English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
O Nirodhi a Cestě k jejímu dosažení
 

O Nirodhi a Cestě k jejímu dosažení

Vladimir Antonov


Z ruského originálu přeložila
Jiřina Broučková

© Vladimir Antonov, 2016.




Co je to stav Nirodhi, o kterém mluvil Gautama Buddha?

Výrazem Nirodhi je označováno plynulé a řízené mizení individuality; při čemž dochází k jejímu splynutí s Prvotním Vědomím v tom či onom Jeho Projevu.

Jak tomu rozumět?

Udělejme nebo si alespoň představme následující:

Stojím s roztaženýma rukama po krk v teplé vodě velké vodní nádrže za tichého harmonického počasí. Pociťuji — za účasti rukou duše, vědomí — vodu ze všech stran těla na co možná největší vzdálenost. Dosahuji toho, že teď pociťuji jen živel (tattvu) vody, tělo mizí z vnímání. To je stav «ne-já», tj. — zatím — jen jakýsi model stavu Nirodhi.

Ale stav Nirodhi nemůže být poznán jinak, nežli prostřednictvím rozvinutí sama sebe jako duchovního srdce [5-7,9-18 a další.].

A navíc, abychom nepoznali jen pouhý model Nirodhi, ale ten opravdový Stav, potřebujeme předchozí praktické poznání mnohorozměrnosti Absolutna, hlavně Jeho nejjemnějších vrstev.

«Já nejsem, je jenom On» — tak se dosahuje stav Splynutí s Bohem v Aspektech Prvotního Vědomí nebo Bráhmana=Svatého Ducha [15], Vlévání do Něho, a poté — Srůstání s Ním. Ale, opakuji, že podmínkou úspěchu je dosažení potřebné úrovně zjemnělosti vědomí [12 a další.].

Jestliže proběhlo úplné Splynutí s Prvotním Vědomím nebo Bráhmanem, pak poznáváme Jednotné My — Jednotu s ostatními Nejvyššími Představiteli Prvotního Vědomí. To je jedna z nejvyšších variant Nirvány.

Jednotné My můžeme zkusit vnímat nejen jako «ne-já», ale i jako «Všeobecné Já».

Všechny takové stavy jsou umožněny jen tomu člověku, který se rozvinul jako duchovní srdce a plnohodnotně si osvojil jeho hlavní funkci — způsobilost k lásce.

* * *

Nejprve se musíme učit milovat — ve vzájemných vztazích s lidmi a druhými bytostmi tj. s druhými dušemi. A dále se pak můžeme učit milovat Vyšší Duše!

Můžeme Je objímat tak, jako jsme rukama lásky objímali milované lidi! Ale teď jsou naše ruce ohromné! A naši Božští Přátelé jsou také ohromní! A navíc, Oni se skládají z Nejvyšší Něžnosti, Nejvyšší Laskavosti, Nejvyšší Péče, Nejvyšší Síly a Moudrosti.

Láska v Objetích s Nimi je ta nejblaženější ze všech možných variací lásky!

Láska-Něžnost! Láska- Mazlení! Láska-Péče!…

Jiná možnost, jak splynout s Bohem, kromě splynutí prostřednictvím lásky neexistuje!

* * *

Můžeme se stát Oceánem prvotního Vědomí. Nebo můžeme být ve stavu Nejvyšší Lásky s Jeho konkrétními Představiteli. Také můžeme obejmout velice mnoho z Nich — všechny najednou a pocítit, že Jednotné My Svatých Duchů=Bódhisattvů je rovno mému novému «Já».

… K tomu abychom se v tomto stavu udrželi dostatečně dlouho, stejně tak, jako i v jakýchkoli dalších vyšších stavech, musíme nezbytně pociťovat svoje ruce.

Co to je za ruce v uvedeném případě?

Každý, kdo dosáhl takovýchto meditačních schopností, může mít spoustu takových rukou, skládajících se ze Světla-Něžnosti! Můžeme se jimi dotýkat jakýchkoli částí Jednotného My i Stvoření! A — přesně právě tak — se můžeme dotýkat i jakékoli individuální duše: nevtělené i vtělené.

Ale důraz je třeba klást na upevnění se ve stavu Jednotného My. K tomu si můžeme vytvořit velmi mnoho takových svých rukou lásky, kterými se velice něžně dotýkáme konkrétně Svatých Duchů=Bódhisattvů — a objímáme se, splýváme s Nimi!

