English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
Dharma, Dharmakája, Nirodhi, Nirvána
 

Anatomie Boha/Dharma, Dharmakája, Nirodhi, Nirvána


Dharma, Dharmakája, Nirodhi, Nirvána

Termín dharma má dva shodné významy: zákon bytí a předurčení.

O dharmě můžeme mluvit jako o osobním předurčení konkrétního člověka, i jako o Všeobecném Věčném Zákoně Evoluce a našeho bytí (Sanatana Dharma v sanskrtu). Je samozřejmé, že plnohodnotně pochopit individuální dharmu je možné jenom na základě pochopení dharmy všeobecné. Proto teď v krátkosti prozkoumáme základy znalostí o Sanatana Dharmě.

V neohraničeném vesmírném prostoru existuje Jednotná Makrobytost, nazývaná Absolutnem. Je mnohorozměrná, to znamená, že existuje současně v několika prostorových dimenzích, nazývaných v sanskrtu loky, nebo řecky eony.

Jeho hlavní Podstatou je Prvotní Vědomí, Které lidé označují — v různých jazycích — také jako Išvaru, Tvůrce, Alláha, Tao, Boha Otce atd. Prvotní Vědomí je «Srdcem Absolutna» — to znamená Hlavní Částí Absolutna. Ono existuje v nejvyšší, nejjemnější prostorové dimenzi, kterou také nazývají Příbytkem Tvůrce.

Absolutno se nachází v nepřetržitém procesu Svého dalšího rozvoje, v neustálém evolučním vývoji.

Právě kvůli tomu Prvotní Vědomí vytváří ze zásob protomaterie (protoprakriti), které existují ve vesmíru, ostrůvky materiálního světa (prakriti). Na tyto ostrůvky usidluje — kvůli jejich rozvoji — počátky individuálních duší, které tam procházejí stupni růstu v postupně stále složitějších materiálních tělech různých biologických druhů: od nejjednodušších a nejmenších — přes stádia vtělení do rostlinných a živočišných těl — až ke vtělením do těl lidských.

Smysl toho všeho spočívá v tom, aby se ty individuální duše rozvinuly do té úrovně, aby se staly hodnými vlít se do Prvotního Vědomí a obohatit ho samy sebou. A je samozřejmé, že něco takového se stává možným právě jen po mnohých úspěšných lidských vtěleních.

Prvotní Vědomí je Jednota Množství Dosáhnuvších Jej. Přičemž tento proces doplňování Prvotního Vědomí pokračuje věčně. Probíhá i v současnosti.*

Podotýkám, že na každé planetě, obydlené vtělenými bytostmi, probíhají dva souběžné procesy evoluce: a) evoluce organických těl, používaných pro vtělování duší do nich, a b) evoluce vtělených duší. Přičemž oba tyto procesy jsou řízeny Prvotním Vědomím — prostřednictvím zastupujících Ho Svatých Duchů.

Rychlost evolučního vývoje v lidském stádiu rozvoje je ve značné míře určována samotným konkrétním člověkem. Každému z nás, lidí, je poskytnuta svoboda vůle — právo výběru svojí cesty: k Dokonalosti Prvotního Vědomí, nebo na opačnou stranu, k peklu — «smetišti» Evolučního Procesu.

Ale jak se máme do tohoto Evolučního Procesu co nejúspěšněji «zapsat»?

Tuto otázku můžeme zformulovat i jinak, aby se odpověď stala více zjevnou: jak se máme stát Dokonalými, z čeho se skládá Dokonalost?

Prozkoumejme: jakými vlastnostmi disponuje Etalon (Vzor) Dokonalosti — Prvotní Vědomí?

Ono je mezně jemná (jako protiváha hrubosti) forma vědomí a Ono je ohromné!

Proto musíme začít tím, abychom se naučili žít v jemných a nejjemnějších emocionálních stavech. Vždyť emoce — to také jsou naše stavy jako individuálních vědomí (duší)!

Pokud si během života na Zemi přivykneme na jemné emoce, ocitneme se po opuštění těl mezi samými takovými dušemi, přičemž, minimálně, v ráji.

Pokud si ale přivykneme na pobyt v emocionální hrubosti, programujeme se do pekla — pro život také mezi sobě podobnými.

Ale náš konečný cíl je — usídlit se v Příbytku prvotního Vědomí v nekonečných Objetích Vzájemného Splynutí s ostatními Svatými Duchy. Takovým způsobem Je nejen doplňujeme tím nejlepším, co jsme v sobě nahromadili, ale také získáváme možnost pomáhat druhým bytostem v evolučním vývoji z pozice vlastní Vyšší Dokonalosti.

