Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

---

Život po životě/Tak Miluje Bůh

---

Tak Miluje Bůh

Je brzy ráno, jsem doma. Je zataženo, drobně prší, vítr nefouká... V přírodě panuje ticho a klid! Většina lidí ještě spí a lidský shon nenarušuje harmonii rána.

Přišla Sulija!

Objetí Její Božské Lásky přinášejí intenzivní blaženost!

* * *

Už několik dní pociťuji trvalou přítomnost Boha (Božských Učitelů) jak uvnitř anáhaty těla, tak i uvnitř rozšířeného duchovního srdce.

Stvořitel mi dává Radost, Teplo, Něžnost, Klid — Svoji Lásku!

Ten, kdo takové stavy prožíval, ví, že je to Veliké, s ničím nesrovnatelné štěstí — takhle žít! Můžeme dávat Jemu a všem ostatním svoji lásku a pociťovat odezvu. Opravdu, Bůh je Láska!

* * *

Pracovaly jsme s Aničkou u ní doma. Přišli Božští Učitelé: Jógašira, Kair, Pýthagorás, a Další.

Celý prostor místnosti se naplnil Božským Světlem a Láskou.

Jógašira nám daroval rozpouštějící něžnost, naplněnou bílo-růžovými okvětními lístky kvetoucích sakur, a potom nás ponořil do něžnosti tekoucí průzračné vody. Byl to zázrak!

Dále Kair řekl:

— Aby sis naladila mysl na Božskou frekvenci, potřebuješ čas a trpělivost!

Musíš ze sebe odstranit zahálku: musíš být neustále připravená pracovat. Čas odpočinku není zahálka a nečinnost. A jen ty sama to můžeš napravit.

Všechny změny v pohybu duše, volba směru vynaloženého úsilí, stejně jako stavy nezbytné pro splnění stanovených úkolů — to vše je tvá práce. A k této práci, stejně jako k jakékoli jiné, je třeba přistupovat zodpovědně a připravovat se na ni předem.

Být nešťastná nebo šťastná — to je také tvoje volba. Být nešťastná je jednodušší, protože to nevyžaduje žádné úsilí. Žít v radosti ze služby Bohu je práce! Přináší ovoce, které nebudeš ochutnávat jen ty, ale všichni kolem tebe.

Kvůli tomu stojí za to se namáhat!

* * *

Onemocněla jsem, chytila jsem nějaký těžký virus.

Ptám se Boha:

— Jakou tabletku je lepší si vzít?

Odpověď:

— Existují vůbec pilulky proti egocentrizmu?

Ale Božští Učitelé přišli a léčili mě: Surija, Lada, Volchva a další. Ve svém těle, vyčerpaném nemocí, jsem cítila jejich Božské Teplo, Světlo a Lásku.

Surija vstoupila do anáhaty mého těla jako Sluníčko a hned bylo teplo. Sladila jsem se s Ní: já jsem sluníčko. Potom jsem jako já-sluníčko svítila paprsky do všech stran, a když záření zesílilo, nasměrovala jsem proud paprsků na bolavé místo v těle a vypálila z něj všechny temné energie nemoci.

Cítila jsem, jak se něžné a průzračné dlaně Volchvy jemně a plavně pohybují uvnitř mého těla. Vše uvnitř se naplňuje průzračností, poškozené orgány a tělesné tkáně se obnovují.

Lada přišla se slovy ze své básně: „Umyju tvé oči ranní rosou...“

A hned mi z očí potokem tekly slzy. Ona ve mně vytvářela lehkost a čistotu. Jako když starostlivá hospodyňka udržuje v domě čistotu a pořádek, tak i Lada mě obklopila Svou Péčí a Pozorností.

Děkuji a miluji vás Všechny!

* * *

Jaro přichází rychle a dny ubíhají obrovskou rychlostí!

Dnes je den naprosté lásky!

Přišli Božští Učitelé a já jsem vešla do Splynutí s Nimi.

Řekli:

— Tvá láska dozrála, je silná jako splavná řeka, která klidně a jistě nese své vody do Oceánu!

Dříve byla jako potoky stékající z hor: rychlá, prudká, neklidná a neustále se měnící, což je typické pro mládí. Ale byla také krásná: čistá, ladná, pohyblivá.

Teď je to jiné — nastal čas zralosti. A to je také překrásné!

To, co láska nezná, je stáří. Stará láska neexistuje!

Po období zralosti se pravá láska stává Věčnou!