným, před tím, než splyneš se Světlem.* Poslyš, ó člověče, hlas Můj, objasňující ti cesty ke Světlu a ukazující cesty úspěchu: jak se stát jednotným se Světlem: Hledej zpočátku tajemství Srdce Země! Hledej Plamen Živé Země! Ponoř se do záření toho Plamene! A věz, ó člověče, že i ty jsi složen ve své podstatě, jako bytost ze hmoty a plamene. Umožni tvému plameni* — svítit živě! Staň se jenom Plamenem! A hledej stále více moudrosti! Najdi ji v Hlubinách toho Plamene! Věz, že jenom tvým přičiněním tě naplní Světlo! Jenom ten, kdo se naplnil Světlem, může doufat, že projde kolem stráží, ochraňujících Cestu před nedůstojnými. Měl bys poznat sám sebe jako Světlo, a připravovat se tak na pokračování Cesty. Moudrost je skryta tmou. Ale až se rozzáříš Duší-Plamenem a získáš moudrost, pak se staneš Znovuzrozeným jako Světlo. A poté — rozměrově neohraničeným Božským Sluncem. A buď Jedno se Světlem! A staň se šiřitelem Božských Ponaučení a Principů — do světa lidí! Snaž se, ó člověče, nalézt velikou Cestu, vedoucí k nekonečnému Životu, — prostřednictvím obrazu Božského Slunce! … Věz, ó člověče, že jsi duše! Tělo není nic! Duše je to hlavní! Nedovol svému tělu, aby bylo tvým okovem! Opusť tmu — a cestuj ve Světle! Nauč se opouštět svoje tělo, ó člověče, — a staň se od něho osvobozeným! Staň se pravým Světlem a poté se sjednoť s Velikým Světlem!*… Věz, že ten prostor, ve kterém žiješ, je proniknut i Druhými — právě tak velikými, jako je Tót. Oni přebývají i uvnitř tebe. A Oni mohou být tebou poznáni — ve tvém duchovním srdci. Ale přitom Oni existují odděleně od světa hmoty — v Jejich prostorové dimenzi. Věz, že vždy a všude v prostoru existuje věčné a nekonečné Vědomí. Ačkoliv je skryto před povrchním pohledem, ale Ono přesto existuje. Klíč k těm Vyšším světům je uvnitř tebe, může být nalezen pouze uvnitř!* Otevři dokořán bránu uvnitř sebe — a budeš žít opravdovým životem! … Člověče, myslel sis, že žiješ… Ale věz, že tvůj předchozí život vedl pouze k smrti. Poněvadž dokud jsi přikován ke svému tělu, — neexistuje pro tebe opravdový život! Pouze duše, která našla osvobození od materiálního světa, má opravdový život! Všechno ostatní jsou jenom okovy, pouta, od kterých je třeba se osvobodit! Nemysli si, že je člověk zrozen pro pozemské! Třebaže je zrozen na Zemi, ale je svojí podstatou světlu podobný duch! Ale bez pravdivého vědění — on nikdy nedokáže získat tu svobodu! … Tma obklopuje usilující o zrození ve Světle! Tma spoutává duše… Ale pouze hledající může mít naději na Osvobození! Staň se tedy Božským Sluncem, Velikou Hvězdou! Vykonej to — a osvobodíš se! Veliké Světlo, které zaplňuje neviditelně veškerý prostor, je cele připraveno pomáhat člověku! A tak udělej ze svého těla — pochodeň Světla, která bude svítit mezi lidmi! … Poslyš a pochop: Božský Plamen je zdrojem všech věcí, všechno jsoucí je Jeho Projevením! Usiluj o Jednotu s Božským Sluncem! Pomýšlej také na získání jednoty Světla — s tvým lidským tělem!* Světlo je Zdrojem všeho života; bez Velikého Světla nemůže nic existovat! Věz, že podstatou jakéhokoliv materiálního předmětu je Světlo. A věz, že veškerý prostor je zaplněn světy uvnitř světů. Hluboko pod obrazem Pyramidy spočívá to Moje tajemství. Hledej — a najdeš jej v té Pyramidě, kterou jsem Já stvořil.