Abychom si my, lidé, snadněji osvojovali zjemnělost vědomí, byly nám Představiteli Prvotního Vědomí oznámeny patřičné principy života, nazývané přikázání. V nich se také nacházejí doporučení žít bez záporných emocí (podrobněji o tom — v [2,8-10,13-18,21]). Nejúplnější výčet takových přikázání nám byl poskytnut prostřednictvím Ježíše Krista a Satja Sai. Podotýkám také, že plnohodnotné osvojení uvedených principů není možné bez ovládnutí techniky psychické autoregulace [9].*

Je také nutné pochopit, že rozhodujícím faktorem na Cestě k Dokonalosti je úroveň intelektuálního rozvoje konkrétního člověka. Vždyť bez ní není ani možné obsáhnout podstatu Vesmírného Evolučního Procesu a dokonce ani pochopit smysl konkrétních Božských přikázání!

Ve spojitosti s řečeným uvidíme i příčinu vzniku tak početných náboženských zvráceností, dominujících na naší planetě. K nim je možné přiřadit i «bohotvorbu», i podřizování věřících různým údajně náboženským «pravidlům»: jaký oděv se sluší nosit, jaké stereotypní modlitby nahlas číst, jaké «náboženské» pohyby těla se sluší provádět atd. A tohle všechno častokrát zaměňuje a vytěsňuje opravdová úsilí o zdokonalování sama sebe!

Intelektuální rozvoj — to je ten aspekt zdokonalování, který probíhá nejpomaleji a nejobtížněji, ve srovnání s aspektem silovým a s aspekty emocionálními. A je nutné chápat, že lidi, kteří mají v intelektuálním směru daleko k Dokonalosti, není radno zapojovat do složitých metodik práce na rozvíjení vědomí. To se vztahuje, v první řadě, na lidi mladé — jak ontogeneticky (tj. v mezích daného vtělení), tak psychogeneticky (tj. na cestě evoluce dané konkrétní duše) [5-11].

Přitom je nutné brát v úvahu, že jedním z parametrů hodnocení intelektuální části člověka je tvůrčí schopnost rozumu.

Co je tedy nutné dělat pro to, abychom maximálně efektivně rozvíjeli svůj intelekt? Odpověď je jednoduchá: učit se všechno to, co se nám může hodit na duchovní Cestě! Patří sem znalosti z medicíny, biologie, filozofie, etnografie, různých druhů umění, geologie, fyziky atd.

* * *

Dharmakája — to je «tělo Cesty». V tomto případě nemluvíme o našich obvyklých materiálních tělech, ale o vypěstování nových nemateriálních těl z energií individuálních vědomí — abychom v nich překonali Cestu ze stavu «obyčejného» člověka — k duchovní Dokonalosti a Splynutí s Prvotním Vědomím.

Duše (v obecném chápání) se v sanskrtu označuje slovem dživa.

Ale existuje i jiné slovo: buddhi, používané pro označování duše, rozvíjené metodami buddhijógy. Vidíme také, že stejný slovní základ, jako buddhi, má i termín Buddha. Označují jím Toho, Kdo dosáhl Dokonalosti prostřednictvím buddhijógy. Dá se říci, že buddhijóga (o které, mimochodem, mluvil právě Krišna v Bhagavadgítě [8,11] — to také je souhrn poznatků a metod rozvoje dharmakáji. Ale samotné slovo dharmakája je úplným nebo neúplným synonymem (v závislosti na tom, jaký smysl přikládají tomu termínu v těch nebo jiných duchovních školách) — slova buddhi.

Jaká je metodologie buddhijógy? Počáteční osnovou této metodologie je rozvíjení duchovního srdce — energostruktury, formující se zpočátku v čakře anáhatě (středním dantianu), a později existující, rozvíjející se a fungující už za hranicemi materiálního těla člověka.

Přitom je důležité poukázat na to, že připravovat se na osvojení uvedené ohromné etapy svého rozvoje je úplně bezpečné a dává výborné výsledky ve všech směrech — konkrétně všem lidem, nezávisle na vzrůstu jejich těl a duší. Mluvíme o «otevření», pročištění anáhaty, o umění žít v ní, vnímat z ní informaci, přicházející z vnějšího světa, a také reagovat na tu informaci. Protože tato čakra je odpovědná za produkci veškerého spektra emocí lásky. O tom se může přesvědčit každý sám: žádné špatné myšlenky a emoce (typu rozzlobení a jiných forem hněvu) vedoucí ke zhrubnutí vědomí — nevznikají, pokud se nacházíme vědomími v anáhatách!

