|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Život po životě/Meditační práce Meditační prácePokračovala jsem v meditační práci na již známých místech síly, která objevil Mistr, a také jsem hledala nová místa společně s Božskými Učiteli. Satja Sáí Bába: — Meditace v této fázi tvého vývoje, to nejsou cvičení — to je život ve Mně! Přípravná cvičení jsou jen utíráním nohou na rohožce u Mých Dveří, před tím, nežli vejdeš Dovnitř. Žij veškerou úplností života! Miluj a jednej ze Mne, uč se moudrosti projevování lásky a síly, uč se být o samotě se Mnou s radostí! Takovou příležitost Já nedávám zdaleka každému oddanému. * * * Dnes je velice významný den! Pozval mě Khem a já jsem odjela do lesa! Šla jsem k Němu na Jeho pracovní prostranství. Minule se mi bez Jeho pozvání nepodařilo najít cestu k Jeho místu síly. Ale teď se přede mnou cesta doslova rozvíjela jako koberec a najít Jeho pracovní prostranství nepředstavovalo žádnou námahu. Když jsem vyšla na kopec, byla jsem uchvácena krásou výhledu, který se přede mnou otevíral: jezero dole pode mnou, kopce pokryté borovicemi a smrky, rozlehlé prostory... Velice krásné! On řekl: — Pozval jsem tě, aby ses ponořila a rozplynula v Oceánu Božského Ohně! Podívej, už nejsi ta plachá, nerozhodná, nejistá holčička. Vyrostla jsi vědomím, zesílila a Já se raduji z tvého duchovního vzrůstu! Podívej se na tu krásu kolem, — to vše jsem stvořil a udržuji Já! Ty také můžeš vytvářet krásu a živit ji svojí láskou. Jinak krása nebude žít. Ty nesmíš mít pochybnosti — ty to dokážeš! Teď je Můj Oheň průzračný, něžný, klidný, ale Já mohu být různý. Ty se tomu také musíš naučit. Váš Mistr vám s Naší pomocí dal vše nezbytné pro dosažení Dokonalosti a ještě víc než to, Vždyť se meditační techniky opakují, mění se jen objemy vědomí, jeho jemnost, a také vnější podmínky. Ale Pravda zůstává vždy neměnná! Daroval mi stav Božského Ohně, který zcela naplnil mé tělo. V mé anáhatě se rozhořel Oheň! Hořel rovnoměrně, klidně a vyzařoval teplo a lásku! Božský Oheň — až do Nebes, Pronikl tento kopec, tento les! Vlny Světelného Ohně pronikají až do mě! Přibližuji se k Němu, splývám s Ním… A rozplývám se, — v nejněžnějším Ohni shořím… A Jeho hlas zní v Tichu: Můj Oheň je Zdrojem Všeho, Živ Ho Láskou, ochraňuj Ho! Opatrně v dlaních srdce drž ten Plamen, Aby Oheň neuhasl, rozdávej Ho lidem! * * * Před dvěma dny jsem jezdila na naše severská místa síly, chtěla jsem pracovat u Ngoma, na Jeho pracovišti, kterému říkáme Velká náhorní plošina. Je to nádherné místo: rovné prostranství na kopci, mladé borovice spokojeně zakořeněné v písčité půdě a vše je prostoupeno nejjemnějším Božským Světlem-Ohněm. Ale stalo se, že jsem nedošla až na zamýšlené místo, Bůh mě zastavil na jiné náhorní plošině — Ježovoje. Je to také jedinečné místo síly, co se týče krásy i energie. Také zde na podzim roste velké množství ostružin. Zůstala jsem tam. Nejprve jsem objala Sufi (zde je její místo síly)! Kolik Něhy a Lásky je v Ní! Pomohla mi vyčistit hlavu. Pak jsem vystoupil na nejvyšší bod kopce, rozdělala oheň a pokusila se pracovat s Ohněm, ale nešlo to dobře. Natrhala jsem listí ze spadlé břízy na čaj, a když oheň vyhasl, rozhodla se jít dál na Velkou náhorní plošinu. Počasí se však začalo rychle zhoršovat: oblohu zahalily husté mraky. Začala jsem sestupovat z kopce směrem k železnici a... ocitla jsem se na místě síly Admirála Nachimova. Okamžitě jsem Ho poznala, i když jsem toto místo hledala už loni v létě a nemohl jsem ho najít. A tady, to je On! Přímo tady, vedle mě. Nachimov řekl: — Své námořníky jsem měl velmi rád a staral jsem se o ně jako o své děti. Nemohl jsem jinak. Byl to úžasný stav — naprostý pocit, že jsem na kapitánském můstku lodi uprostřed nekonečného Oceánu! Klid, intenzivní Něha, pronikající až do hlubin duše. Zdá se, že On na mě čekal, a já jsem nemohla a ani nechtěla jít jinam. Zůstala jsem, abych s Ním pracovala. * * * Odjela jsem do lesa, chtěla jsem pracovat na Velké plošině, ale Bůh poručil jinak: trochu pršelo, a tak jsem se vydala na nejbližší místo síly k Iglovi do smrkového lesa. Igl: — Rozplyň se ve Mně! Ať oči fyzického těla hledí na hmotnou úroveň, ale oči duše ať se dívají do Mých Hlubin! Ponoř sebe-vědomí do Mých Hlubin, pociť svou hlavu, skloň se a podívej se jakoby dovnitř své duše. Nikdy nelituj toho, co bylo a odešlo. Nová etapa života je novou příležitostí k růstu a rozvoji duše. Raduj se z každé takové příležitosti stát se lepší a bližší ke Mně. Učinila jsem tento pohyb svým vědomím... Ukázalo se, že je to zajímavé! Jako bych se vylíhla z jedné ze svých skořápek a zrodila se v nové kvalitě: jemnější a objemnější. Je to jako vylíhnutí motýla z housenky. * * * Na místě síly Volchvy a Dmitrije. Volchva ukazoval božský oheň, který žhne a uzdravuje tělo. Řekla: Nekonečné jsou Hlubiny Ohně! Nemají konce, ani kraje — nehledej je. Prostě se vlij svou láskou do Mně! Pociť Podstatu Mého Ohně! A v Proudu Ohně se očistíš, Staneš se čistou, průzračnou duší. Vše, co nejsem Já, shoří! A ty — Splyneš se Mnou! * * * Dnes má cesta vedla k Ježíšovu místu síly ve městě. Řekl mi: — Vektor vědomí musí nyní směřovat ode Mne do Stvoření. Vstup do Příbytku Stvořitele a úplné Splynutí se Mnou, s Jednotným My, by již nemělo být obtížné: jednou — a je to — jsi ve Mně, ve Splynutí! Není důležité, jestli jsi ve stavu Božského ohně, Slunce Boha nebo Průzračného Klidu, všechno to jsem Já! Musíš se naučit snadno přecházet z jednoho stavu do druhého. Konkrétních technik, jak to zvládnout, jsem vám dal mnoho a mnoho vám jich ještě dám! Odvaž se a dosáhneš Mě! Amen! * * * Pracovaly jsme s Aničkou na městských místech síly. Zašly jsme i ke Karlu Rossi*. On nám nejprve ukázal stav anáhaty těla otevřené dokořán, dopředu i dozadu. Ukázalo se, že je to chodba, průchod spojující anáhatu těla s Anáhatou Absolutna. A skrze anahátu těla je možné vyzařovat Světlo-Lásku Stvořitele do okolního světa. Řekl: — Anáhata těla by měla být vždy otevřená, jako dokořán otevřené dveře do Božského Světa na jedné straně a do hmotného světa na straně druhé. A pak skrze ni proudí do Stvoření Proud Lásky Stvořitele! Udržuj tento kanál, který tě spojuje se Mnou, čistý. Můžeš tak učinit svůj život jasným, zajímavým a pomáhat ostatním lidem, aby Mě poznali. Pokračuj ve studiu, poznávání Mne a Mého Stvoření, protože je toho tolik, co jsi se ještě nenaučila, nepoznala. Nakaž ostatní lidi touhou poznat Mě. Ať se také chtějí dotknout Mé Lásky! Dále nám ukázal, jak s pomocí obrazu pyramidy lze účinně očistit fyzické tělo a naplnit ho Božskou Energií. Když jsme se vrátily domů, přišli Baján a Ódin. Ponořili nás do stavu Božské Síly. Baján — podobný mohutné, klidné, majestátní řece dobra, která silně a jistě teče, a nese v sobě Sílu Dobra, nezranitelnost a neotřesitelnost vůči vnějším vlivům. Ódin — Velikost a Moc mořských hlubin, Klid Lásky, nepřipoutanost a nezávislost na všem vnějším. * * * Jela jsem na místo síly Kartagéna a prošla jsem na břeh zálivu k Adlerovi. Bylo mrazivo, ale všechno zářilo a jiskřilo v paprscích zimního sluníčka — nádhera! On ukazoval meditaci: Slunce Boha nahoře se spojuje se Sluncem Boha dole trubkou-tunelem, uvnitř kterého se nachází tělo. Trubka může být velmi široká, a pak Božský Oheň, vycházející z Hlubin, snadno naplní celé tělo. * * * Pracovaly jsme společně s Aničkou na nových místech síly. Nejprve jsme šly na místo síly Ódina. Samotné místo je úchvatně krásné: na vyvýšenině, která byla po vichřici vyklizena, zůstaly roztroušené vysoké borovice. Vzniká tam pocit nekonečného prostoru, kde vrcholky borovic sahají až k nebi... Nekonečnost ve všech směrech... Ódin, jako vždy, Silný a zároveň Něžný. Ukázal Svou Podobu poněkud neobvykle: tvář zralého muže středního věku. Vyzařuje Sílu, Svobodu, Klid a Lásku. Čekal na nás a daroval nám Sám Sebe v celé Své úplnosti! Poté jsme pokračovaly k Adlerovi, na Jeho pracoviště v nádherném borovém lese. Dal mi plně pocítit a prodchnout se stavem splynutí, sjednocení se vším kolem, s Ním: já neexistuji — existuje pouze On! Zde stav vnitřního Ticha vzniká zcela přirozeně, samozřejmě pokud člověk zůstává vědomím ve svém duchovním srdci. Dochází k převrácení vědomí v ne-já, to znamená, že všechno kolem existuje, ale já jako individualita ne. A to se neděje v rovině, ale v objemu: centrum, kde jsem se cítila — neexistuje — existuje všechno kolem — a to jsem já. Jako totální reciprocita*, jen ve velmi velkém objemu Adlera. Úplné vymazání hranic individuality!!! * * * Stávalo se i to, že jsem se snažila a snažila, ale meditace byla na nule... Kartagén: — Proč se snažíš prolomit zamčené dveře?! Není lepší počkat, až se dveře znovu otevřou? Pracuj v jiných oblastech: etické, intelektuální a ve sloužení. Vypadá to, že je třeba začít znovu od začátku... Bůh ode mě chce úplnou vnitřní přeměnu, abych mohla postoupit na další stupeň duchovního vývoje. Silně mě to táhne k vodním plochám. Jela jsem na pobřeží k Apoštolu Ondřejovi a zeptala se: — Jak mám teď nejlépe uspořádat svůj život? — Ve všem se opírej pouze o Mě — to je základní postulát! A uč se, uč se, uč se ode Mě být Mnou! To je prozatím vše! * * * Pracovaly jsme s Aničkou na městských místech síly. Kouzelný den! Nejprve nám Pýthagorás daroval Božský stav, zjevujíc Se jako obrovská Pyramida Světla. Ponořily jsme těla do Pyramidy a očistily je, naplňujíc je Ohněm Pýthagora! Poté se k Pýthagorovi připojili Jeho Učedníci, přišel také Ježíš se Svými Učedníky a Mnozí naši Božští Přátelé. Dali nám pocítit a setrvat ve stavu třetí etapy centrování: kdy dochází k úplnému Splynutí s Tvůrcem v Jeho Příbytku a centrum sebeuvědomění se tam přesouvá. Anáhatu těla lze spojit s Anáhatou Absolutna. Na místě těla se vytvoří jakoby otvor do Hlubin, skrze který Se Stvořitel z Prvotních Hlubin projevuje v hmotném světě. * * * Jely jsme spolu s Aničkou na naše severská místa síly. Pozval nás Simeon Nový Bohoslovec na Své pracoviště. Začal nás učit být Tichem, řekl: — Poslouchej! Poslouchej Mé kroky! Poslouchej Má slova! Nepřetržitostí života Já s tebou mluvím! Tichem a Klidem Já s tebou mluvím! Radostí a blažeností Já s tebou mluvím! Zkouškami a překážkami Já s tebou mluvím! Dále On vytvořil stav Ticha Života Boha. Ticho — pojímá do Sebe všechny zvuky a umožňuje jim se projevovat. Bůh podporuje absolutní Ticho, aby se Stvoření mohlo úspěšně rozvíjet. Chceš být Bohem — staň se tedy také Tichem! Po práci jsme unavení odpočívali na kopci a čekali na příměstský vlak. Adler řekl: — Neslaďujte se s únavou těla. Tím se stává ještě více znatelnou. Zůstaňte v Průzračném Tichu a Klidu, pak se tělo rychle zotaví. * * * Jaro je v našich končinách nejvhodnějším obdobím pro meditační práci! Vyšla jsem pracovat na pole blízko domu, na volné prostranství. Šla jsem po cestičce mezi poli bez zvláštních nadějí na meditační průlom. A najednou... jsem pocítila, jak se moje vědomí mění v křídla! A pak — let! Bůh mi dal Křídla! Meditace Křídla: — Pociť za zády složená křídla. Začni je roztahovat a připrav se na vzlet. Tak, křídla jsou roztažená a... ty se můžeš se odtrhnout od těla. Nejprve je třeba se plně uvolnit v prostoru, rozlít se duchovním srdcem, pocítit čistotu a svobodu prostoru. Jsi obrovský pták! Tvá křídla jsou také obrovská! Drží tě nad zemí lehce a jistě. Křídla jsou součástí tebe, vyrůstají z duchovního srdce a jsou s ním jedno. Můžete se vznášet jako orel na obloze. Poté složit křídla a z výšky, podle vektoru škály multidimenzionality*, spadnout do Hlubiny, jak daleko vám to dovolí pocit ponoření. V Hlubinách nacházíme vzestupný Proud a vzlétáme vzhůru, roztahujeme křídla s tímto Proudem Lásky a Síly do Nebes nad planetou. Vznášíme se v prostoru Světla, objímáme křídly a hladíme vše. Uvnitř tebe je tělo — je malé. Vstupujeme do něj zezadu zdola špičkami obrovských křídel a jedním pohybem z něj vymetáme vše zbytečné, hustší. Hmota těla je průzračná a čistá, už nepřitahuje vědomí k tělu... Svoboda! Je tu jen Světlo, Svoboda a prostor naplněný Láskou, Životem, Radostí! Bylo to zázračné! Proměnila jsem se v obrovská silná Křídla a mohla jsem ovládat každé pírko, jako pták v letu! Dary Stvořitele jsou skutečně neocenitelné! Děkuji!
|
| ||||||||
|
| |||||||||