Ale kde je moje tělo? Nic viditelného — dokonce i pro jasnovidnost — teď z něho nezůstalo, nevidím z něj ani sebenepatrnější skvrnky! Úplná Průzračnost! Tak můžeme léčit naše těla ze všech ještě zbylých nemocí.

… A jestli se náhle meditace ztrácí kvůli únavě — pak můžeme jen prostě objímat, milovat a děkovat Těm, Kdo nám pomáhali v jejím osvojení. Můžeme si jednoduše najít jakéhokoli známého nevtěleného Božského Učitele, povídat si s Ním, pokládat mu otázky, dostávat odpovědi. Nebo se můžeme rozplývat ve Sjednocení s každým z Nich nebo s Nimi se všemi najednou.

A jestliže někdo už ovládá i metody vcházení do Turijního stavu Boha, to znamená, do Jeho Klidu, — pak si může v tomto Jeho stavu odpočinout [15].

* * *

Duše, která se vtěluje do světa hmoty, přirozeně s hmotou «srůstá».

Ale završení osobní Evoluce, nejvyšší finální bod dosažitelný v lidském těle je, kromě srůstání s Jednotným My, ještě i Zbožstvění těla.

To znamená, že všechny energie, které se nacházejí uvnitř těla, včetně těch, které jsou přeměněny v pevnou hmotu, musejí být srostlé s Jednotným My. A pak — po završení takové práce — se tělo stává Božským, Nesmrtelným a schopným mizet a znovu se objevovat podle Vůle Jednotného My. Takovou schopnost projevovali Ježíš Kristus a někteří další Božští Učitelé [11-12,31-32].

* * *

Vzpomněl jsem si na jednu scénu z filmu, kde se otec mladíka rozhodl, že si promluví s jeho dívkou o tom, nakolik vážné úmysly má s jeho synem.

Ptá se jí:

— Pověz: jak miluješ mého syna?

— Velice ho miluji!

— A tohohle — také velice miluješ? A tohoto?…

— Ano, já VELICE miluji všechny, kdo se nacházejí v mých objetích!

… Tady je nad čím se zamyslet.

Někdo třeba může při těchto slovech pocítit škodolibou radost a přidat všelijaké hanlivé přívlastky, pocítit se nadřazeně, nenávistně… Tak se někteří lidé, tj. milovníci takových emocí, programují do pekla. [13]

Ale pravda v tom je taková: je třeba se učit milovat — všechny!

Ale, pochopitelně, — je třeba milovat adekvátně: ne všechny stejně a — se zvážením následků.

Nám známí Svatí Duchové — Sulija, Vlaštovka, Marie Magdaléna [11] a nejen Ony — dorostly do Božskosti právě takovou intenzitou Svojí lásky! Tato vysoce intenzívní láska se snadno dokáže sdružovat s Tvořivým Božským Ohněm — na rozdíl od stejnoměrné, měkké a klidné Lásky, která je také překrásná!

Naše emocionální láska může být různá: buď — hluboký něžný klid, nebo — měkká mazlivá něžnost, podobná světlu právě vycházejícího sluníčka, nebo — intenzívní ohnivé dávání sama sebe [9,11]. Všechny tyto stavy mohou projevovat — třebaže projevené v různé míře intenzity — jak duchovně rostoucí lidé, tak i Svatí Duchové= Bódhisattvové.

Co je základem jakýchkoli opravdových emocí lásky? Není to chtění pro sebe, není to zištná vášeň! Ale — pomoc druhým!

«Chci svojí láskou zaplavit, vyléčit, přeměnit, pomoci ze všech sil!»

Síla takové lásky je zpočátku zaměřena na všechny dobré bytosti, včetně lidí. A potom — když už je rozvinutá — i na Boha!

… Každý z Dosáhnuvších může přecházet z jednoho zmiňovaného stavu Lásky do druhého. Ale Každý nebo Každá má některý z těchto stavů více oblíben.

* * *

My můžeme dosáhnout toho, že budeme žít a duchovně se rozvíjet v sattvě světa hmoty.

Ale ještě prospěšnější bude naučit se pobývat ve společnosti Svatých Duchů=Bódhisattvů, naučit se žít mezi Nimi — ještě za života těla. Vždyť takový život umožňuje učit se u Nich tím nejlepším způsobem!