Jsme-li v anáhatě, můžeme prožívat jenom emoce lásky: něžnou a starostlivou laskavost, vděčnost, nadšení, úctu atd.

Ti, kteří ovládli — prostřednictvím techniky psychické autoregulace — to, co bylo řečeno, se také dokážou vyhnout spoustě nesprávných myšlenek a skutků, vyplývajících z pravděpodobných hrubých emocionálních stavů a vedoucích ke špatným karmickým následkům.

Lidé, kteří dosáhli stability v anáhatních stavech vědomí, dokonce i pokud v tomto vtělení nedokážou dosáhnout Splynutí s Prvotním Vědomím, — se do příštího vtělení stávají obyvateli ráje. A následující vtělení pro ně bude nejpříznivějším ve všech směrech, včetně podmínek pro pokračování úspěšného duchovního zdokonalování.

… Ale jak rozvíjet dharmakáji?

Na této cestě se musíme naučit:

  1. Plně, veškerým vědomím, «proniknout» do čakry anáhaty a dívat se z ní, nejen vpřed, ale do všech šesti směrů, hlavně dozadu.
  2. Rozšiřovat se duchovním srdcem za hranice těla. Pomoci v tom mohou techniky zaplňování sebou (jako vědomím) zpočátku «kokonů» pro to vhodných stromů, prostorů nad velkými vodními plochami, nad písečnými pouštěmi, prostory otevírající ze z vrcholků hor. Potom, pokud praktikující dosáhli patřičné úrovně zjemnělosti vědomí, je možné přejít ke Splynutí se Svatými Duchy v Jejich Mahádublech. Důležité jsou také tréninky v zaplňování sebou prostorů, otevírajících se v lokách protoprakriti a protopuruši [9]. Mechanizmem Splynutí s Bráhmanickými Projevy Prvotního Vědomí (Svatými Duchy) je schopnost odstranění svého nižšího «já» a jeho nahrazení «nejá», o čemž budeme mluvit níže.
  3. Připojit k rozvíjenému duchovnímu srdci všechno hodnotné, co je nashromážděno v ostatních dantianech, včetně silového a intelektuálního potenciálu. Pro to se na jedné z etap výstavby dharmakáji věnuje pozornost její konstrukci z analogických čaker za hranicemi hmotného těla. Dharmakája se na začátku tohoto procesu staví ve formě «pilíře» vzájemně spojených čaker, přičemž čtyři vrchní částečně zůstávají v těle a tři spodní prodlužují tento sloup dozadu a dolů vzhledem k tělu. Ale dělá se to zásadně v jiném měřítku: ty čakry se musejí stát ohromnými. Rozvinutá dharmakája představuje strukturu mnohakilometrových rozměrů (a je pochopitelné, že «dorůst» vědomím do takových rozměrů rychle — je nemožné: na to jsou potřebné roky intenzívní práce na sobě). Hodnotné struktury vrchního dantianu se přenášejí do dharmakáji jiným způsobem*.
  4. Efektivně konat rukama dharmakáji, což je důležité jak pro přemísťování v mnohorozměrném prostoru, tak i pro přetvářející vlivy na své materiální tělo a jiné objekty.
  5. Žít a jednat ve stavu vlastního Mahádublu daleko za hranicemi svého materiálního těla.
  6. Je žádoucí vytvořit ne jednu, ale dvě dharmakáji: pravou a levou: hodí se to zejména pro poznávání Paramátmanu. Další úsilí je radno zaměřit na Splynutí s Prvotním Vědomím a upevnění tohoto Splynutí, a také na pomoc na této Cestě druhým toho hodným.

* * *

Osvojení Nirodhi — to je «spálení», zničení svého nižšího «já» za účelem Splynutí s Vyšším «Já» (Átmanem a poté Paramátmanem), existujícím ve vyšších prostorových dimenzích. Bez pochopení Nirodhi není možné dosáhnout Vyšší Nirvány, spočívající ve stabilním Splynutí s Prvotním Vědomím.

Vždyť takovým Splynutím je míněno konkrétně vlévání malého lidského vědomí (jakkoliv by se zdálo být velkým, pokud se díváme z počátečního bodu Cesty) — do rozměrově nekonečného Vesmírného Oceánu Prvotního Vědomí. A splynout s tím Oceánem — to znamená utonout a zmizet v Něm!* Jenom tak je možné stát se Jím!