* Následuj ten klíč, který jsem ti zanechal. Hledej — a vstup do opravdového Života bude tvůj! Hledej ho — v Mé Pyramidě, hluboko pod ní, a ve Stěně*. Opakuji, že právě prostřednictvím Pyramidy, Mnou stvořené, najdeš tajný průchod do opravdového Života. Hledej — a najdeš tam To, co jsem tam Já ukryl! … My opravdu víme, že pro vás nemá význam nic, kromě růstu, který můžete získat jako duše. My víme, že tělo je dočasné. Věci, které lidé považují za velké, pro Nás nejsou nic. To, co My od vás očekáváme, není od vašich těl, ale jen dokonalý stav vás jako duší. Až dokážete postihnout, že nic, kromě rozvoje duše, nemá význam, — až pak se dokážete osvobodit od všech pout a stanete se osvobozenými pro práci v souladu se svým lidským předurčením! Věz: musíš usilovat o Dokonalost, protože jenom tak můžeš dosáhnout Cíle! Věz, že budoucnost nikdy není pevně stanovena, ale předurčuje ji svobodná lidská vůle! Věz, že tvoje tělo, pokud bude v dokonalém pořádku, nikdy nepozná dotyk smrti! Ve skutečnosti je dokonce i «náhodnost» možná jen tehdy, když ztratíš soulad se svým předurčením! Ale pokud je tvůj soulad bezchybný, tvůj život se nepřetrhne — a ty neokusíš smrti. … Cožpak nevíš, že v Srdci Země je pramen harmonie všeho, co existuje na jejím povrchu? Duší jsi spojen se Srdcem Země, a tělem — s její hmotou.* Až se naučíš udržovat harmonii v sobě — pak můžeš čerpat z harmonie Srdce Země. Pak budeš na Zemi existovat do té doby, dokud bude existovat ona sama, a tělesně se měnit jenom podle míry změn samotné Země — nepoznáš smrt, a v jednotě s planetou budeš přebývat ve svém těle, dokud tady všechno nezmizí. Tři kvality jsou vlastní Bohu v jeho Domě Světla*: Nekonečná Moc, Nekonečná Moudrost, Nekonečná Láska. Třemi silami vládnou duchovní Mistři: přeměňovat zlo, napomáhat dobru, používat svoji schopnost k rozlišování. Oni nevyhnutelně projevují tři kvality: Sílu, Moudrost a Lásku. Tři projevy Ducha tvoří všechno jsoucí: Božská Láska, mající dokonalé vědění, Božská Moudrost, mající neomezené prostředky pomoci vtěleným bytostem v jejich rozvoji, Božská Síla, kterou vládne to Jednotné Prvotní Vědomí, Jehož podstatou jsou Božská Láska a Moudrost. Tma a Světlo jsou jednotné podstaty a odlišují se pouze vnějšně, poněvadž obě vzešly z jediného Zdroje. Tma — to je chaos. Světlo — to je Božská Harmonie. Tma přetvořená — to je Světlo. To je, děti Moje, vaším Cílem v bytí: přeměňovat tmu ve Světlo! Odvrhni svoje tělo, jak jsem tě Já učil!* A jdi k předělům hlubokým, skrytým!» * * * Později se Atlanťan Tót ještě jednou vtělil v Egyptě jako Hermes Trismegistos (tj, Třikrátzrozený). Posledně uvedené slovo nemá vztah k převtělování, ale ukazuje na dosažené principiální stupně duchovního vzestupu: tj., zrozený postupně ve světě hmoty, ve Svatém Duchu a v Příbytku Stvořitele). Uchoval se zápis jeho provolání k Egypťanům: «Začal jsem lidem kázat krásu náboženství a vědění. Ó národy, lidé, zrození na Zemi, zabředlí v opilství, spánku a neznalosti Boha! Vystřízlivte, vzpamatujte se z vaší lhostejnosti a smyslové strnulosti, probuďte se z vaší otupělosti! Proč, ó lidé, se odevzdáváte smrti, když je vám dovoleno získat Nesmrtelnost? Otevřete se, obraťte se ke svojí pravé podstatě, vy, zbloudilí, vadnoucí v nevědomosti! Vzdalte se od pochmurné cesty, připojte se k Nesmrtelnosti, najednou a provždy ze sebe vyžeňte neřesti! Blaženost najdete pouze v Bohu, ale kromě Něho — nikde!» A ještě je známý krátký text, napsaný Samotným Hermem. Má název Smaragdová deska*. «To, co vám tu říkám je jenom pravda! Není v tom ani troška něčeho jiného! To, co je dole, je podobné tomu, co je nahoře. A to, co je nahoře, je podobné tomu, co je dole. To je třeba vědět, abychom mohli získat poznání nejkouzelnějšího Jednotného!* Všechno materiální vzniklo ze záměru Jednotného. Všechny materiální objekty se staly projevenými — právě prostřednictvím zhutnění energií Jednotným. Slunce* je Otec projeveného světa, «měsíční»* je jeho matka. Svatý Duch «vynáší» rozvíjející se duše, Země je vyživuje. A Otec veškerého vývoje v celém vesmíru je přítomný vždy a všude. Jeho Moc je Nejvyšší Moc! Ona převyšuje všechno ostatní! A na Zemi je zjevena ve Své Všemocnosti! Avšak rozděl: «pozemské — a Ohnivé, také hrubé — a jemné! Vykonávej to přitom — s největší obezřetností, zdvořilou úctou a porozuměním! Staň se Nejjemnějším Ohněm — poznej Nebeské! Tak se uskutečňuje Splynutí. Poté se znovu vrať na Zemi — a budeš zachycovat Nejjemnější a mít sílu efektivně přetvářet nedokonalé. To bude znamenat, že jsi získal slávu Splynutí s Jednotným a úplně se zbavil temnoty nevědomosti. Síla Jednotného proniká vším: jemným i hrubým — a řídí je. Právě takovým způsobem žije a existuje veškeré Univerzum. A díky této jedinečné provázanosti Všeho — pokračuje vývoj. Proto je tedy Moje jméno — Hermes Třikrátzrozený: protože Já existuji ve všech třech úrovních bytí a vládnu Moudrostí celého vesmíru! A tak umlkám, neboť jsem zvěstoval všechno, co jsem chtěl, o činech Slunce.» * * * Právě na takových principech existovala nějaký čas starověká egyptská duchovní kultura. Potom, jak to vždy bohužel bývá se všemi duchovními kulturami, zdegenerovala a zmizela. (Podrobněji jsme o tom psali v knize Духовное сердце. Религия единства [Duchovní srdce. Náboženství jednoty]. Ale my — právě teď v současnosti — navracíme tyto vědomosti v celé jejich úplnosti nyní žijícím lidem. Vykonejte to — a můžete se potom také, pokud budete chtít, nazývat Trismegisty! Ačkoliv to nejdůležitější, pochopitelně, není ve jménech a názvech — ale v podstatě duchovních dosažení. * * * Duchovní práci v Atlantidě vedl především Božský Adler. Uvedu Jeho slova o tom: «Atlantida je dílo Mých Rukou: od začátku až do konce jsem Já vytvářel duchovní kulturu Atlantidy. Odtamtud pak částečně přešla do Egypta. Pokaždé jsem si vybíral důstojné lidi a odváděl je do Sebe — vtělení za vtělením, vlna za vlnou. Tak jsem se tam vtěloval několikrát.» O tom všem si můžete podrobněji přečíst v naší knize Классика духовной философии и современность [Klasika duchovní filozofie a současnost]. Potenciál duchovních Škol Atlantidy dal příležitost dosáhnout Božskosti nebo se k ní značně přiblížit velice mnoha lidem. Známe z nich Kaira, Nikifora, Ódina. Po zničení Atlantidy donesli Božští Atlanťané vyšší duchovní vědomosti do Egypta a dalších zemí. A navíc se mnozí z Nich na Zemi znovu vtělovali jako Mesiášové, Avatáři. Například, Ódin o tom mluvil takto: «Já jsem připraven vyprávět, například, o Ásech, jak Je nazývají skandinávské legendy a pověsti. To byli Atlanťané, kteří se ujali odpovědnosti za osudy národů Země po zničení kontinentu Atlantidy. Nebylo Jich příliš mnoho. Délka trvání jejich životů o mnoho převyšovala délku životů druhých lidí, obývajících tehdy Zemi. Zůstávali v tělech 300 — 500 let; to bylo pro Atlanťany normální. Lidé si Je uchovávali v paměti jako Bohy, sešlé z Nebes a vládnoucí na Zemi. Oni přicházeli na Zemi znovu a znovu, a brali si za ženy smrtelné ženy; a to připoutávalo duše k materiální úrovni… Ale Oni pokaždé, když se znovu vtělili, navraceli nové smrtelné tělo k Úplnosti Božského Uvědomění… Živými Slunci Božských Vědomí usměrňovali život Země. Já jsem byl jedním z Nich… Nejeden život jsem vycházel do Stvoření — a poté jsem znovu spojoval s Jednotným «Já» Božskou Energii, oduševňující materiální úroveň.» * * * O Atlantidě a životě Atlanťanů také vypráví Kair, který dosáhl Božskosti právě v tom vtělení; přičemž to jméno v Atlantidě znamenalo Země (jako živý organizmus): «Já jsem byl jedním z pěti Atlanťanů-vládců. Ve skupině pěti vládců-stařešinů Atlantidy jsem byl Já vedoucím. Představoval jsem světskou vládu, která byla obdařena náboženským věděním. Historie civilizace, historie duchovního života Země je mnohem dávnější, nežli současní lidé předpokládají. Atlantida nebyla začátkem rozvoje duchovnosti na Zemi. Byla to jen jedna z velkých etap. Nejednou se měnila konfigurace oceánů a kontinentů, a Obyvatel Hlubin vytvářel stále nové podmínky pro růst a rozvíjení vědomí. Vyprávění o Atlanťanech by mohlo být užitečné současným lidem. Adler, Tót i Já jsme připraveni vyprávět o tom, co by lidé měli nejnaléhavěji poznat. V Atlantidě existovala veliká civilizace. A nejvyšší duchovní vědomosti měli vládcové společnosti, kteří přitom měli pozemská těla. Příležitost vyvolených vést duchovní růst všech ostatních členů společnosti na ně vkládá obrovskou zodpovědnost. Nejmenší odklonění od principů Božské Lásky a Nezištnosti je obrácením k té propasti, ve které se ztrácí spojení se Stvořitelem! Ale právě takový obrat událostí (uchvácení vlády lidmi, disponujícími ziskuchtivostí a osobní sílou) také vedl k tomu, že Bůh ukončil toto období rozvoje vědomí na Zemi — záhubou Atlantidy. … Ještě budu vyprávět o Chrámu. Obraz chrámu není lidský výmysl. Chrám je Božská struktura v mnohorozměrném organizmu živé planety. Zřejmě nejbližším ekvivalentem je slovo Šambala — tj., místo pobytu Božských Vědomí uvnitř planety ve Vyšší prostorové dimenzi, které má východ do Bezbřehého Oceánu Vědomí Stvořitele. Chrám je epicentrum pro tvoření života na planetě. Je to místo pobytu Těch, Kdo mají na starosti rozvíjení života na tomto ostrůvku Božského Stvoření. Chrám má «východ» i «vchod». Je to Božská struktura v mnohorozměrném organizmu Země, která je právě tak skutečná, jako Kundalíní v mnohorozměrném organizmu člověka. Právě tak, jako existuje v Átmické části lidského organizmu paměť na minulá vtělení, tak i pokud se ponoříme do Chrámu, můžeme se dozvědět o významných epizodách ze života planety. Můžeme, například, otevřít stránky historie Atlantidy — abychom mohli vyprávět o Atlanťanech Ducha: o Adlerovi, Tótovi a Druhých, Kteří zapojili Sebe (jako Vědomí) do života planety — kvůli rozvíjení vědomí, rostoucích na Zemi. Zpočátku měli všichni vládcové Atlantidy po dlouhá staletí «klíče od Chrámu», tj. žili, vycházeje Brahmánickými Vědomími z Chrámu a měli schopnost nořit se a rozpouštět Svoji Božskou Individualitu v Oceánu Prvotního Vědomí Stvořitele — v «Podchrámoví». Tak se úspěšně rozbíhala a rozvíjela civilizace Atlanťanů. Pyramidy a další pozemské chrámy jsou jenom zrcadlením toho Chrámu, ve kterém se konalo zasvěcení duší. Každá planeta je vytvářena jako zhutnění energie Vědomí do materiální úrovně, a na ní je potom možné spustit proces rozvíjení života na materiálních nosičích. V Atlantidě byly vtěleny duše, které byly už předtím vtěleny na jiné planety. Byly to duše, které už byly dost pokročilé, ale ještě nedosáhly Božskosti. Velká část obyvatelstva tam žila tak, že si sama sebe uvědomovala v první řadě jako duše, a ne jako materiální těla. Oni si přímo vychutnávali silnou intenzitu pocitů, kterou jim dodávala přítomnost fyzického těla. Síla takových pocitů, která zahrnuje celou pozitivní škálu emanací, působí mnohem silnějším dojmem, nežli rajský život vně těla. Síla takových pocitů byla opojná pro duše, které dlouhý čas předtím existovaly v netělesném stavu. Ony žily ve stavech blízkých Samádhi, což by bylo možné nazvat rájem na Zemi. Pro mnohé to byla závěrečná — poslední nebo předposlední — vtělení, a ti lidé měli všechny podmínky k tomu, aby dosáhli Božskosti. Do systému všeobecného vzdělávání v Atlantidě bylo zařazováno rozvíjení schopností psychické autoregulace, představy o struktuře mnohorozměrného vesmíru, etika a různé druhy umění, tvořivost ve vědě a technice, jejichž rozvoj byl na vysoké úrovni. V kultuře Atlanťanů se tvořivosti přikládal obrovský význam. A pro ty, kdo si potom zvolili realizaci vyššího smyslu života — poznání Stvořitele, existovala duchovní zasvěcení. To už bylo uzavřené, ezoterické vzdělání. Tomu učili ty, kdo si už konkrétně uvědomovali vyšší smysl a cíl svých životů. Jejich Učiteli byly Božské Duše, mající materiální těla, která jsou v takových případech nástroji Božské Tvořivosti. Dlouhé období existování civilizace Atlantidy umožnilo završit cyklus evoluce mnohým rajským duším, které se vlily do Stvořitele a už se dál nepotřebovaly vtělovat. A prostřednictvím těch duší, které, když obdržely materiální těla, se vydaly cestou získávání materiálních požitků, konkrétně v sexu, — jejich prostřednictvím byly vytvořeny nové rasy lidí — těch, kdo vyrůstali potom jako vědomí už na této planetě. To byly nové «výhonky» mladých duší, na které čekalo procházení dlouhým procesem evoluce. Takové smísení ras zrodilo u různých národů spoustu legend a mýtů o bozích. Elizabet Heichová velice hodnověrně popsala přítomnost na Zemi v té době ras lidí s velmi se odlišující úrovní rozvoje vědomí a těl. Smísení těchto ras prostřednictvím sexuálního spojení a rození potomstva významně urychlilo evoluční procesy. A Ti, Kdo dosáhli Splynutí se Stvořitelem, — Ti se už víc nevtělovali, s výjimkou nemnohých, kteří se ujali péče o nové pokolení lidí. Mezi posledně jmenovanými jsou Ti, Kdo si spolu s Adlerem přáli vést lidi po cestě sebeuvědomění a poznání Božské Jednoty. Oni se mnohokrát vtělovali, a přitom přinášeli lidem vědomosti o Nejvyšším. Všechno tohle je dlouhý proces, trvající tisícilitetí, a vy se ho také můžete s úspěchem zúčastnit.» * * * Nu, a dnešní besedu zakončím následujícími slovy Adlera: «Právě tradici Atlantidy chtěl na Zemi znovuoživit Pythagoras s pomocí Svojí Školy. A právě to samé se teď snažíme i My s vaší pomocí udělat pro lidi. Svět Božských Duší je připraven «pootevřít okna» — a vyprávět lidem o úkolech evoluce vědomí, které jsou právě teď nejdůležitější a nejvýznamnější pro lidstvo. Je to konkrétně stupeň přeměnění vědomí-duše v duchovní srdce, což znamená, že se člověk-zvíře stává doopravdy člověkem! To je ten stupeň, na kterém začíná učení Božskosti.» |
| ||||||||
|