* * *

Ale… je tu problém ve způsobilosti lidí k pochopení.

Byl takový případ. Jedna lékařka začala přemýšlet: «Co když má Vladimír pravdu, a Bůh doopravdy existuje? Co když i můj zesnulý manžel je živý, a ne mrtvý?».

Bylo to večer v jejím pokoji ve čtvrtém podlaží městského domu.

A náhle… se ozvalo zaklepání na okno zvenku! A ještě se několikrát opakovalo! Bylo to docela zřetelné zaklepání, jako by jí nějaký vtělený člověk klepal na okno, aby na sebe obrátil pozornost.

A ona pochopila: tohle bylo potvrzení od Boha o Jeho existenci. Ale také — toho, že individuální život nekončí se smrtí těla.

Ona mi o tom všem vyprávěla. Výborně! Udělala mi radost!

Ale v kontextu toho našeho rozhovoru je důležitější něco jiného.

Vyvstal před ní nový problém: jak se ten, kdo klepal, dostal ven za okno ve čtvrtém podlaží?! Po čtyřech doma prozkoumávala škvíry pod všemi dveřmi, aby přišla na to, jak by duch, který by jakoby vystoupil po schodech, mohl projít do chodby bytu, dostat se k ní do pokoje a potom zaklepat… zvenku. A, třebaže jsem jí vysvětloval, že hmota přece není pro ducha žádná překážka, že ji snadno prostupuje, ona… to stejně nedokázala rozumem pochopit…

To je tedy úroveň rozvinutí intelektu! Mohl by takový intelekt pochopit skutečnost existence Živého Boha, osvojit si spolupráci s Ním, Splynutí a Srůstání s Jednotným My? Ne!

Ona, člověk s vyšším vzděláním, lékařka a ne už mladá, se ocitla úplně bezradná před takovým, pro její rozum neřešitelným problémem!

A převážná většina lidí, kteří nás obklopují, se přece nachází na stejné nebo na mnohem nižších stádiích intelektuálního rozvoje!

Bůh mi tehdy ukázal tento velice důležitý příklad (který jsem vám právě vyprávěl) k tomuto tématu — a já vám ho předávám. Jestliže člověk slušně vypadá, říká ta správná slova, a má okouzlující zevnějšek — pak to ještě vůbec neznamená, že může pochopit Boha [18]. Takoví lidé se obvykle «přilepují» k lídrům těch či oněch sekt, kteří jsou okázale oblečeni, mluví «důležitými» hlasy, straší a vyhrožují…

Stalo se mi, že jsem se setkal s dospělými lidmi, kteří se bojí… jezdit metrem! Protože je «pod zemí», a tam je peklo!…

A zkuste jim říci, že se musejí konkrétně naučit spouštět se vědomím pod povrch Země, prostoupit celou planetou, a ocitnout se na její druhé straně…

«Jaká hrůza! — budou vykřikovat. — Tohle je učení od ďábla: vždyť by se měli v pekle nabíjet energií, aby potom mohli tvořit zlo na zemi!»

Rozumný člověk se takovým absurditám jen diví a diví. Ale nedá se nic dělat: intelekty v procesu evoluce duší zrají pomalu…

* * *

Jestliže někoho skutečně milujeme — pečujeme o něho. Protože v tom případě s ním cítíme: vyciťujeme jeho emoce a přání.

A rozvíjející se intelekt nám umožňuje odlišovat opravdové potřeby toho člověka — od falešných. A my mu pomáháme — tím či oním způsobem — v závislosti na tom.

Potom se naučíme stavět zájmy druhého nad svoje vlastní zájmy. Dochází k tomu především na úrovni emocí. Tak si osvojujeme princip: «milovat druhého víc, nežli sebe».

Ve výsledku se vytvářejí kompletní zpětné vazby na úrovni duší.

A potom se podobné zpětné vazby formují mezi duchovním praktikantem — a Bohem.

A to nám umožňuje osvojovat si i takové stupně rozvoje, jako jsou ty, které byly zmíněny v tomto článku.

Doporučená literatura

  1. Акинфиев И.Я. — Вегетарианство с биологической точки зрения. Екатеринослав, 1914.
  2. Антонов В.В. — Бог говорит. Учебник религии. «Полюс», СПб, 2002.
  3. Антонов В.В. (ред.) — Духовное сердце: Путь к Творцу (стихи-медитации и Откровения). «New Atlanteans», 2007.
  4. Антонов В.В. — Дао-Дэ-Цзин. «New Atlanteans», 2008.
  5. Антонов В.В. — Духовное сердце — Религия Единства. «New Atlanteans», 2008.
  6. Антонов В.В. — Как познаётся Бог. Автобиография учёного, изучавшего Бога. «New Atlanteans», 2008.
  7. Антонов В.В. (ред.) — Как познаётся Бог. Книга 2. Автобиографии учеников Бога. «New Atlanteans», 2008.
  8. Антонов В.В. — Сексология: развитие и регуляция половой системы. «New Atlanteans», 2008.

Vladimir Antonov — Sexuologie. Vývoj a regulace pohlavního systému. «Brněnská OÁZA», Brno, 1993.

9. Антонов В.В. — Лесные лекции о Высшей Йоге. «New Atlanteans», 2008.

10. Антонов В.В. (ред.) — Духовная работа с детьми. «New Atlanteans», 2008.

11. Антонов В.В. (ред.) — Классика духовной философии и современность. «New Atlanteans», 2008.

12. Антонов В.В. — Экопсихология. «New Atlanteans», 2008.

Vladimir Antonov — Ekopsychologie. «New Atlanteans», 2012.

13. Антонов В.В. — Учение Иисуса Христа о нашем смысле жизни и как его реализовать. «New Atlanteans», 2013.

Vladimir Antonov — Původní Učení Ježíše Krista. «New Atlanteans», 2013.

14. Антонов В.В. — Жизнь для Бога. «New Atlanteans», 2014.

15. Антонов В.В. — Анатомия Бога. «New Atlanteans», 2014.

Vladimir Antonov — Anatomie Boha. «New Atlanteans», 2011.

16. Антонов В.В. — «Пузыри восприятия». «New Atlanteans», 2014.

17. Антонов В.В. — Богоцентризм. «New Atlanteans», 2015.

18. Антонов В.В. — Понять Бога. «New Atlanteans», 2016.

19. Гармония через вегетарианство. СПб, «Об-во ведической культуры», 1996.

20. Зубкова А.Б. — Божественные Притчи. «New Atlanteans», 2008.

Anna Zubková — Božská podobenství. «New Atlanteans», 2011.

21. Зубкова А.Б. — Божественные сказы земель славянских. «New Atlanteans», 2013.

22. Зубкова А.Б. — Диалоги с Пифагором. «New Atlanteans», 2008.

23. Зубкова А.Б. — Добрыня — Былины. «New Atlanteans», 2008.

Anna Zubková — Dobryňa. Byliny. «New Atlanteans», 2011.

24. Зубкова А.Б. — Книга Родившихся в Свете. Откровения Божественных Атлантов. «New Atlanteans», 2008.

25. Зубкова А.Б. — Притчи Лао-Цзы. «New Atlanteans», 2011.

26. Зубкова А.Б. — Притчи о старце Зосиме. «New Atlanteans», 2013.

Anna Zubková — Podobenství o starci Zosimovi. «New Atlanteans», 2013.

27. Зубкова А.Б. — Сказание о князе Дмитрии и Волхве. «New Atlanteans», 2013.

Anna Zubková — Pověst o knížeti Dmitriji a Volchvě.

28. Зубкова А.Б. — Сказка о царевне Несмеяне и Иване. «New Atlanteans», 2007.

29. Зубкова А.Б. — Суфийские притчи. «New Atlanteans», 2014.

30. Зубкова А.Б. — Уроки Пифагора. «New Atlanteans», 2015.

31. Сполдинг Б. — Жизнь и Учение Мастеров Дальнего Востока. «София», 2007.

32. Татьяна М. — Изнанка мира материи. «New Atlanteans», 2012.

Taťana M. — Rub světa hmoty (eseje o tom, čeho jsem se skutečně zúčastnila) «New Atlanteans», 2013.

33. Тёплый А.В. (сост.) — Книга Воина Духа. «New Atlanteans», 2008.

Anton Tjoplyj — Kniha Vojína Ducha. «New Atlanteans», 2008.

 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt