Z besed s Božskými Učiteli/Endless

Endless

V minulém roce jsme se setkali s Pánem jednoho z nejkrásnějších nových míst síly na břehu Atlantického oceánu. Nazval Sám Sebe — Nekonečný nebo anglicky Endless.

Obvykle Se projevuje jako Oceánská Nesmírnost s Něžně průzračným nebo intenzivnějším Zářením. On Sám je jako plynulý pomalý dech Oceánu. Ne Atlantického, ale Oceánu Prvotního Božského Vědomí. On je Součástí Toho Oceánu.

Zeptali jsme se:

— To je Tvé místo síly?

— Ano i ne… Zvykejte si na Moji Nesmírnou Podstatu!

Na tomto místě se Mi líbí. Nejsou tu téměř žádné formy. Jen Oceán, písek a obloha…

… Miluji nezformovanou Nesmírnost Hlubin. S povrchovou vrstvou Oceánu Svou Podobou téměř nejsem spojen. Nerad na Sebe beru formy, podobné lidským, i když jsou ze Světla a skutečně obrovské. Takto žiji! Jmen a forem je spousta, ale za nimi je Nekonečný Jednotný! Všechny vás zvu do Sebe, do Hlubin! A vůbec není nutné čekat na okamžik, kdy se vaše těla znovu a znovu ocitnou na tomto překrásném břehu.

On Ukazuje, jak se do Něho lze ponořit jako do Božského Oceánu plaveckými tempy rukou vědomí, rukou duchovního srdce, (toho srdce) které se s každým tempem rozšiřuje a rozpouští. Ponořovat se musí až do té doby, dokud se ten, kdo se ponořuje, a Ten, Kdo noří do Sebe a rozpouští v Sobě, — nestanou Jednotným Celkem!

… Ohromné oceánské vlny, valící se jedna za druhou na písčitý břeh, nám pomáhají pocítit to, jak Veliký Božský Oceán rozmývá naše pociťování se jako oddělených jednotlivců a vtahuje nás stále hlouběji — do Klidu Svého Bytí v neuvěřitelných Hlubinách.

… O rok později Endless přece jen trochu poodhalil roušku příběhu Svého posledního vtělení.

Na chvíli ukázal svou obrovskou průzračnou Tvář nad hladinou Božského Oceánu. Zdálo se, že vrstvy Zářivého Bráhmanického Světla nad povrchem Země splývají jako světlé roucho přes Jeho Paže a objímají povrch planety. Jedna z Jeho Obrovských Rukou se nacházela kdesi pod středem Atlantského Oceánu a druhá pod celým Středozemním mořem. Jeho oči hleděly do Těch Hlubin, kde se v Příbytku Stvořitele nacházelo Jeho Nekonečné Srdce.

Řekl o Sobě jen velmi málo:

— Naposledy jsem měl hmotné tělo v době rozkvětu civilizace Atlantidy. Tehdy byla atlantská sídla po celé planetě, nejen na Atlantickém kontinentu. Podporoval jsem duchovní rozvoj na územích kolem moře, které se dnes nazývá Středozemní. Sever dnešní Afriky, jih Evropy a všechny ostrovy uvnitř tohoto území byly sférou Mého působení.

Má učednice a dcera Lucia, Princezna Jezera, jak ji nazýváte, vám o Mně poví něco víc. Všechny vás nyní zvu, abyste se ponořili do mlčenlivosti Božské Lásky a poznávali Mě!

(Zapsáno Annou Zubkovou

v říjnu 2023)