Proto se musíme naučit ztrácet se svým «já» a přecházet do stavu «nejá». Při tom individuální vědomí praktikujícího přechází do úplného splynutí s Vědomím, které ho obklopuje. Technika dovolující toho dosáhnout se nazývá totální reciprocita.*

Zpočátku je třeba se to naučit v jedné z jemných lok — teprve potom se to podaří osvojit i v loce Prvotního vědomí. Je důležité vzít v úvahu, že to, co bylo řečeno, nemůže být dosaženo jinak, nežli těmi strukturami duchovního srdce, které mají základnu v rozvinutém duchovním srdci. Jiné možnosti neexistují.

Přípravnými prvky zdokonalování, dovolujícími osvojit si Nirodhi, jsou exoterické elementární návyky eticky odpovídajícího chování, předkládané nám Představiteli Prvotního Vědomí. A Oni nám radili, abychom se snažili osvobodit od takových projevů egocentrizmu jako je závist, touha přisvojovat si cizí, žárlivost, schopnost urážet se, mstít se, chlubit se, projevovat marnivost a různé další varianty zveličování sama sebe a samochvály. Podotýkám, že všechny vyjmenované emocionální stavy mohou vznikat jenom v čakře hlavy ádžně, ale nikdy — v anáhatě.

Pokorná moudrost, rozvinutá v sobě (pokorné pociťování sama sebe při různých variantách vychovávání mne mým Hlavním Učitelem — Prvotním Vědomím), plus «totální reciprocita» — dovolují osvojit si Bohocentrizmus, který je v protikladu lidskému egocentrizmu. Střed sebepociťování takového duchovně usilujícího se mnohem snadněji a přirozeněji přemisťuje do «Srdce Absolutna», a on teď reálně pociťuje celý totální Evoluční Proud postupu vědomí v hranicích Absolutna! Vlévá se do tohoto Proudu, splývá s ním, pociťuje sama sebe — jím!

Pobyt v Proudu dovoluje duchovně usilujícímu získat úplnou realizaci principu, který doporučuje milovat ostatní evolučně se vyvíjející bytosti — jako sama sebe a dokonce více, nežli sebe. Prospěch, závist, soupeření — takové emoce a myšlenky teď už nemohou ani letmo vznikat. Já jsem teď — jenom součást Proudu Evoluce, a neexistuje pro mě rozdíl v tom, kdo rychleji dorazí do Cíle; pomáhám všem, čím mohu, včetně těch bytostí, které se pohybují větší rychlostí, nežli já!

* * *

Termínem Nirvána se označuje stav Splynutí s Božským Vědomím.

Krišna [8,11] poukazoval na tři varianty takového Splynutí: a) Nirvánu v Bráhmanu (konkrétně — Splynutí se Svatými Duchy v Jejich gigantických Formách — Mahádublech, které nám nabízejí), b) Nirvánu v Išvarovi (Prvotním Vědomí, «Srdci Absolutna») a c) Nirvánu ve formě Splynutí s celým Absolutnem.

Ale je možné rozlišovat také takové dva Nirvánické stavy, jako a) statický a b) dynamický.

Jeden ze dvou projevů druhého je činnost ve vztahu ke vtěleným bytostem ve formě Mahádublů. Druhý dynamický stav je Božský Oheň.

Tomu, co bylo řečeno, odpovídají dva pozorované stavy Prvotního Vědomí — a) průzračný Klid a b) Ohnivý stav, kdy Část Prvotního Vědomí přechází do stavu zvýšené aktivity.

Duchovně usilující, který dosáhl vyšších forem Nirvány, je schopný se přesvědčovat o existenci daného jevu i svojí vlastní zkušeností: On teď také může přebývat v Blaženém Klidu Prvotního Vědomí, v úplnosti Splynutí v Lásce s ostatními Dosáhnuvšími, — nebo může také přecházet do stavu Božského Ohně při vykonávání určitých druhů činnosti. Ohnivý stav Dosáhnuvšího Nirvány může být využit Jím Samotným, konkrétně, pro přeměny energií, vytvářejících hmotu Jeho vlastního materiálního těla. V důsledku takové práce se objevuje možnost vyjímat na čas tělo ze světa hmoty, a potom ho znovu materializovat tam, kde je to nutné. Takovou schopnost demonstroval Ježíš Kristus a také ji ovládali někteří další Božští Učitelé [8].

Božský Oheň nepálí spravedlivé. Ale vzbuzuje hrůzu a je mučivý pro ty, kteří směřují do pekla nebo už se v něm «usídlili». Odtud se objevily legendy o tom, že v pekle pálí hříšníky v ohni a smaží je na pánvích…

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt