Kniha Zrozených ve Světle/Nižší "já" a Vyšší "Já" (přednáška)
Nižší "já" a Vyšší "Já"
(přednáška)
Co je to "já"? Zatím není důležité — jaké: nižší nebo Vyšší.
"Já" — to je subjekt sebepociťování. Pociťování čeho?, koho? Sama sebe — jako vědomí, tj. zvláštního druhu energie, schopné uvědomovat si sama sebe..
Vědomí — to je také i duše. A ještě je to i sám člověk; ale naše těla jsou pouze naše dočasné příbytky, jejichž účelem je pomáhat nám v našem evolučním vývoji.
Někdy se lidé ptají: cožpak není možné se evolučně vyvíjet bez vtělování do těchto těl? Vždyť by to bylo jistě mnohem jednodušší!
Ne, to nelze. Tělo s jeho trávicím systémem a dalšími biochemickými procesy slouží hlavně jako převodník energií. Je uspořádáno tak, aby se v něm energie z jídla, které sníme, mohly přeměňovat na energii vědomí, a zabezpečovat tak jeho růst.
A růst individuálních vědomí je základní součástí Jednotného Evolučního Procesu, probíhajícího v celém vesmíru.
A každý z nás si musí uvědomit, že je jeho účastníkem. A také — uvidět svoji náležitou roli a odpovědnost před našim společným Stvořitelem za všechna svoje rozhodnutí a skutky.
Kde přebývá vědomí (duše) obyčejného člověka? Nejčastěji ze všeho v hlavě. A právě v čakře ádžně, umístěné uprostřed hlavy se rodí pociťování "já".
Aplikování technik duchovní práce na sobě samotném nám umožní rychlou kvalitativní přeměnu a kvantitativní růst vědomí.
Přičemž vědomí, vypěstované takovým způsobem, získává schopnost poměrně nezávislého života na materiálním těle a neomezeného přemísťování — jak mezi objekty materiálního světa, tak i v nemateriálních prostorových dimenzích (eónech, lókách), včetně osvojení celé škály dimenzí mnohorozměrného Univerza (Absolutna).
Přičemž je důležité si to osvojit na takových místech síly, jako je toto, ale uvědomit si, co se děje, i teoreticky — abychom se v tom dobře upevnili a v budoucnu se vyhnuli různým druhům "selhání".
Takže, ať si to každý vyzkouší: teď se mohu pociťovat svým materiálním tělem. Ale v dalším okamžiku si mohu uvědomovat sama sebe jako duchovní srdce, které ještě k tomu má ruce vědomí, — v celém tomto prostoru nad mořem, a zvětšovat se do mnohakilometrových rozměrů!…
A teď si uvědomte: vždyť jestliže se právě někde pociťuji — pak se tam i nacházím! Já odsud natahuji ruce vědomí desítky kilometrů daleko, a poté tam přemisťuji také i sebe (jako duchovní srdce, obvykle se nacházející mezi rukama) — a to znamená, že já jsem tím rozšířeným vědomím, které se tam nachází. A teď se odtamtud dívám na naše těla, stojící na břehu. A teď ať si každý uvědomí: kde já jsem! Je zapotřebí si potvrdit rozumem: že já jsem právě tam, kde se pociťuji. Je třeba zapomenout, že já jsem materiální tělo!
A navíc, pro úspěch na Cestě duchovního zdokonalování musí být materiální tělo očištěno od všech přebytečných energií — do úplné čistoty; do průzračnosti! Na začátku očišťujeme čakry a meridiány "mikrokosmické orbity", potom — střední meridián. Dále používáme i všechny další nám známé techniky — a ve výsledku se tělo stává průzračným a neviditelným pro nás samotné… Ať už se nacházíme v jakémkoliv eónu — tělo nesmí být pocítitelné a vnímatelné. Musí být průzračné, neviditelné. Jenom z takového těla můžeme vycházet vědomím do nejjemnějších eónů, abychom se tam setkali se Svatými Duchy a Stvořitelem!
* * *
A teď závěrečné shrnutí: čím se odlišuje nižší "já" — od Vyššího "Já"?
Nižší "já", jak už jsme probírali, hnízdí v čakře ádžně.
A Vyšší "Já" — to je Prvotní Vědomí a s Ním soupodstatná Vědomí Svatých Duchů a Mesiášů.
Jenom pokud se staneme právě takovými, můžeme reálně vcházet do stavu Splynutí s vědomími nejvyšších eónů, tj. s Bráhmanem (Svatým Duchem), a poté i s Íšvarou (Stvořitelem, Bohem Otcem).
My můžeme poznat Vyšší "Já" a vlít se do Něho, pouze pokud se staneme Jemu podobnými zjemnělostí, a také toho hodnými v úrovních rozvoje intelektové, etické a silové součásti.
"Osvícení" je přeměnění se (jako vědomí) v Božské Světlo; vždyť Božská Vědomí jsou skutečně vnímána jako nejjemnější a nejněžnější Živé Světlo.
Rozvíjení se ze stavu nižšího "já" do Vyššího "Já" — to je v obecných rysech Cesta Jógy, včetně jejího nejvyššího stupně, nazývaného buddhijógou.
Termín "buddhi" je použitelný právě pro takové rostoucí vědomí. Existovala "dživa" — vtělená dušička, vsunutá do těla a na čas k němu přirostlá. A teď je třeba sebe-dživu přeměnit nejprve v buddhi — vědomí, rostoucí až za hranicemi materiálního těla v jemných eónech. A potom je metodami buddhijógy pěstováno až do stavu Vyššího "Já", nazývaného také ještě Átmanem. A Átman se pak musí vlít do Paramátmanu (tj. do Prvotního Vědomí Stvořitele), ale i na to také existují odpovídající techniky. To je úhrnem všechno.
Při tom všem musíme zaměřovat proces tohoto svého růstu podle třech parametrů. První je zjemnělost. Druhý — velikost. A třetí je rozumové pochopení smyslu této práce, uvědomění si celé této Cesty a svého místa na ní, zejména toho stupně, na kterém se v tomto okamžiku nacházím.
A navíc ještě musí velké Vědomí, dovedené do Božské zjemnělosti, zejména umět splývat s Vědomími Vyšších, Božských eónů, a vlévat se do Nich
Právě takhle se realizuje hlavní přikázání Nového Zákona, dané nám Ježíšem Kristem: "Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš Otec Nebeský!" Tj., staňte se — kvalitami duší — totožnými se Stvořitelem. Ano, Ježíš nás přímo vybízel, abychom se stali totožnými s Bohem Otcem. A tohle je — pod vedením Božských Učitelů — pro předem dostatečně připravenou duši zcela proveditelné.
Přitom je třeba mít na paměti, že proces zdokonalování pochopitelně nezačíná růstem vědomí, ale konkrétně etickým očištěním a přeměnou sama sebe.
* * *
Psychologie je věda o duši. A proto musí být hlavním úkolem psychologie umění rozvíjet duše. A právě tím se teď zabýváme i my. A to se musí stát i základními a prvořadými znalostmi psychologie!
Přičemž je pochopitelné, že psychologie nemůže být materialistická a ateistická — už ze samotné její definice.
… Takže, na tomto kouzelném místě síly, pracovním prostranství Božského Sarkara, si můžeme vyčistit čakry a meridiány, a udělat průzračným celé tělo i "kokon".
Juan Matus o tom mluvil jako o "vypálení emanací uvnitř kokonu". "Vypálení", "spálení" — těmito slovy je myšleno působení ohněm. A právě na tomto místě to lze dělat optimálně, když splyneme se Sarkarem a budeme působit Jeho Božským Ohněm.
A ať v našich tělech nezůstane nic jiného, kromě Božského Ohně! Konečným cílem je udělat svoje těla zcela Božskými! Výsledkem musí být umění dematerializovat hmotu svých těl a znovu je vytvářet tam, kde je to nezbytné.
Kdosi z našich Učitelů nám říkal, že za to nejvyšší, čeho je schopen člověk, On považuje dematerializaci vlastního těla. A příklady takových úspěchů známe. Jedním z nich je David Copperfield.
* * *
Existuje takový pojem — vektor škály mnohorozměrnosti. Kde ho hledat?
On prochází právě tudy — skrz rozšířenou anáhatu.
Na tomto jeho konci můžeme pocítit tu největší hutnost — pocítíme hranici s černotou pekla. (Avšak vstupovat do pekla bychom neměli: mohli bychom se velice silně ušpinit! Ale znát hranici s ním je velice prospěšné!) A jestliže přejdeme po vektoru na jeho druhý konec — najdeme tam svůj Átman.
… Naše těla zcela přebývají v jedné prostorové dimenzi — eónu prakriti (materii, hmotě). Ale termín organizmus není totožný s termínem tělo. Poněvadž naše organizmy jsou mnohorozměrné struktury tj. zastoupené zároveň v různých eónech. U "obyčejného" člověka většina těchto jeho "zastoupení" existuje jen v potenciálu: nejsou zaplněna vědomím.
Ale musíme si také uvědomit, že naše mnohorozměrné organizmy mají nesrovnatelně větší objem, nežli materiální těla. Přičemž mají u různých lidí různou velikost. Ony obsahují zejména "rezervoáry" se zásobami Átmické energie, nazývané kundalíní; o čemž jsme už mluvili dříve.
Každý člověk má možnost "přestěhovat se" — pasivně nebo aktivně — svoji základní částí (jako vědomí) do rajských nebo pekelných eónů. To závisí na tom, na jaké stavy vědomí jsme si přivykli za života v těle: k jemné, něžné a starostlivé lásce — a nebo k takovým hrubým stavům, jako je rozzlobenost, nenávist a tomu podobné.
Ale metody buddhijógy nám umožňují si aktivně osvojovat také eóny Svatého Ducha a Prvotního Vědomí.
V knize Ekopsychologie jsme publikovali schéma výzkumu stavby Absolutna. Na něm je znázorněno právě to, o čem teď mluvím: struktura mnohorozměrného organizmu člověka, kterou je možné si úplně osvojit.
Existuje dvojice těchto pojmů: mikrokosmos — a makrokosmos. Ten první je právě teď námi probíraný mnohorozměrný konglomerát lidského organizmu. On je miniaturním modelem mnohorozměrného makrokosmu-Absolutna. Pokud si osvojime mikrokosmos, najdeme snadno svoje místo v jakékoli odpovídající součásti Absolutna.
Tím, jak prožíváme svoje životy na Zemi, si sami fakticky vybíráme to, do jaké vrstvy mnohorozměrnosti se budeme stěhovat po odloučení od svého materiálního obalu: do pekla, do ráje, do Příbytku Stvořitele nebo do jiných eónů.
Vektor škály mnohorozměrnosti nacházíme jmenovitě uvnitř mikrokosmu; on prochází těmi už "zabydlenými" eóny, i těmi, které jsme si ještě neosvojili.
Ještě jednou zopakuji stejnou myšlenku: každý z nás je taková jakási sedmipatrová budova, jenomže mnohorozměrná. "Patra" — to jsou vrstvy mnohorozměrnosti. Každý z nás představuje — potenciální — "miniaturní Absolutno", nacházející se uvnitř totálního vesmírného Absolutna. A my, pokud se rozvíjíme, se můžeme postupně přemísťovat z jednoho "patra" do druhého, v některých z nich se zdržet nadlouho a růst v nich, zvětšovat své rozměry. Právě v těchto eónech pak pokračujeme ve své existenci po opuštění těla.
Je jasné, že pro nás má význam prozkoumat tuto svoji vlastní "sedmipodlažnost", přičemž s důrazem na "podlaží", "obývaná" Božskými Vědomími.
Ještě je užitečné vědět, že z hutných vrstev mnohorozměrnosti nemůže nikdo vidět, co se děje ve zjemnělejších vrstvách. A naopak, z jemných vrstev můžeme snadno pozorovat vrstvy hutnější a všechno, co se v nich děje. Právě takhle Stvořitel a Svatí Duchové vidí a udržují pod Svou kontrolou všechno, co se děje v hutnějších vrstvách Absolutna. Oni to všechno vidí a mohou tyto události ovládat, pokud si to přejí. Každá duše je pro Boha absolutně pozorovatelná, nemá žádnou možnost se před Ním někam schovat. A každý ze Svatých Duchů má nekonečné množství Rukou, kterými On nebo Ona snadno ovládají všechny méně vyvinuté bytosti.
Právě takhle Božští Učitelé v různých situacích spojují a dávají dohromady ty duše, které by měly nějakým, Bohu známým způsobem, ovlivnit jedna druhou. Tak se setkávají zejména spravedliví a zločinci, Svatí a hříšníci, budoucí manželé, lidé a zvířata atd.
Svatí Duchové konkrétně i řídí proces proces vtělení duší právě do těch těl, která budou nejvhodnější pro jejich další evoluční vývoj.
* * *
Budeme-li se tomu všemu učit přímo tady a teď na tomto místě síly, můžeme si velice lehce osvojovat natahování svých rukou lásky z duchovních srdcí na jakékoliv vzdálenosti, a také držení na svých dlaních různých vtělených bytostí a naplňování jejich těl sílou Lásky.
V hinduizmu existuje kultovní vyobrazení mnohorukého Šivy. V tomto zobrazení je vyjádřena realita toho, o čem teď mluvím. Avšak, my si přece můžeme stvořit ještě větší počet svých rukou Lásky!
Právě tak to dělají Svatí Duchové.
A tento naučený způsob práce rukama rozvinutého duchovního srdce nám samotným zabezpečí snadné vcházení do Příbytku Stvořitele: stačí tam jen vsunout obě dlaně — a pak už můžeme duchovní srdce, ze kterého se skládá duše, lehce přitáhnout mezi tyto dlaně…
Právě tímto mechanizmem zaplnění sebou všeho toho, co je proniknuto našima rukama, si osvojujeme i svoji vlastní přeměnu v Absolutno… Vždyť právě nesčíslné Ruce Stvořitele, "Jednotného My", pronikají vším Stvořením…
… Tak co, teď už víme, jak realizovat svoji soupodstatnost s Prvotním Vědomím a celým Absolutnem. Bylo snadné se do toho vžít na tomto místě síly, ale teď nás čeká tyto stavy upevňovat v každodenním životě i na jiných místech.
Ale ze všeho nejdůležitější bylo — dozvědět se, jak se to všechno dá zrealizovat. Můžeš přece kolikrát chceš stále dokola opakovat "staň se Prvotním Vědomím!" "staň se Absolutnem!" — ale práce se tím dopředu nepohne. Je třeba vědět — jak na to. A to jsem vám teď právě řekl.